Bezulka přeběhla Duhový most - už je nás jen 5+1
Napsal: 12.12.2025 14:05:04 0
https://www.rajce.idnes.cz/sharka-68/al ... 1368934218
https://www.rajce.idnes.cz/sharka-68/al ... /400657297
https://www.rajce.idnes.cz/sharka-68/al ... /400657304
https://www.rajce.idnes.cz/sharka-68/al ... /400657447
https://www.rajce.idnes.cz/sharka-68/al ... /393856788
https://www.rajce.idnes.cz/sharka-68/al ... /393856787
Kdysi v červnu 2011 mi Beda poslala fotky krásných želvin v muškátech a já ztratila srdce i mozek...a v srpnu si pro ně k Bedě jela..poznala jsem tak živé Janinku (moje Nenelka) a Jesiku (Jezulka-Bezulka)... jely jsme tam ještě s Karolínou...Beda větrala na chodbu a pak jsme 3 hodiny zoufale lezly po paneláku,po sklepě,venku a hledaly Bezulku...nakonec jsem si všimla pootevřené zásuvky u nočního stolku a v ní si spinkala maličká kočička se šrámem na hlavě- (žlutá želví jizva)..ze srdcí nám tehdy spadly balvany...
Nějak mi nepřišlo na mysl,že jsou želvice se mnou tak dlouho...vybojovaly jsme spolu pár chorob a protáhly čas...
tentokrát jsme bojovaly s Bezulkou víc jak 3 týdny..byla to houpačka..Bezulka byla statečná,já taky i veti..ale někdo s kosičkou na rameni rozhodl jinak...
Kočka, co ve své nejlepší formě měla skoro 13 kilo ,až to ustálila na 8,0kg, roky plynuly a Béza se začala ztrácet.v krvi nic..v moči nic..vsechno makalo..při odchodu z ní byla lehoučká 2 kilová kočička..oči jí pořád trochu zářily,jen byly unavené a tělíčko vyčerpané, ale veliké Bezulčino srdíčko pořád tlouklo pro mne a pro ni...občas si mne před usnutím umyla..ten peeling byl super, ale když ji to napadlo ve 2 ráno,nadšená jsem nebyla..co bych za to teď dala... včera jsme se na sebe podívaly a věděly..na veterině jsem ji chovala v náručí a slzy se mi valily z očí ,jak Niagara..a ta nádherná želvička mi je opatrně slízávala z tváří..to nevydržel ani vet a odešel to rozdejchávat z ordinace na operák...
chovala jsem si ji celou dobu, dokud neusnula a i potom, co dostala to osvobozující připíchnutí...a pak jsem tam jen seděla a vet mne nechal vybrečet tu řeku slz...
Domů jsem ji nedonesla. Nechala jsem si ji zabalenou v peřince v autě..druhá želvina se na mne podívala, nakoukla do přepravky ,stoupla si mi na nohy a ten její pohled ten mne mrazil v srdci...věděla,že už je sama...
Teprve nad ránem, si přišla lehnout na Bezulčino místo a olízla mi ruku. Přitulila se a já ji opatrně foukala do kožuchu,jako jsem to dělávala Bezulce..a Nenelka se rozpředla...
Bezulka si bude spát na zahradě a nad ní bude od konce května až do podzimu viset truhlík s muškáty...

https://www.rajce.idnes.cz/sharka-68/al ... /400657297
https://www.rajce.idnes.cz/sharka-68/al ... /400657304
https://www.rajce.idnes.cz/sharka-68/al ... /400657447
https://www.rajce.idnes.cz/sharka-68/al ... /393856788
https://www.rajce.idnes.cz/sharka-68/al ... /393856787
Kdysi v červnu 2011 mi Beda poslala fotky krásných želvin v muškátech a já ztratila srdce i mozek...a v srpnu si pro ně k Bedě jela..poznala jsem tak živé Janinku (moje Nenelka) a Jesiku (Jezulka-Bezulka)... jely jsme tam ještě s Karolínou...Beda větrala na chodbu a pak jsme 3 hodiny zoufale lezly po paneláku,po sklepě,venku a hledaly Bezulku...nakonec jsem si všimla pootevřené zásuvky u nočního stolku a v ní si spinkala maličká kočička se šrámem na hlavě- (žlutá želví jizva)..ze srdcí nám tehdy spadly balvany...
Nějak mi nepřišlo na mysl,že jsou želvice se mnou tak dlouho...vybojovaly jsme spolu pár chorob a protáhly čas...
tentokrát jsme bojovaly s Bezulkou víc jak 3 týdny..byla to houpačka..Bezulka byla statečná,já taky i veti..ale někdo s kosičkou na rameni rozhodl jinak...
Kočka, co ve své nejlepší formě měla skoro 13 kilo ,až to ustálila na 8,0kg, roky plynuly a Béza se začala ztrácet.v krvi nic..v moči nic..vsechno makalo..při odchodu z ní byla lehoučká 2 kilová kočička..oči jí pořád trochu zářily,jen byly unavené a tělíčko vyčerpané, ale veliké Bezulčino srdíčko pořád tlouklo pro mne a pro ni...občas si mne před usnutím umyla..ten peeling byl super, ale když ji to napadlo ve 2 ráno,nadšená jsem nebyla..co bych za to teď dala... včera jsme se na sebe podívaly a věděly..na veterině jsem ji chovala v náručí a slzy se mi valily z očí ,jak Niagara..a ta nádherná želvička mi je opatrně slízávala z tváří..to nevydržel ani vet a odešel to rozdejchávat z ordinace na operák...
chovala jsem si ji celou dobu, dokud neusnula a i potom, co dostala to osvobozující připíchnutí...a pak jsem tam jen seděla a vet mne nechal vybrečet tu řeku slz...
Domů jsem ji nedonesla. Nechala jsem si ji zabalenou v peřince v autě..druhá želvina se na mne podívala, nakoukla do přepravky ,stoupla si mi na nohy a ten její pohled ten mne mrazil v srdci...věděla,že už je sama...
Teprve nad ránem, si přišla lehnout na Bezulčino místo a olízla mi ruku. Přitulila se a já ji opatrně foukala do kožuchu,jako jsem to dělávala Bezulce..a Nenelka se rozpředla...
Bezulka si bude spát na zahradě a nad ní bude od konce května až do podzimu viset truhlík s muškáty...