20.9.2014 Pozor, zlý pes! Aneb o rtw…

[Matylda]

Hm, hlídání beru, jen nakrmení jednou za týden a bez kontaktu s tím psem mi přijde trochu kách.
Nicméně je mi jasný o čem píšeš, policejní hlídka je tady v noci na celej okres jedna, takže i kdyby se snažili, tak tam nedojedou (ale nedojeli ani v Brně, když měli služebnu za rohem a já jsme jim volala, že mně pod oknem na náměstí, tři borci kopou do čtvrtýho, co leží na zemi. Přijeli, až se zvednul i ten zmlácenej a odkulhal pryč). Takže když se tady letos na hodech borci o půlnoci fackovali s provokatérama, co se přijeli porvat, tak dojeli, až bylo po všem a skončila i ta rvačka, kdy si chlapci přestali dávat po hubě na veřejném prostranství pod májou a šli za plot, kde nebylo tolik vidět. Takže věřím tomu, že psa měli na hlídání. Jen se prostě o něj měli trochu líp starat.

[ri]

Jo, a pořídit mu parťáka, ať si má s kým pokecat.
Tady je žlutý areál (a čerti vědí co v něm) a hlídají ho dva rotvajleři.
Ráno jedou Hiluxem (na korbě, tlamy jim vlajou ) někam domů, možná tam spí na gauči u televize a večer je panička přivede, zamkne je za plotem a oni hlídají. Mají toho požehnaně, dobře půl hektaru, řekla bych.
Jeden z nich kdysi na Roňáka vyběhl, panička ho odvolala, ale Rony je stejně nemá rád.

[Pavča]

Rotvíčci Měla jsem tu čest poznat jednoho Pana Psa tohoto plemene dost zblízka. Někdy v polovině devadesátých let můj strýc koupil pozemek, nějaké ty stroje, stavební buňku jako zázemí a začal budovat firmu. Brzy zjistil, že by do objektu potřeboval hlídače a bez velkého přemýšlení přivezl odněkud asi rok a půl starého rotvajlera. Údajně bez PP. Nádherné zvíře s obrovskou hlavou, perfektně naučený záklaní poslušnosti. Akorát nikdy neběhal, zásadně nic nepřeskočil, pro aport si pomalým klusem došel. O dysplazii jsme tenkrát věděli prdlajz: dnes si myslím, že si toho psa někdo od malička připravoval na velkou sportovní či pracovní kariéru a zbavil se ho, když mu po roce věku špatně vyšel RTG kyčlí.
Což pro psa asi bylo dobře: v noci si svým tempem obešel pozemek, odrazoval hlavně vzhledem a plemennou příslušností, protože jinak to byl dobrák od kosti a neuvěřitelný mazel. I když, vlézt mu tam bez přítomnosti páníka někdo cizí... kdo ví? Ve dne se často válel s páníkem v kanceláři, občas vyrazili na procházku, ale on páník není zrovna sportovní typ, takže moc často to nebylo a moc rychle už vůbec ne Já jsem mu tenkrát dost vyčítala, že by se psovi měl věnovat víc. Jo, bylo mi těch patnáct plus mínus, psi byli pro mě prioritou, že to strejda vytížený podnikáním a rodinou asi vidí jinak, mi moc nedocházelo. A tak jsem si rotvíka celkem často půjčovala, oproti procházkám s mým vlastním utíkacím a psožravým kníračem to byl balzám na nervy. Časem jsem si ani nebrala vodítko, on rotvík byl opravdu neuvěřitelný kliďas, i při míjení s cizím psem jsem si jen lehce plácla rukou o levou nohu, ta hora svalů se zařadila vedle mě, psa jsme v klidu minuli, rotvík dostal volno a dál se motal někde nejvýš pár metrů od mě - no, připadalo mi to až trochu nudné
Hodně mi pak pomohl překlenout moje první bezpsí období, kdy knírač na podzim odešel za Duhu a hovawarta jsme přivezli až v březnu. A taky hrál roli při výběru našeho nového parťáka: rotvajlera jsme tenkrát s tátou zavrhli, že bychom radši něco přece jen trochu temperamentnějšího než je tenhle pes
Psí důchod pak strávil se strejdovou rodinou u baráčku, ve firmě ho nahradil další rotvík s podobným osudem: tentokrát už strejda cíleně pátral po pejsanovi vyřazeném z chovu, našel opět krásné a povahově skvělé zvíře, jen mu údajně chybělo pár centimetrů do nejnižší povolené výšky. A já už jezdila na VŠ daleko od domova, takže jsem bohužel nenašla čas se s ním blíž seznámit

Fifi, děkuji za vyvolání příjemných vzpomínek. A za představení smečky: tvůj minulý článek jsem prochechtala, něco mi to dost připomínalo - ona povaha kníračí a erdelí, stejně jako rotvičí a hovawartí jsou asi dost podobné Jen já je měla postupně... ufff - ještě je mít dohromady

[Jana Bu.]

Ano, sousedi měli Tesinu hlavně na hlídání, dokud tady bydleli, tak OK, sice na můj vkus se jí mohli věnovat víc, ale to už je subjektivní. Tesina byla dobře živená, vychovaná. Mně hrozně vadilo, jak ji tady pak nechávali samotnou (přitom v baráku jim nikdo nic ukradnout nemohl, odstěhovali se, a to zase do baráku). Pryč jí vzali poté, co si sousedka stěžovala, že ji potkala venku. Oni totiž ani nezabezpečili plot, Tesina našla díru a jak se doma nudila, tak občas šla ven. A to bylo blbý, protože my ji třeba znali a věděli jsme, že je hodná, ale upřímně - sama bych nerada potkala cizí rtw (ono ostatně jakéhokoli psa) bez pána na volno na ulici.
A když pak Tesina zmizela a já se sousedky ptala, kde je, tak odpověď byla dost rozpačitá.....no, radši jsem víc nepátrala. Ale v duši mi to zůstalo, na ty lidi prostě koukám jinak.

[Fifi]

Pěkné a milé a fajné číst, že se řada lidí rtw nebojí. A bere je takové, jací jsou. Nicméně potkat toulavého psa, natož rtw, brr. Nikdy člověk neví, jak pes zareaguje. O to víc je důležitý bytelný plot, skrz který nemají šanci projít, ani ostatní za nimi. (Mám feny, takže při hárání to je občas zajímavé.)

[radanova]

Tady ve vsi maj lidi velkou oplocenou zahradu no spíš ohradu, krbík tam mají ale s květenou ani neriskujou. A tam je velká voliera s boudama a bydlí tam 3 psi, kříženci tak cca 25 možná 30 kg, některej asi i míň a bejvala tam s nima rotvajleří (tedy kříženka) slečna. Jeden ze psů má trošičku pití hlavu, nenapadlo mě je vyfotit. Rotvajlerku ty lidi museli vzít do domu, mají ještě pudlici, ostatní psiska jí vždycky v přenesený agresi natloukli, když kolem plotu otravoval nějakej psí samostatnej obejda ( tady poměrně častý jev). Myslím že jsou Ti pejsci většinou jen v tý ohradě, ale živený slušně i bydlo ok. Venku jsem je nepotkala, ale můžeme mít různý trasy a navíc jsem pochopitelně ráda. Mohla by to být pěkná mela.