13.10.2014 - Ema má maso, máma má namále...

[tosca]

Jinak, co si pamatuji, já jsem se čtením neměla problém. Nikdo mě to neučil předem, dokonce jsem v tom aktivně nebyla podporována, ...

To mi připomělo, jak nám paní učitelka v červnu na schůzce rodičů kladla na srdce, ať ty (budoucí) prvňáčky hlavně nic neučíme předem Teda, prý když se zeptají, tak jim můžeme říct, co to je za písmeno, nemusíme jim to tajit až do září.

No, u nás by "tajit" znamenalo zamknout pod zámek veškeré texty, prodat televizi a odstěhovat se na samotu Na Minitoscu "útočila" písmena nejen z knížek a časopisů, ale i v autobuse a tramvaji, na dopravních značkách, na plakátech a reklamách u cesty ... taky "sranda", když se pokouší přečíst nápis na billboardu, přečet ho blbě a pak po mně (řídím), chce vysvětlení, co to znamená ... a já lovím v paměti a zapojuji představivost, co že to na tom billboardu mohlo být

[RenataE]

To mi připomělo, jak nám paní učitelka v červnu na schůzce rodičů kladla na srdce, ať ty (budoucí) prvňáčky hlavně nic neučíme předem Teda, prý když se zeptají, tak jim můžeme říct, co to je za písmeno, nemusíme jim to tajit až do září.

Podle mých zkušeností běžně zvídavé dítě umí při zápisu do školy alespoň několik písmen (obvykle své jméno, které třeba píše na dopis Ježíškovi).

Co se týče výuky angličtiny od první třídy - nepovažuji to za žádnou výhru. Řada dětí ještě zápolí se správnou výslovností v mateřském jazyce a do toho se jim montuje jazyk, kde je výslovnost diametrálně odlišná od psané podoby. Myslím, že třetí třída je na druhý jazyk tak akorát. Sama jsem začínala s druhým jazykem (ruštinou) na jazykové základce od třetí třídy, ovšem to byly výběrové školy, kam se dělaly přijímací zkoušky. Třetí jazyk (angličtinu) jsme měli od páté třídy.

Zajímalo by mě, jestli existuje nějaká studie na téma, zda je složitější se naučit jazyk se zápisem v jiné abecedě (třeba v azbuce, ) nebo jazyk s odlišným zápisem a výslovností (angličtina).

[LFSH]

Renato, to nevím. Zato vím, že lépe se učí jazyk méně podobný.

[sharka.68]

... já, dítě s bujnou fantazií.. Ema má mísu, máma mele maso.. asi budou mít karbanátky nebo sekanou a zasnila jsem se, jestli s brkaší a hodina čtení pro mne skončila...

Sharko, tady je krásně vidět to praktické uvažování. K čemu má máma mlít maso a Ema má mít mísu, to je blbé dělení, ale když to dají dohromady, tak jsou z toho ty karbanátky s brkaší. A ty jsi asi hlavně masová, že? A co na to učitelka? Pochopila, nebo ne?

Jinak, co si pamatuji, já jsem se čtením neměla problém. Nikdo mě to neučil předem, dokonce jsem v tom aktivně nebyla podporována, ale první knížku "Příhody veverky Zrzečky" jsem přečetla na vánoce, kdy jsem tu knížku dostala. Ale já jsem vždycky byla čtenář. Kromě toho v 1. třídě jsme měli úžasnou učitelku, která s námi měla svatou trpělivost. Učila pouze a jedině první třídy, asi proto, že věděli, jak je dobrá a jak ty malé děti dokáže přitáhnout k učení. V životě jsem neměla moc štěstí na dobré kantory a později na gymplu už vůbec ne, ale tahle byla výjimkou.

dostala jsem pohlavek, že nečučím do slabikáře, ale někam do prázdna protože já to nahlas neřekla, jen jsem si tak pro sebe uvažovala...
Mamka ze mě šílela, protože já přečetla něco ve slabikáři,propojilo se to s něčím jiným a následovala otázka....

Pamatuješ: Ať je klidné léto,ať je vánice, voják musí hlídat naše hranice... u toho byl obrázek pohraničníka s ovčounem...no a já říkám mamce: mami,ale ten pejsek nemusí,že ne? Co nemusí? No pořád hlídat... Musí!!! a následoval můj pláč, že chudák pejsek se ani neproběhne, když hlídá,nedostane najíst...je tam venku v dešti... že tam je i ten pohraničník, mě nějak bylo šumák

[sharka.68]

Renato, to nevím. Zato vím, že lépe se učí jazyk méně podobný.

to ti potvrzuju i já, ruština a azbuka mi nedělaly problém..ájina je pro mne děs a hrůza....

[Rpuť]

Ono je to zajímavé a ne zcela jednoduché. Každý jazyk má zřejmě v mozku své centrum. Když moji babičku ranila mrtvice, nemohla se vyjádřit česky nebo německy, ale francouzsky mluvila.
Ldyž jsem studovala v Jugošce, naučila jsem se srbinu tak, že jsem v tom jazyku i myslela. Kupodivu se mi nikdy neplatla čeština do srbiny, ale srbina do češtiny pak ano.

[Rpuť]

Bylo to tu 2x

[Inka]

Moje maminka je polyglot a mám takový dojem, že studium jazyků je její koníček. Když byla na vejšce, psala si zápisky z přednášek česky azbukou, tvrdila, že se jí v ní rychleji píše

[karakal]

To mi připomělo, jak nám paní učitelka v červnu na schůzce rodičů kladla na srdce, ať ty (budoucí) prvňáčky hlavně nic neučíme předem Teda, prý když se zeptají, tak jim můžeme říct, co to je za písmeno, nemusíme jim to tajit až do září.

Ach jo, to je podle mne ale špatný přístup, ta učitelka by se měla umět poprat s tím, že jí přijdou děti na různé úrovni znalostí. Ono se to s trouchou štěstí postupně trochu srovná, ale mezitím ty co umí víc už mají školu na háku a to se těžko napravuje. My máme teď obrovský problém s výběrou školy pro Rysíka. 6 mu bude v lednu, takže do školy bude nastupovat v šesti a půl. Nebýt toho, že grafomotorické schopnosti podědil po mně (ale momentálně na tom sám od sebe intenzivně pracuje) a je lednový, takže dostat ho do školy by byla potíž, mohl být ve škole klidně už teď. Sice je pořád rád, když mu Čtyřlístek přečtu já, ale v podstatě si v něm je schopen číst sám (čte Rysince). Dokáže napsat v tiskacích písmenech krátký text na pohled. Vypadá to strašně, ale přečíst to jde. Počítá bez problémů do sta a učí se pracovat s většími číslovkami. Sčítá přes desítku, občas to zvládne i vejš, ale dá mu to práci. Odčítá zhruba stejně. Ví jak to udělat, když chce něco vynásobit a prsty mu nestačí, chápe princip násobení a některé malé násobky si pamatuje (3x3 je devět, kdo bručí je medvěd). Nevykazuje vyloženě známky nějaké geniality, to rozhodně ne, je prostě chytrej, zvídavej a rád se ptá. A má tatínka učitele fyziky takže se někdy ve třech letech dozvěděl, co je to impaktní kráter a pamatuje si to, umí planety sluneční soustavy a doma si stěžuje, že paní učitelka ve školce mu tam cpe Pluto, když ten přece není planeta (a podobné další hovadiny). A tohle vrhnu do běžné školy? Vrhnu, protože na soukromou nemáme a ono to ani pak není nijak růžové. Takže teď celé dny zkoumám informace o základních školách v Praze a je mi z toho smutno. Teď jsme našli jednu nadějnou, má den otevřených dveří v listopadu. BTW, chceme se zároveň i stěhovat, takže to řešíme najednou. Byt vybíráme podle školy.
Ad co se učí/neučí ve školkách. V té naší se třeba i učí počítat do deseti, ale prý existuje školka, kde se nejen neučí tohle, ale dokonce odtud vycházejí děti, co nerozeznávají ani barvy. Je to teda agentura JPP.
Ad angličtina od první třídy. Samozřejmě nevím, jak je to na všech školách, ale pokud vím, tak v první a druhé třídě se řeší pouze mluvená angličtina. Jak se to píše, se děti dozvědí až v té třetí třídě. A v téhle podobě je to podle mne v pořádku, to už děti dobře vědí, jak se čte česky, když se jim do toho začne motat, že některá písmenka se čtou všelijak. Ten odlišný zápis to může usnadnit, ale zase ruština se podle mne může víc motat v té mluvené podobě, některé věci se dost podobají. Nevím, ruštinu jsem už dost zapomněla, měla jsem ji jen tři roky na základce, pak byl převrat a němčina.

Omlouvám se za dlouhý text, ale mně se o tom v poslední době i zdá

[Míša]

Milá Sharko, já to zažila se svým mladším synem, dnes už 25-ti letým.

Byl těžký dyslektik a dysortgrafik. Ze školy si nic nepamatoval. Pořád jsem něco doháněli doma. V diktátu dokázal udělat 36 chyb. Ve čtvrté třídě jsem zjistila, že prošel 3. třídami a neuměl hodiny.

První 3 roky to byl boj. Pak přestoupil do dyslektické třídy a ejhle zlepšil se o 3 stupně na známkách. Šlo o jiný způsob výuky.

Starší syn autista asperger byl chytrý. Učil se dobře, ale neměl oční kontakt s učiteli. A to byl nebetyčný problém.

Jak já jsem ráda, že už nemám děti školou povinné.
Míša z Plzně

[baba]

pro Karakal:
Nezoufej, v Praze se školy pro Tvého syna najdou a takové děti jako je on, hledají a přijímají. My máme vynikající zkušenost se ZŠ v Drtinově ulici Na Smíchově. V lednu tam děti dělají přijímací zkoušky a berou tak třetinu přihlášených, ale pak je to moc fajn. Naše Mici tam chodila a teď je v primě někde jinde, ale nemůžeme si to vynachválit. Vstřícná škola s dobrým spojením odevšud. Zdravím a přeju pevné nervy.

[ri]

Taky jsem ráda, že nemám dětičky ve škole.
Starší uměl číst (no, neutajili jsme to, a čísla nutně potřeboval kvůli SPZtkám) a jeho zájem o auta byl tak intenzivní, že si nerad plevelil hlavu něčím jiným. Bohužel, na školku jsme neměli nárok, protože jsem byla na mateřské, takže neovládal základní povely, jako nemluv, sedni si, všichni koukáme, všichni zpíváme, přihlaš se napřed ...
Do školy nás přidělili (přes ctyřproudovku, i když jsme měli jinou za barákem) ... no, nebylo to dobrý. Po půl roce jsme byli oba na prášky a další rok už byl v té škole, kam jsme ho původně hlásili.
Klid samozřejmě nebyl, ale přežil a dodnes se hrabe ve strojích a motorech a drátech - zvlášť, když si potřebuje odpočinout od lidí

Mladší rozhodně nebyla studijní typ. Zato se od školky (tak nějak hromadně) vzdělávala v angličtině. Dy ty ny - di ti ni jí dělalo problémy hrozně dlouho. A spoustu dalšího. Myslím, že takhle časná výuka cizího jazyka není pro každého.
Ale mluvím o výuce.
Dítě žijící ve vícejazyčném prostředí to nasává nějak jinak a hlavně s jiným výsledkem
V tomhle nedám dopustit na pohádky pro malé dětičky a reklamy v televizi
Holanďani to mají zmáknuté

[Rpuť]

Karakal, moc moc ti držím palce - je to hrozně důležité!

ri - bilingvnost je výborná, ale jeden jazyk by měl být dominantní!

[IvaP]

OT - děcka, co je s Matyldou? Na zítřejší den stanovila uzávěrku na posílání fotografií věcí do aukce a nikoho tu nepopohání, maily nepotvrzuje.....

[ri]

Rpuť, vždyť říkám, jiný výsledek

Neteřka jako malá jezdila k babičce do Německa. "...bobek machen ..." a jiné perly byly na denním pořádku, rodina šílela
Ve škole, čeština dobrý, angličtina ... nedobrý. Tak jí na druhém stupni přihodili němčinu, ať se snaží
... a v pohodě. Bez námahy. Něco se kdysi naposlouchalo a v té makovičce to zůstalo
(studuje taneční konzervatoř )