1.1.2015 - Štěstí

Moderátoři: Lika, radanova

Uživatelský avatar
Beda
žabí královna/král
žabí královna/král
Příspěvky: 12302
Registrován: 03.10.2006 12:37:24 0
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

1.1.2015 - Štěstí

Příspěvek od Beda »

není to z mé hlavy a je to už pár let, co tahle povídka vyšla na Našem Zvířetníku... ale hluboce mě oslovila a hrozně ráda se k ní vracím - doslova, tím že si ji znovu přečtu, nebo i jen v duchu, když si třeba připomenu pár vět z ní

autorkou je Lucka od Pana Profesora Piškota

a tak vám ji chci dnes připomenout, někteří ji třeba tehdy nečetli, někteří si třeba stejně jako já rádi vzpomenou a s chutí přečtou


POVÍDKA: Novoroční…

Zasněžená pláň, mrazivé ticho, kterým se rozléhají kroky. Přichází…

„Dovolte, abych se představil: jsem… Vlastně vůbec není důležité, kdo jsem. Pro náš příběh stačí, když řeknu, že jsem – člověk. Vydal jsem se v posledním dni roku, abych se hvězd nad obzorem zeptal, co přinese nový rok… abych se podíval, jak na noční obloze září vesmírná tajemství a kdo ví, možná i lidské osudy. A snad abych viděl padat hvězdu a řekl přání… mám jen jediné, nebýt sám, nebýt ztracený ve světě plném lidí…

Šel jsem dlouho hlubokým sněhem, chvílemi trochu ztrácel dech. Zastavil jsem se. Bojoval jsem s dechem a se zklamáním. Na obloze nebyla ani jediná hvězda. Jen jednotvárná šeď visela nad obzorem. Marně jsem napínal zrak ve snaze zahlédnout aspoň střípek, odlesk hvězdné záře.

Najednou jsem u svých nohou postřehl pohyb. Pohlédl jsem dolů. Stálo u mě malé, neznámé stvoření. Vzhlédlo ke mně vzhůru a beze slov se zeptalo: Kdo jsi?

„No, já jsem člověk, to snad vidíš. Ale co nebo kdo jsi ty??“

Stvoření se zatvářilo tajemně: „Představ si – já jsem štěstí!“

Snažil jsem se, vážně jsem se snažil, aby v mé otázce pochybnost nezazněla: „Ty? Štěstí?“

Fakt jsem se snažil, ale stvoření asi mělo dobré uši.

„Ano, já jsem opravdu tvoje štěstí. Ty mi nevěříš, vy lidé si myslíte, že štěstí, to jsou ty vaše peníze, hodně peněz, auta, šperky, drahé domy, luxus, plné skříně věcí, složitá a drahá jídla, pořád nové a nové věci. Hele, člověče, že ty si tohle taky myslíš, že jo?“

Zamyslel jsem se a kývnul.

Stvoření mělo zvláštně vědoucí a trochu pobavený výraz.

„Já vím, že si to myslíš. Možná ty věci máš, ale, řekni, jsi šťastný?“

Stvoření na mě kulilo oči tak dychtivě, že jsem nedokázal mu říci, co je ti do toho? A nedokázal jsem neodpovědět… to stvoření vypadalo, že mi čte předem každou moji myšlenku.

„No, šťastný… já nevím… asi ne.“

Stvoření spokojeně pokývalo.

„Vím, že nejsi šťastný. Protože nemáš mě. Máš peníze, auto, věci a stejně tady v mrazu a sněhu hledáš ve hvězdách odpovědi na otázku, jak žít, viď?“

Mlčel jsem. Přiznat pravdu by bolelo a lhát jsem tomu stvoření nemohl.

„Ani hvězdy ti neřeknou to, co vím já. Jsem tvoje štěstí, protože mohu do tvého života vnést to, co neznáš a nemáš. Svobodomyslnost, přítulnost a hravost. Smích, protože moje hry jsou bezelstné a mají v sobě vtip, nápad, eleganci a radost, velikou radost. Mohu do tvého života vnést nepoznané blaho z důvěrného přitulení, mohu ti dát neopakovatelný půvab a krásu mého těla.

Vnesu do tvého života řád. Naučím tě nelpět na věcech… jsou to jen věci a já dovedu zbavit tě těch nepotřebných, na kterých jen zbytečně leží prach. Naučím tě uklízet věci, které pro tebe úplně nepotřebné nejsou, a chceš je zachovat pro budoucnost a byl jsi zvyklý, že kam jsi je položil, tam ležely. Já tě naučím je dávat hezky tam, kam patří. Ozdobím tvůj příbytek nejen svou přítomností, ale také svými stopami, kterými světu říkám – tady bydlím já, štěstí.

A možná se někdy stane, že něco kolem mne ti způsobí starosti a strach o mne a bezesné noci, protože ani mně, štěstí, se nevyhýbají nemoci a trápení, ale o to víc si uvědomíš, jak vzácné a šťastné jsou zdánlivě obyčejné dny, ve kterých taková trápení a strach nejsou… a tohle pochopit a uvědomit si, to je veliké štěstí.

Pozvu tě k hledání tajemství v mých očích… nikdy to tajemství nenajdeš, to je jen mé a neprozradím ho, ale pro tebe i to hledání bude znamenat mnoho.

A jako střežím své, budu i tvé tajemství střežit. Můžeš mi říci a svěřit cokoliv, vyslechnu tě a neprozradím nic. Už nikdy nebudeš sám, budeš-li mít mne, budu připravené sdílet tvou radost i tvůj žal. Dokážu poznat, jak ti je, i když nebudeš mluvit, a dokážu vejít do tvé duše a léčit v ní, co bolí. Naučím tě, abys myslel ne na sebe, ale na mě… naučím tě vidět svět jinak, naučím tě návratu z tvého zmateného, složitého světa k poznání, že pro život stačí ty nejjednodušší věci: teplé místo, kde lze ulehnout v bezpečí a jistotě, místo, kde tělo dojde nasycení, a místo, kde je někdo, kdo ti dá lásku a pohlazení. Jsem velkorysé a umím přehlédnout a odpustit i tvoje chyby, i to, že ne vždycky mi budeš rozumět. Budu žít nejen v tvém příbytku, ale hlavně v tvém srdci… a možná, možná i tebe nechám vejít do srdce mého a to pro tebe bude největší štěstí… prosté, neokázalé, tiché a proto největší.“

Stvoření se odmlčelo.

Pořád jsem se na něj díval trochu nevěřícně: „Poslyš, to, co říkáš, zní moc dobře. Ale, nejsem dnešní. Co za tolik štěstí najednou budeš chtít?“

Stvoření se zatvářilo pohoršeně, a v odpovědi trochu zdůraznilo sykavky.

„To jsssem čekalo, že sse zeptáš, vy člověkové jssste prossssstě materialisssti. Co za to, co za to. Ssssskoro nic!! Vlassstně jen to, aby tvoje území se ssstalo mým územím. Trochu jídla a vody a taky potom abys uklidil, co ze sebe vydám. A když budu potřebovat pomoci v nějakém tom trápení, tak abys nelitoval peněz a času a pomohl mi. No a taky aby ses snažil mi rozumět a nikdy nezapomněl na to, že jsem tvoje štěstí, víš?“

Začínal jsem mít pocit, že tomu stvoření podléhám víc a víc. Stvoření to nepochybně tušilo, protože spokojeně mhouřilo oči. Pokusil jsem se naposledy vzepřít jeho neodolatelnému vábení.

„Hele, ty, štěstí… a když tedy jsi takové štěstí, proč jsi tady?? Proč nejsi někde s někým… my lidi přece pořád hledáme štěstí…“

Stvoření vypadalo pobaveně.

„Proč? Protože vy lidi sice pořád hledáte štěstí, ale vidíte ho úplně jinde, než doopravdy je. A nemysli si, já nejsem samo, štěstí, nás je víc… a někteří lidé už to poznali a pochopili a mají svá štěstí doma… a ty můžeš některé poznat a najít jejich přátelství a budeš tak mít dvojnásobné štěstí! Vážně… jedno štěstí vede nevyhnutelně k dalšímu, víš? A někteří to teprve pochopí… a někteří to nepochopí nikdy a celý život budou marně čekat a své štěstí nepoznají, protože ho budou hledat tam, kde není… v penězích, autech, špercích a věcech.“

Stvoření se odmlčelo a upřelo na mě vyčkávavý pohled.

Pokrčil jsem rameny.

„Tak… když jsi štěstí, byl bych blázen tě odmítnout. Tak jdeme… jdeme domů.“

Stvoření rozsvítilo oči. Udělalo vedle mne pět krůčků a pak se zastavilo. Lekl jsem se… přece mi v poslední chvíli neuteče, štěstí?

„Co se děje? Proč nejdeš dál?“

Štěstí nepokojně přešláplo.

„No… tedy… nemohl bys mne nést? Mě totiž… dost zebou packy, víš??“

Sehnul jsem se a překvapen lehkostí, ale i pevností svého štěstí, dal jsem ho pod kabát. A vydal jsem se sněhovou plání k domovu.

Po chvilce se z kabátu ozval zvláštní zvuk. Vyděšeně jsem nahlédl do kabátu.

„Co se děje? Co ti je???“

„Co by mi bylo? Vrním, přece, člověče, to my tak děláme, když je nám dobře.“

„Aha… a naučíš mě to taky? Naučíš mě vrnět?“

„To se člověk naučit nemůže… ale neboj, naučím tě, co máš dělat, abych vrnělo co nejčastěji, to ti mohu slíbit.“

Se zvláštním pocitem jsem pokračoval v cestě domů. V polovině pláně jsem se zastavil. Otočil. Díval se.

Na obzoru zářilo hvězdné nebe. Do daleka zářící hvězdy byly velké, zářily jasným světlem a zdálo se mi, že v jejich záři vidím… oči. Spokojené, vědoucí a trochu pobavené oči.

Zdá se mi to? Jsou to oči, nebo mne klame zrak? Neměl jsem možnost dívat se dál a zjistit, jestli vidím, co myslím, že vidím.

Štěstí v mém kabátě se nespokojeně vrtělo, hemžilo a vydávalo zvuky, ve kterých jsem brzy rozeznal jasné sdělení: „Chvátej trochu, začíná mi být zima a mám hlad, doufám, že máš doma kus dobrého masa a trocha smetánky by taky neškodila, a sice chvátat máš, ale ne tak nadskakovat, ještě mě vytřepeš, a ať tě ani nenapadne se ještě zastavovat, pche, hvězdy, to jako nevim, k čemu, když máš teď mě, jo, člověče, teď už to nebude žádné čekání na padání hvězd, teď to bude Padá kočka, přej si něco. No, doufám, že máš doma dost pořádně vysokých skříní…“

Náhle pohyb i zvuk v kabátě přestaly. Polekaně jsem nahlédl…

Spalo. Důvěřivě stulené, spalo. A pod fousky se mu zachvíval… úsměv. Takový, jaký dokáže mít jen štěstí.

Po pěti opatrných krocích jsem se přistihl, že se usmívám také.

Šťastně.


Milí Zvířetníčci, v novém roce – hodně štěstí.

Lucka a jihočičská kočkosmečka
http://www.dedenik.cz/2012/01/02/povidka-novorocni/" onclick="window.open(this.href);return false;

Obrázek

Uživatelský avatar
Beda
žabí královna/král
žabí královna/král
Příspěvky: 12302
Registrován: 03.10.2006 12:37:24 0
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: 1.1.2015 - Štěstí

Příspěvek od Beda »

úplně nejraději z toho mám tento kousek

Vyděšeně jsem nahlédl do kabátu.„Co se děje? Co ti je???“
„Co by mi bylo? Vrním, přece, člověče, to my tak děláme, když je nám dobře.“
„Aha… a naučíš mě to taky? Naučíš mě vrnět?“
„To se člověk naučit nemůže… ale
neboj, naučím tě, co máš dělat, abych vrnělo co nejčastěji, to ti mohu slíbit.“

to je taaaaaak strašně kočičí, chicht :heart: :heart: :heart:

Zvířetníci, ať vy i vaše zvířátka vrníte v roce 2015 co nejčastěji :in_love: :in_love: :in_love: :in_love:
to vám přeje Beda a její smečka :love:
Obrázek

Uživatelský avatar
Inka
žabí královna/král
žabí královna/král
Příspěvky: 2446
Registrován: 30.11.2009 11:47:57 0
Bydliště: Plaňany

Re: 1.1.2015 - Štěstí

Příspěvek od Inka »

Jé to je krásné, ty naše dvě štěstíčka nám včera dost nadala, že je nechceme pustit ven a nakonec Felínek v jednu hodinu pronikl Bimboušovi. Ve tři přišel, když jsme byly s Majdou čůrat a kupodivu mi vyprávěl nadšeně o svých zážitcích. Tak jsem se o to naše štěstí snad bála trochu moc
.Mnoho krásných dní s vašimi štěstíčky v tomto roce přejeme všichni z Plaňan
Obrázek

Uživatelský avatar
Rpuť
žabí královna/král
žabí královna/král
Příspěvky: 3007
Registrován: 16.10.2006 16:54:53 0

Re: 1.1.2015 - Štěstí

Příspěvek od Rpuť »

Co je štěstí? - parafráze

Štěstí! co je štěstí?
Micka jenom zlatá,
která za večera
kol tvé hlavy chvátá;
oblézá ti skráně,
v kadeři se skryje,
v kožich hlavu skládáš,
ruka uhladí je je.

:slunce:

AlenaŠ
žabí královna/král
žabí královna/král
Příspěvky: 776
Registrován: 02.01.2014 20:29:54 0
Bydliště: Brno

Re: 1.1.2015 - Štěstí

Příspěvek od AlenaŠ »

Bedi, krásné, tuhle povídku jsem nečetla, je moc pěkná a já jsem obklopená CELÁ štěstím. :heart: :heart: :heart:

Uživatelský avatar
Karolína
žabí královna/král
žabí královna/král
Příspěvky: 3001
Registrován: 30.05.2007 6:56:58 0
Bydliště: HORNÍ MARŠOV

Re: 1.1.2015 - Štěstí

Příspěvek od Karolína »

To největší moje proužkované ŠTĚSTÍ na nás hledí z obláčku a já tu zase bulím.
Ríšánek maličký, tolik štěstí a tolik lásky jsme si dali navzájem. A já chtěla dát i přijímat víc, ale nebylo nám přáno. Koho bohové milují, umírá mlád.
Další moje černé ŠTĚSTÍ právě objímá nové proužkovaně-puntíkaté ŠTĚSTÍ v pelíšku a tváří se u toho obě ŠTĚSTÍČKA nesmírně spokojeně.
Zrzavé ŠTĚSTÍ mi před chvílí vrnělo v klíně a dávalo každým chloupkem najevo jak je mu dobře že jsme spolu a že překonalo ty strasti života, kterým si prošlo a našlo zase důvěru v lidi.
A poslední bílé ŠTĚSTÍ mě neustále sleduje a když jsem páchala hygienu v koupelně, tak se nehlo z poličky, protože mi dávalo na vědomí, že prostě dneska nikam nejdeš. Dneska jsi doma, prosííííííím a já se pak přitulíííííím, jooooo?
Jsem a jdu za chvíli se svými čtyřmi ŠTĚSTÍČKY spát a to páté na nás bude dohlížet.

Překrásné povídání.
Peníze nejsou všechno, i když jsou hodně důležité.
Ale jsou mnohem důležitější věci. A ta ŠTĚSTÍČKA jsou ty důležitější zázraky v našem životě.
V mém životním zlomu mi dávala tahle ŠTĚSTÍČKA sílu k dalšímu boji o přežití. Takže jsme si vzájemně vděční za záchranu života.

Uživatelský avatar
Raven60
žabí princezna/princ
žabí princezna/princ
Příspěvky: 431
Registrován: 04.12.2012 12:04:06 0
Bydliště: poblíž Pardubic

Re: 1.1.2015 - Štěstí

Příspěvek od Raven60 »

Bedo, díky za připomenutí povídky :slunce: Znám ji, mám ji staženou v počítači, ale stejně jsem si ji moc ráda přečetla znovu. Je to krásně napsané, dojemné :heart: :heart: :heart: Moje Štěstí se mi při čtení usadila na klíně a vrníííí :in_love:

Uživatelský avatar
Beda
žabí královna/král
žabí královna/král
Příspěvky: 12302
Registrován: 03.10.2006 12:37:24 0
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: 1.1.2015 - Štěstí

Příspěvek od Beda »

vida, tak Melíšek přijal další pruchatý kožíšek do své náruče - tentokrát šedočerný a v dámském provedení :heart: :heart: :heart:

moje štěstí bílomouraté :heart: polehávalo většinu dne pod stromečkem na prostírání od Vavíly (které je stejně pro ně - neb je na něm šedá kočička Nyny a oranžová kočička Zuzu)... a to štěstí želvinkovaté :heart: leželo nejdřív na mně na gauči, pak na mně u psacího stolu a teď na kožešince
Obrázek

Uživatelský avatar
Hana Williamson
žabí královna/král
žabí královna/král
Příspěvky: 526
Registrován: 15.07.2006 3:35:36 0
Bydliště: Jizni Karolina

Re: 1.1.2015 - Štěstí

Příspěvek od Hana Williamson »

Mila Bedo, diky za pripomenuti teto krasne povidky. A diky Lucce. Postradam na Zviretniku ji I prof. Piskotka. :in_love:

Uživatelský avatar
Beda
žabí královna/král
žabí královna/král
Příspěvky: 12302
Registrován: 03.10.2006 12:37:24 0
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: 1.1.2015 - Štěstí

Příspěvek od Beda »

Hani, na to jsem už taky párkrát myslela - Mňautobiografie zdaleka nevyšla celá :sad2:
Obrázek

Luci + 2 + 4
pulec
pulec
Příspěvky: 31
Registrován: 07.06.2010 22:08:24 0

Re: 1.1.2015 - Štěstí

Příspěvek od Luci + 2 + 4 »

Zvířetníci milí,

máváme všem tlapkami z jihočičské kotliny a všem vinšujeme, aby nový rok byl zdravý, spokojený, bez špatných momentů a ve znamení spokojeného vrnění :-)

Bedulko, děkuji, dojalo mne a potěšilo, když jsem tady povídku našla...

Času je stále málo, takže sice tak nějak stíhám číst Zvířetník na NP a Hadopasi, ale psát do diskuzí už nestíhám. Ale jsem tu s vámi....a vždy, když je třeba, tak tlapky a palce držíme...všichni ve smečce. Mimochodem, od listopadu má naše chlupaté demoliční komando významnou posilu. Pro změnu psí....Kalamita se jmenuje Chantal, říkáme jí Šany a je to holka - foxteriérka. Tím už asi nemusím dodávat, jaký tajfun máme v bytě....Kočičí veličenstva štěně přijaly neuvěřitelně dobře a dnes už všichni tvoří výkonnou četu na ovládnutí dvounožkyň. A pan Profesor Piškot Pišutka je nadšen novou studentkou, kterou může vychovávat a kterou může vědecky studovat. Až stihnu nahrát fotky na Rajče, tak sem dám odkaz.

Zatím všem posílám velkou pusu čumákovku od Profesora - MLASK! , mňoukací zdravici ředitelky zeměkoule Missy, mávnutí ocáskem hlavní vrátné Lassy a splašeně rozverné štěknutí foxí raráškové psice :-)

Uživatelský avatar
Lika
žabí královna/král
žabí královna/král
Příspěvky: 1642
Registrován: 09.01.2011 12:05:48 0

Re: 1.1.2015 - Štěstí

Příspěvek od Lika »

Milá Luci, srdečně zdravím celou vaši domácí partu a moc se těším, že pan profesor si najde někdy klidnou chvilku ve studovně a sepíše zase nějaké pojednání. Jeho výzkumy jsou opravdovým přínosem :super:
Přeji hodně zdraví :slunce:
Lika
zviretnik.lika@gmail.com mobil 705 237 678

Uživatelský avatar
Rpuť
žabí královna/král
žabí královna/král
Příspěvky: 3007
Registrován: 16.10.2006 16:54:53 0

Re: 1.1.2015 - Štěstí

Příspěvek od Rpuť »

Všichni vstupujeme do nové sezony života, kam si přinášíme to, co jsme se naučili a měli bychom nechat za sebou to, co nás drží zpátky. Čas není náš nepřítel, ale dar!

Obrázek

Uživatelský avatar
Karolína
žabí královna/král
žabí královna/král
Příspěvky: 3001
Registrován: 30.05.2007 6:56:58 0
Bydliště: HORNÍ MARŠOV

Re: 1.1.2015 - Štěstí

Příspěvek od Karolína »

Luci tak to máte toho chlupatého štěstí doma opravdu dost.
S foxteriérem se teda rozhodně nikdo nudit nebude.

Já mám zřejmě také štěně, přestrojené za kotě.
Cecilka je kočka aportovací. Asi půl hodiny jsem jí ráno z postele házela chlupatou cinkací kuličku a ona mi jí nadšeně nosila zpátky s jednoznačným výrazem v čumáčku - "Házeéééééj, neflákej seeeeee, nespíííííííí...."
Nedá se unavit a prostě lítá jak splašená za svojí kuličkou.
Teď teda po jídle a použití záchůdku usnula jak zabitá, kuličku si svírá v tlapkách a blaženě se u toho usmívá.

Uživatelský avatar
sharka.68
žabí královna/král
žabí královna/král
Příspěvky: 9394
Registrován: 12.08.2010 6:56:19 0
Bydliště: Perníkovice
Kontaktovat uživatele:

Re: 1.1.2015 - Štěstí

Příspěvek od sharka.68 »

Karol, to dělala od mala Pitina..a vydrželo jí to i teď...stejně jako želvinám to omejvání mýho obličeje...
Obrázek

Odpovědět