nesnášenlivý buldoček

[Anti]

Prosím o pomoc - známá se ujala fenky buldočka. S lidmi je psice v pohodě, ale na vycházkách neustále útočí na psy. Stačí, jen aby psa viděla na dálku, a už se po něm snaží vyjet. Majitelka je bezradná, její předchozí psi nikdy nic takového nedělali. Neporadila by prosím nějaká zkušená pejskařka?

[Jitča]

Hm, tady je trochu problém v tom, že asi jejich vzájemná vazba zatím nebude moc hluboká.... Doporučila bych mít oči na šťopkách, pejska si všimnout dříve a pozornost fenky něčím upoutat na sebe - pokud je pamlsková, je to jednodušší - vydat nějaký povel - nejlépe "k noze" a ukázat pamlsek, kousek ujít a odměnit, nebo sedni, odměnit, ujít pět metrů, opět posadit a odměnit, a ukazovat pamlsky, aby věděla, že odměna je na dosah. Pokud je aportovací, ukázat míček a hrát si s ní a třeba se o něj tahat, zkrátka nedovolit jí soustředit se na druhého pejska. A nikdy nebrat do náruče - to je asi ta největší chyba, kterou majitelé malých pejsků dělají - oni se pak cítí nedotknutelní . Já měla fenku hodně dominantní, ale s velice pevnou vazbou (přímo závislostí) na mě, takže tam stačilo dát najevo, že prostě napadání jiných fen nestrpím, ale naopak poslušnost patřičně odměním a byl relativně klid - fena si ostatních fen nevšímala, ale musela jsem hlídat, aby ji některá nenapadla či příliš dotěrně nevyzývala ke hře - to by mohlo dojít ke konfliktu. Nejvíc jsem její ovládání ocenila jednou při průchodu parkem, kdy jsem ji měla na vodítku a přiřítila se k nám fenka malého krysaříka a začala jí zuřivě ňafat zespodu do tlamy. To jsem jen VELMI DŮRAZNĚ pronesla NESMÍŠ, přehmátla vodítko na krátko a pevně držela, ale nedělala si iluze - kdyby fena chtěla, švihla hlavou a překousla drzouna na dvě poloviny - naštěstí jen přiklopila uši, přivřela oči a dělala, že jí žádný malý chlupatý čertík před předními tlapami neposkakuje . Ale že ve mě byla malá dušička, to opravdu byla, věděla jsem, jakou sílu má v čelistech a co si o tom všem asi myslí, naštěstí prostě respektovala, že já jsem šéf a že tedy si sice může myslet své, ale konat mohu pouze já .

[Inka]

Majda je hodně dominantní, je to vidět i na chování většiny fen, které se kolem ní vyskytují. No a ty pejsky, kteří nechtějí uznat Její Veličenstvo, tak ty má tendenci dostat pod sebe a huhlat jim do obličeje. Pokud se blíží některý ten třídní nepřítel, dokázala být dost nepříjemná a udržet těch 50 kg býval problém. Pomáhalo opravdu posazení a když jsem jí do obličeje huhlala já. Dneska už to většinou neřeší, pokud jde sama, pokud ovšem jdeme ve smečce, problém je. Chce to vydržet, sžívání se není někdy snadné, zatím asi hlídat a vždycky dát najevo, že toto chování v naší společnosti není žádoucí

[Xerxová]

buldočci nejsou úplně čitelní pro jiné psy - funí, chrčí a jejich mimika je trochu odlišná. Navíc ocásek mají deformovaný a moc toho s ním nenakomunikují. I proto je řada psů nemá ráda. Fenka může mít blbé zkušenosti - a pokud nemá v paničce zatím pevnou oporu - snaží se to řešit po svém.
Asi nikdy nebude se psy velký kámoš. Nemá cenu to u dospělého psa lámat přes koleno - nemusí se kamarádit - ale neměla by útočit. Takže opravdu budovat vztah, najít vhodnou motivaci, chodit v takové vzdálenosti od psů, aby nevyšilovala a dala se v klidu korigovat. Používat vodítko - s každým konfliktem se stav horší.
Pracovat na problému intenzivně a co nejčitelněji pro čubinu.

[Soňa]

Co nejdříve najít dobrý cvičák a pod dohledem s ní pracovat.

[sharka.68]

Prosím o pomoc - známá se ujala fenky buldočka. S lidmi je psice v pohodě, ale na vycházkách neustále útočí na psy. Stačí, jen aby psa viděla na dálku, a už se po něm snaží vyjet. Majitelka je bezradná, její předchozí psi nikdy nic takového nedělali. Neporadila by prosím nějaká zkušená pejskařka?

na stránkách Rudy Desenského je u napadání cizích psů toto:

Naučit fenku poslouchat na první povel, naučit jí nenapínat za žádných okolností vodítko. Když vidí jiného psa, bude vnímat vás a nebude napínat vodítko.
Důležité je,aby známá reagovala dřív než ta fena!

Když budeš procházet kolem psa, kterého nezvládnete v klidu, posaď a otoč si čelem k sobě psa ( zády k cizímu psu ), chytni ho za papulu (košík ), aby na tebe musel koukat a něco mu klidným, ale důrazným hlasem řekni - třeba ses pos..l,ne?! Nesmí se ti otáčet k tomu psu, musí čučet a vnímat jen a jen tebe - to bych trenovala u plotů. Ale hlavně - jednou vidět ( u Rudy ) je lepší, než stokrát slyšet.
Je možnost se k němu objednat....

[Miki]

Při míjeni s cizím psem bych se snažila jít s fenkou do tzv. „bezpečné“ vzdálenosti (t.j. když fenka cizího psa vidí, ale ještě nevyjíždí) a tam bych jí dala jasný povel, který umí (ideálně sedni, k noze apod.) a stoupla bych si tak, abych tvořila překážku mezi ní a cizím psem, ale aby na něj viděla. Trvala bych na tom, aby seděla, dokud nás pes nemine. Pak bych ji pochválila a odměnila. Postupně bych se snažila „bezpečnou“ vzdálenost zmenšovat. Rozhodně bych fenku neotáčela zády k cizímu psovi. Pokud vyjíždí po psech ze strachu, tak to, že přijde o možnost kontroly ji rozhodně neuklidní, naopak bude ještě víc vystresovaná.
Hodně pejskařů už zná i význam žluté stužky na vodítku, takže bych ji určitě použila.
https://www.hafhaf-shop.cz/blog/zluta-s ... o-voditku/

[sharka.68]

Miki,popsala jsem jen to,co učí Ruda Desenský...fena má vnímat svého člověka,ne cizího psa, proto učí těma zádama ke psovi...

[Inka]

No, Mařka zase chce vidět, ale předem varována

[Miki]

Ono cest jak se dobrat k nějakému výsledku je určitě víc. Rudova rada může taky fungovat, ale tipuju, že spíš u agresivního, dominantníhio psa. Anebo u psa, se kterým máš vybudovaný vztah a on ti fakt věří. Pes, který se bojí, nebo je nejistý, se nepřestane bát, když ho otočíš ke "strašidlu" zády. Potřebuje vidět, že ho strašák nejde sežrat . A tím, že se postavíš mezi něj a strašáka, mu dáš najevo, že máš situaci pod kontrolou ty. Tento způsob mám vyzkoušený. Odnaučila jsem tak Yummu útočit na běžkaře. (Pohybovali se "divně" tím pádem byli hrozně nebezpeční )

[ri]

Hlavně kontrolovat sebe,
místo: spatřím psa - znervózním - znervózní pes - začneme se přetahovat atd.
Dosáhnout stavu: spatřím psa - zaraduju se - tasím piškot (nebo sýr, nebo salám, nebo co zabírá) - dám psovi, aby měl radost - raduju se (nahlas) že se pes raduje.
Vítězství je na dosah, když pes uvidí psa a žádá napřed mlsek.
Ale rychlé to nebude, je třeba cvičit sebe a to je dřina

[sharka.68]

Ono cest jak se dobrat k nějakému výsledku je určitě víc. Rudova rada může taky fungovat, ale tipuju, že spíš u agresivního, dominantníhio psa. Anebo u psa, se kterým máš vybudovaný vztah a on ti fakt věří. Pes, který se bojí, nebo je nejistý, se nepřestane bát, když ho otočíš ke "strašidlu" zády. Potřebuje vidět, že ho strašák nejde sežrat . A tím, že se postavíš mezi něj a strašáka, mu dáš najevo, že máš situaci pod kontrolou ty. Tento způsob mám vyzkoušený. Odnaučila jsem tak Yummu útočit na běžkaře. (Pohybovali se "divně" tím pádem byli hrozně nebezpeční )

on je taky mezi psem a překážkou- jiným psem, to v popisu mám, ale ty máš psa čelem a on zády.... (Mrazík hadr )