Nemůžu to vydýchat. R.I.P. Rputinko,pozdravuj u Kance. Bude se mi stýskat po Tvých obdivuhodných příhodách a taky po tvých komentářích na NP, četla jsem všechno od Tebe.
Tak jsem napsala komentář, ale neprošel. Nemám to uložené, tak zkusím znovu a jestli to tu bude 2x, omlouvám se. Tohle je moc smutná zprávě a Rputin humor mi bude moc chybět. Z různých (i dávných) komentářů jsem vytušila, že Rpuť dlouho a těžce stonala. Právě proto jsem ji obdivovala, jak statečně se s nemocí prala. Humor musela dostat do vínku, ale možná si ho sama "ordinovala" jako podpůrnou léčbu, která ji na chvíli pomohla zapomenout. A svým humerem tak "léčila" i nás, dokázala nám jim projasnit den. Její humor byl k popukání a úžasné bylo to, že ten kdo o její nemoci nevěděl, z jejích komentářů a hlavně článků by NIKDY nepoznal, jak vážná její nemoc byla. Její slova mi budou navždy chybět.
A dotaz - já mysela, že Rpuť měla dceru - mýlím se?
Rpuť má dvě dcery, starší a tu mladší, o které psávala jako o aplégrovi. Ale myslím, že nežijí v Čechách, a taky myslím, že je to tam hodně hodně komplikované.
pokusily jsme se aspoň zařídit, aby nezůstala zavřená sama v domě, Rputí odjezd byl dost narychlo
sharko, Čičulína by asi v bytě být zavřená nemohla, je to dokonce - Rpuť na tom trvala - pravá kočka divoká, Felis silvestris
Já vím, že by bytová nebyla, proto si říkám, co s kočkou bude, evidentně u Rputi byla ráda, protože se k ní Rpuť chovala jako ke svobodné bytosti a dávala jí jíst,ti její lidi, co jim teda nějak patří,tam moc nejezděj,Číčulína měla zázemí u Rputi....oni ji sice mají jako kočku,ale péče ????
