Přihlašování na Zvířetník ke 14. 10. 2019 včetně vysvětlení

[Tečka]

Baty, mě na ten nový mail přišel mail, kde jsem měla prokliknout potvrzení a případné nastavení hesla.
Měla jsem to o to komplikovanější, že jsem měla účet i na iděsu, ten jsem se pokoušela zrušit a posléze se to povedlo. Když jsem se chtěla přihlásit na lidovky poté, co pan Kočička slíbil nápravu, tak tam v tom políčku na mail mi vyskočilo původní tlf číslo, pod kterým jsem se přihlašovala dřív, a heslo jsem dala to k novému mailu.
Pan Kočička sliboval, že to mám propojené, takže to asi opravdu bylo.
Ale jak tě tak čtu, už se taky bojim na NP přihlašovat.

[baty]

Mail jsem dala ten, ze kterého jsem mu psala, napsala jsem mu i heslo a telefon v přesně té podobě, jakou jsem vždycky používala. Z odpovědi jeho plyne, že podle toho můj účet našel a obnovil ho. Jenže mě mašina k němu nepustí, už se na to vybodnu. Nedostanu se přes první krok, neplatné heslo a šmytec. Zkusila jsem i krok "zapomněli jste heslo", to mi zas neuznává mail. Jak u blbejch.

[Jajka]

Baty, nevzdávej to. Zkus to znovu a dělej printscreeny jednotlivých kroků. Ty pak pošli p. Kočičkovi. To by bylo, aby se to neprošťouchlo.
Já mám jako prohlížeč v PC Firefox a v tabletu Chrome. Povedlo se mi to z obojího (i když při prvním pokusu ve mně byla malá dušička).
Bohužel Beda už neporadí... Ta by věděla

[Lika]

Nebo požádat o supervizi pana zetě - podíval by se, co pan Kočička napsal, a jak na to. S tím, že by vzal v úvahu, co jsi mezitím třeba změnila - jestli jsi klikla na "zapomenuté heslo", může být teď něco jinak.

Také se může stát, že člověk nevědomky přidá na konec hesla či e-mailu třeba mezeru.

[baty]

Kočičí odpověď byla velice stručná: "účet jsem vám obnovil, mail přidal, můžete se přihlásit". Jsem se přihlásila a od té doby mi to tvrdí, že mám špatné heslo. Musím počkat, až se tu vyskytne rodina, můj počítač má svoje launy, taky už to není žádný mladík. Psát znovu panu Kočičkovi nebudu, udělal, co mohl. Až budu mít náladu, zkusím to ještě přes idnes tou dlouhou cestou.

[Lika]

Baty, ještě si ověř, jestli se přihlašuješ, když jsi na Zvířetníku (případně Lidovkách) (nikoli na iDnesu). Jinak jsem v koncích - pokud máš heslo i e-mail opravdu dobře (bez nadbytečných neviditelných mezer apod., to se může stát ancvaj... Anebo se vydat cestou "zapomenuté heslo". Budu držet palce pěsti, ať to nakonec vyjde.

[Jajka]

Po mailu od p. Kočičky jsem se přihlašovala takto:
Otevřela jsem Zvířetník.
Otevřela jsem aktuální článek.
Otevřela jsem diskusi.
Klikla jsem na "diskutovat" (teď nevím, jestli tam nebylo jiné slovo...) Chtělo to po mně mail a heslo. Zadala jsem a klikla na přihlásit. Od té doby jsem přihlášená pod svým původním nickem a kocouří ikonkou.

[Lika]

Ano, Jajko, to je jistý postup.

[baty]

Na milimetr přesně totéž jsem udělala a objevilo se mi "neplatné heslo". Opsané s vrcholnou akribií z toho, co jsem poslala panu Kočičkovi, abych se jó nepřeklepla.

[Lika]

Pak je to případ pro pana Kočičku: řídila ses jeho informacemi, a platné heslo nefungá. Žádost o radu je na místě.

[baty]

Tak joooo, mami, ale chce se mi do toho, jak opici do hořkých mandlí.

[Lika]

Batyyyy
To víš, mám starost

[baty]

Jsem mu teda napsala Věcně popsaný problém a pak už jen omluva, že mi už jde jen o jejich zpětnou vazbu, že ne vždycky se holt v tak velké sofistikované akci zadaří. Naformulováno stylem babky, která se padesát let zabývala dějinama moderní diplomacie. Teď jsem zvědavá, jestli se dá vyprovokovat, uznávám, že mám hnusnou povahu, ale už jsem unavená.

Jo a pro pobavení o tom diplomatickém stylu - v devětatřicátém roce se maďarský velvyslanec v Berlíně dotazoval na budapešťském ministerstvu zahraničí, jestli má nebo nemá jít vítat na nádraží polského premiéra Becka, který měl přijet za Hitlerem na státní návštěvu. Maďaři byli tehdy s Němci trochu pohádaní a uražení a pekli radši s Itálií. Odpověď byla kratičká a zněla skvostně:
""Nebude-li přítomen italský velvyslanec, račte se na nádraží nedostavit."

[sharka.68]

Jsi mi tím maďarským diplomatickým doporučením batýsku připomněla, jak papež Pius XII., v roce 1953, po Stalinově smrti, pronesl - Teď uvidí,kolik máme divizí!

Celé to vzniklo tak: Když Vatikán žádal, aby se mohl účastnit mírových jednání po 2.sv.válce, vznesl Stalin otázku "Kolik divizí má papež?", čímž sovětský diktáror odmítl účast Vatikánu na těchto jednáních. (zjednodušeně - Nebojovali,proč by tam měli být. Podmínky diktují vítězové.) Pius XII. se dočkal, právě v roce 1953 a dal na to odpověď, vskutku hodnou hlavy katolické církve.
(do té chvíle jsem netušila, že i papežové mají smysl pro humor)

[baty]

To je nádherná story, tu první půlku jsem znala, ale pointu ne! A zrovna Pius XII. vypadal tak suše, ale takovíhle lidi právě mají srdce na pravém místě (jen těch římsých i jiných Židů, co zachránil) a smysl pro perfektní suchý humor.