Hadopasi

Moje milé, vím, že máte všechny pravdu a každá si neseme na bedrech to svoje. Díky Vám všem , co jste mne vyslechly a chápete situaci,vím jak i Vy to máte složité a tělíčka trápí každou z nás. Potřebovala jsem se někomu svěřit, hlavně proto, že doma si všichni myslí jak jsem bystrá a čilá ( na svůj věk) a neberou v potaz,že mi to tak všechno už nejde. Hlavně ten servis. To bych nejraději uplatnila někdy pořádný bac hand výpletem, ovšem zatím si to jen představuji. Jsem moc ráda ,že Vás mám a přeji Vám pevné zdraví, jak je to jen možné,potíže jen úměrné věku a hlavně pevné nervy nato všechno. Jste mými průvodci už drahně let a jsem moc ráda, že Vás mám. Je tolik zloby na světě a my jsme tady pořád slušný,chápající se navzájem spolek přátel,to se totiž hned tak nevidí. Díky Vám všem !! Tak vzhůru již hlavu Janico,opico a jdi něco dělat. Cukroví mám objednané ale včera mi to nedalo a spáchala jsem linecké ze dvou dávek, měla jsem co dělat abych toho půlku nesezobla.Tož tak je to se mnou. Asi raději počkám až mne zase chytne záchvat pracovitosti

Milá Jenny, je to tak, že bohužel nemládneme - to by totiž taky nebyla žádná výhra, jak jsme mohli vidět v Podivuhodném případu Benjamina Buttona. Jen už nám věci nejdou tak svižně od ruky jako dřív. Ale na druhou stranu je výhoda v tom, že je vlastně málo věcí, které doopravdy musíme udělat, navíc v termínu, když už odpadly pracovní povinnosti. Já jsem si před časem zavedla úkolníček, abych na nic nezapomněla - ale neplním ho! Jsem ve skluzu a některé činnosti jsem prošvihla definitivně, aspoň pro tento rok - jako třeba shrabání listí. Naštěstí napadl sníh.
Jak jsi psala o těch schůdcích - možná by (aspoň částečně) pomohla teleskopická stěrka na okna, to je dobrá věc! Ostatně kdybys jednou za čas na okna nebo úklid si sjednala firmu, jistě by rádi přijeli i z okresního města. Já si objednávám mytí oken, protože jich mám hafo a některá vyklápěcí, tak jednou za půl roku, za rok a v mezidobí si je stěrkou šmrdlám sama (hlavně Denisovy čumáky na dveřích do zahrady).
Jinak jsi pro mě zářným vzorem v tom, že jsi se nevzdala pejsků, chtěla bych to stejně, dokud to jen půjde. Však právě tím, že člověk musí s psiskem ven každý den, za každého počasí se udržuje v kondici! Nehledě na to všechno ostatní, co nám dávají. Tak tam všechny ty svoje mazlíky za mě pohlaď!

Milá Hančo, díky,pejsků se nevzdám nikdy anebo až naposledy vydechnu,ty mne drží při životě a je mi úžasně,když k nim přilehnu a ony mi hřejí nožky či záda. Jsou tak výhřevný,což je pro dnešní dobu výhrou! Ach ty schůdky, na okna je celkem ani nepotřebuji, spíše horní části skříní,tam je vždy uloženo něco,co zrovna potřebuji a dala jsem to nahoru,protože jsem myslela, že to nepotřebuji. Hladím Deniska na dálku. Doufám,že je v pořádku a vesel.

Jenny, je to jako bych to napsala já. Já se ráno navíc budím ve stresu, co zase doma nestihnu udělat. Po zlomenině kotníku se mi velmi špatně chodí a nelze s tím nic dělat. A JE MI O ČTYŘI ROKY VÍC .Skoro přesně. Ještě že mám pejska ve společné péči s Janou. Když jsem přišla, na jaře o svého, tak jsem myslela, že se zblázním.

Mně je teda výrazně míň (52), ale taky zuřím, že když jsem celý den v práci a lítám tam jako hadr na holi (ehm, obchodní asistentka má v naší firmě podtext "holka pro cokoli stejně jako ostatní"), jsem večer unavená a chci spát. A to jsem dřív zvládla taky spoustu věcí po nocích...

Mar-ska píše: 14.12.2022 11:06:17 0 Jenny, je to jako bych to napsala já. Já se ráno navíc budím ve stresu, co zase doma nestihnu udělat. Po zlomenině kotníku se mi velmi špatně chodí a nelze s tím nic dělat. A JE MI O ČTYŘI ROKY VÍC .Skoro přesně. Ještě že mám pejska ve společné péči s Janou. Když jsem přišla, na jaře o svého, tak jsem myslela, že se zblázním.

Milá Marsko,Maruško, to je moc dobře, že máš toho pejska ve společné péči, to je pro nás nejvíc ! Znám ty pocity,když o pejska přijdeš, vždyť je to bytost nejdražší, chápající,milující,kamarád/ka a nic, vůbec nic za to nechce, jen čeká až je pohladíš a slovo ztratíš. Bez zvířat není život. Když vidím různé reakce a příspěvky lidí na FB, tak si říkám, ten nahoře to vymyslel moc dobře , nám k užitku a lásce, že můžeme s tou zvěří být a dokonce telepaticky komunikovat,jako s tím nahoře, ať už je to, co je to.

Hmm, tak máte tchýni ročník 45. Už není nejpohyblivější, občas upadne jen tak (ale to je jiné téma). Má k vám přijet na Vánoce (bydlí na druhém konci republiky, v Sokolově, a sama sem už opravdu není schopná veřejnou dopravou přijet, sem a zpět ji už několik let vozí MLP). Původní plán byl, že ji MLP přiveze v neděli, pak se to kvůli počasí každý den odkládalo (ono to tam u nich bylo nějaké divoké, ledovka apod.). Každý den předtím, než pro ni měl MLP jet, jsme ji několikrát nabádali a prosili, ať nechodí sama ven. Včera pro ni MLP jel a - babi neměla nic lepšího na práci, než si dopoledne vyrazit pro pár housek. Výsledek? Několik zlomených žeber, pohmožděné rameno atd., atp. Já fakt nevím, no.

Ona uz vi, ze se na ty housky mela vykašlat..ale je to draze ziskane pouceni...

Nejhorší je, že se tomu sama hrozně směje - celé odpoledne si volá s kamarádkama (přičemž celé dopoledne s ní dcera a MLP strávili v úrazovce) a je velice veselá. Ovšem jak jsme u toho my, je z ní najednou největší chudinka typu "politujte chudáka babičku, děti", slzičky na krajíčku apod. Já fakt nevím. Celý náš program na svátky jsme kvůli tomu museli překopat, už jsme zrušili dvě plánované akce, na které jsme se moc těšili, ale bábi na to holt "hihi, haha".

Buď ráda, že se tomu směje. To je ještě dobré, kdyby ti ležela jako lazar a naříkala. Vím, že tě to štve, ale víš co se říká ,když plánuješ tak ten nahoře se tomu směje. Buď silná a plány se ti splní se zpožděním. Já jsem ještě o rok starší než ona.

Mar-sko, jasně, chápu, všecko, co píšeš je mi jasné a souhlasím s tím, máš pravdu. Jsem ráda za každou chvilku s babičkou, kdoví, jak dlouho tu bude. Na druhé straně mi prostě vadí, že před náma dělá chudinku nejchudinkovatější a s kamarádkama se vesele směje, no. Nevím, jestli mi rozumíš.
Ale to už je jedno, už jsem se odnaštvala, prostě jsem to potřebovala někomu říct, tak jsem to napsala sem a ulevilo se mi.

tak to u sebe neznám, když jsem chudinka tak jsem chudinka všude. Ale většinou si z úrazů moc nedělám-až jsem na to doplatila. Nechtěla jsem ti promlouvat do duše, omlouvám se, jen mě to tak ujelo. Myslela jsem to odlehčit.

No, ona naše babi je holt taková speciální, no. I když je to maminka mého nejmilejšího muže, kterého bych za nic nevyměnila, fakt ji nemám ráda, no. Ach jo. My jsme s ní měli za celý život tolik komplikací, že se mi to ani nechce vypisovat. Ale zas je furt zlatá oproti mé máti, letošní 11. výročí jejího úmrtí jsme doma fakt vesele oslavili. Já vím, zní to hrozně, moc se omlouvám, ale to fakt byla babizna non plus ultra. Ještěže nepoznala Facebook, ta by tam dneska škodila tak moc. Nebo by jí chodily takové ty řetězové maily (když zemřela, její "kamarádi" jí to a potom mně posílali dál, no, to bylo něco).

A jak tak poslouchám babi, jak si telefonuje se svými kamarádkami, podobně dopadly snad všechny, několik zlomenin, naražených žeber, pohmožděnin a otřesů mozku. Všechny ty dámy jejich rodiny prosily, ať nikam proboha nechodí, že. Teď se tomu telefonicky všechny smějí. No já nevím, no. Naštěstí žádná z nich není v nemocnici, tak aspoň něco.

Aido, přeji tedy krásné a klidné vánoce a pevné nervy.
Já taky nesnesu když náhodou vyjedu nakoupit do našeho blízkého městečka a potkám spolubabizny. Já teď hodně kulhám a pomáhám si s franckou a když se na mne sesype jedna a druhá a třetí : co se ti stalo, a proč kulháš, a co s tím budeš dělat atd - nejradši bych si na záda napsala : co vám je do toho, každý máme nějakou tu bolístku v našem věku tak se starejte o sebe a mě nechte na pokoji.