28.10.2014 Smradlavej pes

[Rpuť]

Přišel pan Povondra se psem k veterináři: „Pane doktor, mám starost vo Bobíka, v poslední době začal hrozně smrdět.“
Bobík byl malej, zrzavej, střapatej pejsek a vzdor vyššímu věku vypadal náramně zdravě. Pan doktor vyšetřoval a ničehož nenacházel: „Žere dobře?“ ptal se bezradně, když ani na zubech neshledal nic závadného. „Jo žere“, kýval pan Povondra a dodal: „A co vám je divný, dycky nejvíc smrdí vokolo neděle.“ Veterinář zakroutil hlavou a snažil se získat čas: „Tak mi přineste jeho hovínko a pošlem to na vyšetření.“

Nález byl naprosto v pořádku, ale pes nepochybně nevoněl. Přišlo léto, doba dovolených a stav se markantně zhoršoval – Bobík smrděl i několikrát v týdnu. Nešťastný pan Povondra zašel si na jedno dobře chlazené. Ve výčepu seděl jen hostinský a majitel konzumu v jedné osobě a právě sepisoval objednávku.

Donesl panu Povondrovi pivo a přehlédl seznam, jestli nic nechybí. Najednou se zasmál: „Představ si toho prdlýho Pražáka – objednává si romadúr po krabicích a tvrdí, že mu na něj choděj veverky!“

[oskarina]

Díky!

[Beda]

hihihi

[zana]

Hezkýýý

[AlenaŠ]

Rputi béezva.

[HannaH]

Super

[FALLOWA]

[Návštěvník]

dobrýýýý

[Karolína]

... se ze těch historek picnu

[radanova]

se Bobíkovi fakt nedivím, chodila bych na lup s ním