Kvalitní potraviny

[Inka]

Občas mi od nejmenované zvířetnice dojdou alarmující maily, co tady jíme za hnusy a podobné. Chvíli to rozdýchávám - jako i každou relaci A DOST - a potom odpovím. Dneska jsem při Bioauditu čekala, až se grafoman auditor upíše k smrti a přečetla jsem si jednu publikaci ( mléko ). Myslím, že pokud se chce někdo vzdělat v potravinách, je toto jedna z cest, kterou je možné se dát
http://www.konzument.cz/publikace/jak-p ... valitu.php" onclick="window.open(this.href);return false;
některé jsou trochu starší co se týče legislativy označování, ale i tak mohou pomoci

eventuálně i zde je možné se leccos dozvědět http://spotrebitelzakvalitou.cz/index.php" onclick="window.open(this.href);return false;

Já bych byla strašně ráda, kdyby někdo vyrobil pořad, ve kterém by naprosto pravdivě rozebral naše vaše potraviny, naše vaše předpisy, co se u nás smí, co povoluje legislativa naše, co musíme mít v Evropě stejné......
Například TFA - je určité množství, které může ( konkrétně v Lentilkách ) být a pokud to výrobce dodrží, tak ano, mohl to udělat bez nich, ale je v normě. Pokud chci mít potraviny bez přídatných látek, tak si vytvořím vlastní portfolio, co hodlám do sebe rvát. Někdy to pochopitelně jde proti trendu boje s obezitou - jogurt 0,1% tuku neuděláš bez přídatných látek a podobně. Pomazánkových másel je na trhu hafo, tak stačí si vybrat to bez jiných surovin než je smetana a kultura. Jo, chvíli to trvá a asi to stojí více. Ale veškerá produkce na trhu odpovídá legislativě a pokud si zákazníci myslí, že by neměli dostávat do těla tolik " chemie ", je třeba apelovat na zákonotvůrce. Pamatuji si jen na krkolomnou cestu nebarvené hořčice plnotučné.
Co se týče těch děsných rozdílů v cenách mezi námi a Evropou, dá se říct jen jedno - cenu alespoň v řetězcích vytváří obchodník

A tak jsem si myslela, že když někdo bude mít typ na opravdu dobrou a kvalitní potravinu, mohl by ostatním svoji zkušenost předat. Já bych třeba začla těmi pomazánkovými másly - podívejte se na složení, pokud nemusí být ten výrobek apriori ten nejlevnější, opravdu jde koupit pomazánkové máslo jen ve složení smetana, mléko, kultury

[aida]

Zajímavé odkazy, díky za ně, neznala jsem je. Pokud jde o publikace z prvního odkazu, minimálně za tu od Ing. Kopáčka o mléce se můžu zaručit, je to opravdu odborník na svém místě a ví, o čem mluví/píše.
Jinak, pokud jde o doporučení nějakého (mléčného) výrobku, pomazánkové máslo asi neodporučím, protože ho doma nejíme, zato ale vřele doporučím bílé jogurty Hollandia a jihočeské jogurty Agro-la ve skleničce, oboje jsou dobré, neošizené a bez jakýchkoli nežádoucích příměsí.
P.S. Pěkné téma jsi vymyslela!

[Beda]

nejsem si jistá, zda kvalitní rovná se chutné ... i když vlastně, co člověk to jiná chuť, žejo

mně například Hollandia nechutná, bléééé

[Inka]

No to je zrovna v té publikaci mléko v předmluvě - dovolím si sem překopírovat:

Předmluva
Důležitost potravin z hlediska každodenních potřeb nás všech, ale také ve vztahu ke zdraví
každého jedince, pokládáme za natolik samozřejmou, že tento aspekt netřeba více rozvádět.
Potravinová legislativa se primárně a logicky soustřeďuje především na bezpečnost (zdravotní
nezávadnost) produktu. Že se na trhu objevují i nebezpečné potraviny, je jistá přirozenost:
žádný regulativní systém ani model dozoru to nemůže zcela vyloučit. To však nesmí
být výmluvou či omluvou zodpovědných, kteří musejí pracovat na tom, aby regulativní
nástroje byly účinně uplatňovány a vymáhány.
Věc jakosti (kvality) je ještě složitější. Legislativa stanovuje též požadavky, které se vztahují
nikoli k bezpečnosti samotné, ale i ke kvalitativním specifikacím. Je to nicméně spíše
výjimečně; v takových případech se kvalitativní ukazatele týkají často definování určitých
skupin potravin se zaměřením k zamezení falšování (např. kakao, čokoláda, máslo aj.). Opakovaně
zdůrazňujeme, že kvalita je pojem velmi relativní, neboť každý jedinec ji vnímá odlišně.
Avšak spotřebitel z dostupných informací ne vždy dokáže kvalitu posoudit a výrobky
porovnat – a v tom spatřujeme hlavní problém.
Považujeme proto za nutné zaměřit se na vnímání kvality spotřebiteli, a to včetně identifikace
určujících činitelů pro výběr potravin. Každý by se měl dokázat rozhodnout na základě
kvalitativních (zejména) ukazatelů a nenechat se ovlivňovat pouze jedním ukazatelem
– cenou.
Jsme přesvědčeni, že na našem trhu je široká nabídka potravin od domácích producentů
i z dovozu, a to kvalitních i méně kvalitních. Prakticky u každé komodity nalezneme
v obchodě levnější i dražší produkt, obvykle v souvislosti s nižší a vyšší kvalitou. A když
si nevybereme, můžeme jít jinam. Za naprosto tendenční a zavádějící proto považujeme
zlehčující invektivu, že naše země je „popelnicí Evropy“.
Spotřebitel si může vybrat a v tom mu chceme pomáhat. O to se snaží Česká technologická
platforma pro potraviny (ČTPP) a také její pracovní skupina Potraviny a spotřebitel. Chtěli
bychom hledat a vyvíjet nástroje a platformy, které účinněji napomohou spotřebiteli orientovat
se v kvalitě na trhu potravin. Prostředky k tomu jsou ovšem velmi omezené. Daří
se aspoň postupně vydávat publikace, jež se týkají kvality jednotlivých komodit potravin.
Snažíme se i o vysvětlování „mýtů“ o konkrétních potravinách nebo produkčních technologiích,
jimiž jsou některá média zaplavena či které šíří samozvaní „výživáři“. Věříme, že vás
edice „Jak poznáme kvalitu?“ zaujala, a to včetně dalšího titulu, jenž se vám nyní dostává
do rukou.
Jsme rádi, že po loňské publikaci pojednávající o sýrech a tvarozích můžeme nabídnout již
druhý díl zaměřený na mléko, respektive mléčné výrobky.
Tiskoviny najdete na adrese http://www.konzument.cz/publikace/jak-pozname-kvalitu" onclick="window.open(this.href);return false;.
php. Další informace pak též na webu http://www.spotrebitelzakvalitou.cz" onclick="window.open(this.href);return false;.
Jsme si vědomi mnoha aktuálních problémů týkajících se kvality potravin. Přesto věříme,
že obecně je kvalita potravin velmi dobrá a je na spotřebiteli, aby byla ještě lepší. Spotřebitel
svou poptávkou nabídku ovlivňuje.
Ing. Libor Dupal, předseda pracovní skupiny Potraviny a spotřebitel při ČTPP
a předseda Sdružení českých spotřebitelů.

[aida]

Náhodou, Hollandia je moc dobrá, nechápu ten odpor. Je naprosto přírodní, jen mléko a jogurtová kultura, asi náš nejlepší bílý jogurt vůbec.

[Anti]

Tak to že někomu nechutná, bych i chápala, člověk má těmi škroby a cukrem deformovanou chuť a jogurt se mu zdá kyselý. Co nechápu, je to "bléééé". To mi k dospělému člověku moc nesedí..

[Jana Bu.]

Přidávám se, Hollandii kupujeme vlastně jako jediný jogurt, je moc dobrá a oproti "řeckým" a smetanovým není tučná, já ji jím bílou a synovi do jogurtu dávám domácí marmeládu. A jíme ji rádi, chutná nám

[IvaP]

Já se přidám k Bedě, Hollandii taky moc nemusím, a to nejsem zvyklá na slazené a škrobem šizené jogurty, jak nade mnou píše Anti. Prostě je moc kyselá, mám raději řecký z Bohemilk, ta trocha tuku navíc mě nezabije , když nemůžu cukr, tak z něčeho energii získat musím....

[aida]

No, Ivo, ta jiná chuť je způsobena jinou technologií výroby. Jogurty Hollandia nebo Agro-la se vyrábějí zráním v obalu, jogurty řeckého typu zráním v tanku, jinak prokysávají, na jiné pH, při jiné teplotě.
Jinak, pokud někomu Hollandia jako taková nechutná, řešení je jednoduché - nechat si ji vykapat v sítku, nejlíp přes noc. A pak podávat třeba politou medem nebo domácí zavařeninou (tu lze i vmíchat), nebo třeba posypat ořechy, lze i vmíchat banán, krájené jablko nebo jiné ovoce. Já vím, diabetici mají ten výběr zúžený, kecám o něčem, co moc neznám. Ale takhle to jíme doma my. Takové 4 (a víc) velké Hollandie u nás doma za týden padnou, i když jsme doma sami bez dětí; když jsou děti doma, je jich mnohem víc.

[Beda]

já zas nechápu , proč někomu vadí moje blééééé, které v zásadě nahradilo smajlík ... ale klidně můžeme slovíčkařit, popř. se vzájemně hodnotit - to už potom u jiného stolku

ale i bez blééééé, Hollandia mi prostě nechutná a kromě vysloveně chuti (vyhrazuji si právo rozhodovat se podle vlastních chuťových pohárků) mi nevyhovuje ani její "struktura" nebo jak to mám nazvat

[JiLe]

Na žádné jídlo se neříká blééé to nás učili rodiče

[radanova]

Bedo to vykapání dle aidy holandii nepříjemné struktury zbaví, taky ji mám ráda, nacpu si do ní čokoládu nebo kakao a mňamkám, nebo domácí zavařeninku.
Doporučit to nemůžu neb všechno sežerem, ale děláme s tátou, nebo spíš táta dělá, já semo tamo experimentuju, sýry z mléka kravího z místního kravína a z kozího od naší kozenky (zas má letos dvojčátka holka a kluk rohatej). Za použití chloridu vápenatého, syřidla z ekokozy a sýrové kultury jsou skvělé a buď mám letos rýmu bezčichovou nebo jsem si zvykla na kozí produkty a jsou skvělé oboje. Sory za předlouhý souvětí

[Tečka]

Taky se dá právě Hollandia po vykapání v utěrce a cedníku upravit na slano, s cibulkou, pažitkou, nasekanou paprikou.
A nebo s trochou domácí marmelády, ale já preferuju úpravu na slano.
Připomíná mi to Lučinu, tu úplně původní, kterou jsem měla ráda. Ta dneska prodávaná má úplně jinou strukturu i chuť.

[karolina]

Hollandia je vyborna. A kdyz teda jogurt, tak tento nebo smetanovy chocensky. Ty proskrobene sajrajty za 5,_ kacek fakt nejim. A zakysanou smetanu jedine z kunina min.tuku 35%.

[vrána]

Užitečné téma. Taky se podělím: Hollandia už není, co bývala. A do jogurtů od Bohemilk sypou sušené mléko, což se u pravých řeckých jogurtů opravdu nedělá. Takže zbývají opravdu řecké jogurty (z prodejen s řeckými produkty). Mňam.