Hadopasi

Moc díky. Míša si dal za cíl dostat se do reprezentace, takže se to povedlo, motivace naskočila

To je bezva zpráva, držím palce

S dovolení si dneska postěžuji,nedělám to ráda ale děsně mne to trápí a taky mne to zaskočilo. O co jde: o stáří, věk a taky Vánoce. Pokud jsem v klidu a dělám drobné práce ,třeba jakože vařím nebo kutím jiné malé potřebné malichernosti jsem v pohodě těší mne to, někdy u toho mírně funím ale nakonec udělám. Odpoledne jdu s psicemi, někdy se mi nechce ,pak to překonám a vracím se spokojena a psové taky. Takže žádný nějak velký problém. O zdraví raději nemluvím, každý máme něco, že ? Problém nastává, když potřebuji něco složitějšího a hlavně těžšího. V mysli to mám zmáknuté a zdá se mí,že jediné ,co je třeba se na to vrhnout. Pak ovšem zjistím, že už nemám takovou páru jako dříve,zvláště po prodělaném moribundusu vloni a dalších událostech, taky jsem byla po 30 letech na rentgenu se zády a je to jeden velký průšvih. Nejsem schopna při úklidu odsunout těžké věci , jako třeba sedačku nebo moji velkou postel a taky se mi na domácím žebříku točí palice, prostě nic už mi nejde, jak bych chtěla a nemůžu se s tím smířit. Je mi teprve (hahha) 75 roků a už jsem skoro na nic. Vždycky si představím ty německé turistky ( i české) jak zdolávají s hůlkami hory a já stojím za prd. Dneska mne potěšila Tora, na Fb, něco chtěla udělat, už nevím co ale kamarádky radily"dej si víno", půjde to. Takhle to šlo dříve, dneska bych asi po dvou decích usnula jako špalek nebo něco ještě hůř. No , tak přemýšlím, co s tím, když se do toho nedám, přijde depka,když se do toho dám odejdou záda. Upozorňuji, že u nás na dědině úklidové služby nejsou. Ach jo, tak asi půjdu na to a uvidíme....

jenny, takhle mi to říká moje máti - nic už nestíhám jako dřív, všechno mi dlouho trvá ..nemůžu lézt na schudky,protože se mi motá hlava...ani prach nahoře neutřu... dřív jsem to dělala v pohodě, dneska vyluxuju jednu cimerku a mám dost...
říkám na to: A co bys v 91 letech chtěla? uklidit byt za hodinu? Když si vyluxuješ každej den jednu cimerku,máš do středy vystaráno a ve čtvrtek zaleješ kytky,v pátek se projdeš s peřím na prach a o víkendu pokoukáš na bednu...a protože tady máš pořádek,luxuj jednou za 14 dní nebo se na to vykašli a vyluxuju já...
ale je to marný,je to marný,je to marný!!!!

Aha ! Tak mám ještě 20 let čas na stýskání.

Sice se to týká akce, ale napíšu to sem. V pátek jsem byla vyjímečně v práci (nojo příprava mikulášské besídky pro děti) a volá mi pán z PPLka, že pro mne má balíček od eberanci. Tak co teď. A pán byl neskutečný : tak já si ho vezmu a dovezu ho večer, bydlím taky na Barrandově a stejně půjdu nakupovat nebo s kočárkem a opravdu večer na mě zazvonil a předal. Tak to byl vlastně dvojí dárek. A pak že lidi nejsou hodní.

Jenny, Jajko, děkuji!

Jenny - bohužel nepomůžu, jen možná "potěším" tím, že já toto začínám pociťovat taky a to mi je 56.... ráno si naplánuji, co vše udělám a večer zjistím, že jsem stihla polovinu, a to jsem nekrastinovala a vím, že dřív bych to stihla..... Jak se říká, stáři je pro statečné tak jen držím palce, ať to pomalu, ale jistě jde......

Asteris, to je moc hezký zážitek! U nás jezdí s PPL pán, kterého je radost potkat, vždy usměvavý a milý.

Jasně,chápu, díky!

Milé dámy jak já tohle znám! Nejtěžší je akceptovat stávající situaci. To mi trvalo nepředstavitelné dlouho. Ale když se vám to podaří, když akceptujete, velice se vám uleví. Skutečnost je taková a nemá smysl se trápit něčím, co nemohu změnit. Budu dělat to na co mi síly stačí. A šmytec!

Milá Jenny, byť je mi o desítku méně, vzhledem k pitomé artroze si klekám jak starý slon a dlouho to nevydržím. Tak holt jsou místa, která vytřu spíše sporadicky, nebo poprosím cérenku. A už jsem přemýšlela nad občasnou výpomocí. O tom, že jsem položila jalovici a unesla pytel zrní, na to už raději ani nevzpomínám. Drž se a neplánuj si velké denní dávky a užívej s pejskama a pořádek není všechno

Velká kočka píše: 12.12.2022 23:16:22 0 Skutečnost je taková a nemá smysl se trápit něčím, co nemohu změnit. Budu dělat to na co mi síly stačí. A šmytec!

To jsou velice rozumná slova! Slyšíš Jenny?

Jenny, jak já ti rozumím. Taky se strašně těžce vyrovnávám s tím, že nezvládnu to co dřív. Vždycky jsem byla samostatná (sama s dvěma dětmi) a co jsem si neudělala, to jsem neměla. Hrozně moc mě zaskočilo, jak to poslední půl rok šlo rychle k horšímu. Teď jsem ještě po operaci a zápasím tady sama se sebou a s bolestí. A to mě ještě čeká druhé koleno. Nebojím se, ale že bych se těšila, to se tedy netěším. Jsem teď uzlíček emocí, chvíli plná optimizmu a odhodlání a za chvíli slzičky a obavy, jestli to zvládnu.
No vlastně jsem tě chtěla povzbudit, a to se mi moc nepovedlo. Tak jen, že v tom nejsi sama.

JanaBa píše: 13.12.2022 10:00:46 0

Velká kočka píše: 12.12.2022 23:16:22 0 Skutečnost je taková a nemá smysl se trápit něčím, co nemohu změnit. Budu dělat to na co mi síly stačí. A šmytec!

To jsou velice rozumná slova! Slyšíš Jenny?

Někdy stačí napsat, " Já Ti rozumím", protože když je člověku ouvej, tak mu moc nepomůže posílat optimistické výzvy. Vím z vlastní zkušenosti. Každopádně je fajn vědět, že se tady na Hadech dostane přijetí a obejmutí.