17.6.2014 Kruci, to je hic!

[Rpuť]

Tedy byl! Včera dokonce 2x! Jdouc na nákup, oděla jsem se v tričko. Než dokončila jsem další úpravy ku zkvalitnění svého zevnějšku, začalo studeně foukat. Převlékla jsem se do svetříku. Než jsem vystála frontu u kasy vypukly tropy. Domů jsem dorazila splavená a převlékla jsem se do trička. O hodinu později jsem hledala svetr .... Da capo al fine...

Konstatujíc, že to počasí blbne už skoro tak jako celý mezinárodní klimatický panel dohromady, nemohla jsem nevzpomenout svého dávného kolegy, který měl se svým metabolismem zřejmé obtíže. Zejména pak v horku.

Měli jsme v práci kolegu, jenž od manželky měl povolené jedno čisté tričko za týden.
Komunikovat se s ním mohlo zásadně jen v pondělí, nebo v úterý, kdy se to ještě dalo vydržet. Ve středu si už každý udržoval uctivý odstup, od čtvrtka už nikoho ani nenapadlo vstrčit do jeho pracovny nos a v pátek se už od rána po chodbách rozléhal jeho pokřik: „To je zas páteční morálka! Vy byste nejradši vypadli hned, na nic jiného nemyslíte! Ale já si vás stejně najdu!“

Na poznámky typu: „Tady to dneska nějak smrdí“, nebo „lidí nevíte co je to tu dneska za smrad“, reagoval pokrčením ramen a průvan nesnášel. Jelikož harašil, trpěla nejvíc sekretářka, ku které se velmi rád tulil. Jednou se mu, z posledních sil vyškubla, ale pozvracela se už na chodbě. „Je v tom“, zajásal, „já to věděl, je v tom“. Silně jsme pochybovali, že by se nechala oplodnit právě jím, ale chápali jsme, že situace je vážná a nutno ji řešit.

Před Vánoci jsme tudíž zakoupili velkou dárkovou kazetu s voňavoučkým mýdlem a asi půllitrovkou pánského deodorantu a kolínské značky Juchta, že aby byl za chlapa.
Po novém roce dorazil do práce, aniž se zdálo, že dárek použil. Křivka smrdutosti stoupala svým normálním tempem až do čtvrtka, kdy za ho přišla navštívit manželka.

Smrděla jak tchoř – Juchtou.

[sharka.68]

Taky tu máme takového smraďocha..všichni prcháme. A že přišel nebo prošel po chodbě, víme hoooodně dlouho. Už mu to řekl i šéf, ale je to marný,je to marný,je to marný.

PS: jak ráda bych se zasmála Tvé vzpomínce....ale zažívajíc totéž, mi smích ze rtů bere...

[IvaP]

Smraďoch - jezdím do Přerova sockou, jednou tak přijdu na zastávku a po chvíli cítím děsný smrad. Pár kilometrů od nás je skládka, tak jsem si pomyslela, že nějak blbě fouklo a prohlásila jsem, že ta skládka dnes nějak moc smrdí. Přijel autobus, nastoupili jsme a smrad nastoupil s námi... Bylo to v pozdním podzimu, okna zabedněná, nicméně nikdo neprotestoval, když jsem otevřela okénko nadoraz. I tak atmosféra houstla, osazenstvo zelenalo, já jsem se následujících deset minut snažila udržet snídani v žaludku. Ten smraďoch stál vedle mě, smrděl jak nádražní záchod a kozí chlívek dohromady. Naštěstí vystoupil na první zastávce, smrad bohužel přetrval až na konečnou...

[Beda]

ježiš, to je téma

ale vlastně asi nepřispěju, žádnou konkrétní vzpomínku nemám, i když se mi to samozřejmě už hlavně v MHD stalo - bezdomovci, ale i evidentní domovci ... někdy vydávají specifický zápach diabetici

já spíš trpím tím, když ve vedru vyrazím ven, okamžitě se zpotím a pak jsem pronásledována myšlenkou, že JÁ smrdím - a je to veeeeeelmi nepříjemný pocit

[Rpuť]

A Bedásku, co takhle proti tomu?
Já naposled zaregistrovala reklamu, kde nějakej velikej černej cukal mužnejma kozama, pardon prsními svaly, a řval jak protrženej, že Old Spice a pak někdo dostal přes držku...
Já nějak na tu reklamu nemám zřejmě dostatek intelektuální kapacity.....

[sharka.68]

jestli on Rputi neřve,že ho špičatej olda pálí v podpáždí a přes držku nedává tomu,co mu ho narval......

a když už jsme u toho smradu, milovala jsem kouzlo nechtěného v reklamě "totosmrdí,totosmrdí" s těma trpajzlíkama, co klepali na Sněhurku?? A pak házeli do septiku nějakou zázračnou kostku s nějakým smrad požírajícím sajrajtem..
když si člověk spojil jejich pohled odspoda a sledoval ho k Sněhurce...koukali jí přesně mezi ..no do rozkroku a jejich "totosmrdí,totosmrdí" způsobovalo salvy smíchu u mnoha technicky zaměřených lidiček...

[tosca]

Rputi, jako že by Beda zacukala prsními svaly a začala na sebe šplíchat Old Spice?

A pak dala někomu přes držku?

[Beda]

reklamu, kde nějakej velikej černej cukal mužnejma kozama, pardon prsními svaly, a řval jak protrženej, že Old Spice a pak někdo dostal přes držku...

ha haaaaaa, téma reklamy by bylo dobrý samo o sobě

a mimochodem, zrovna tahle reklama, kterou popisuješ, mi momentálně vadí ze všech úplně, ale opravdu úplně nejvíc!!!! je naprosto příšerná, a to jak vizuálně, tak když toho chlapa slyším řvát

jinak samozřejmě příslušné kroky podnikám , ale jak řečeno, je to spíše pocit a ten mám stejně furt

[Rpuť]

Bedo, mně momentálně nejvíc vadí ten zelenej alzáckej zmetek, jak pořvává o vánocích v červnu...

Sem si vzpomněla, jak si si takhle kdysi dávno koupila kytí .... nějakej sukulent to byl a měl takovej tygrovanej kvítek. A s kytkou v ruce jdu takhle kolem obchůdku mé známé, tak jsem zašla.Stojíme u pultu, pokecáváme .... a najednou jsem začuchala. No puch jak chcíplá myš.
Bylo mi poněkud trapné se dotazovat, kde schovává tu chcíplou myš, tak jsem raději odešla.
Pochopila jsem až doma - ta kytka byla prostě smrdutec jakejsi!
Co si myslela ta znamá jsem se raději neptala....

[tosca]

Bedo, mně momentálně nejvíc vadí ten zelenej alzáckej zmetek, jak pořvává o vánocích v červnu...

Tak to jsme dvě. Normálně dovedu reklamu ignorovat, ale tahle mě vytáčí. Zelená říšera vyřvává jak protržená a nejhorší je, že je to chytlavé, takže s tím jeho "vánoce, vánoce, letní vánoce ... daruj dárky nejbližším, dřív než po roce" chodí po bytě minitiger, a napodobuje tu zelenou potvoru dokonale
A to už máme za sebou vysvětlování, že fakt žádné vánoce v létě slavit nebudeme

[Rpuť]

Tosco, tedy představa, jak Beda v horku cuká prsními svaly ..... poněkud neotřelé ..... třeba bys jí to mohla navrhnout!

Do hlavy néééé....

[Kaštan]

Šmarjá, tu je veselo! Vrátili jsme se ze 14denní dovolené bez netu a tady taková sranda. Určitě mi toho zase spousta utekla :brecim
K tomu smraďochovi se ještě vrátím, moje máma seděla s jedním takovým v kabinetu. A Beda cukající prsním svalstvem je neodolatelná představa Kdybych zacukala já, budou to při mé velikosti 70 K - ano je tam K - to už je někde v půlce abacedy - vědět i ve stratosféře
A teď mažu pro děti do školky. Budu se snažit ještě vrátit a napsat o máminých zážitcích se smraďochem...

[Beda]

a just vám nezacukám

jojo, letní vánoce jsou taky děsný - mně prostě obecně vaděj reklamy, který na mě KŘIČEJ... asi s představou, že když na mě víc zařvou, tak se leknu a koupím, nebo co

a podobně mě vytáčela kdysi reklama na jakési pivo, která celá spočívala v tom, že parta maníků s flaškou daného moku v ruce postupně naskákala na gauč před telku - a pak dělali HU HU HU... nic víc - nic neudělali, nic neřekli, jenom HU HU HU jako nějaký opice v pralese... jak já to nesnášela!!!!!!!

[Rpuť]

Když už jsme u té reklamy na pivo:
http://www.youtube.com/watch?v=O6d8uYOiAUY" onclick="window.open(this.href);return false;

[Karolína]

Dočítám zpětně Hady a tady to teda taky žije!
Smradlavého chlapa bych ještě chápala - vizitka manželky, v případě svobodného vizitka vlivu rodiny, pobyt v hospodě a prostě čuně všeobecně. Smradlavou ženskou ovšem už méně.
Vozím smraďochů desítky a občas je to fakt na poblití. Zvláště když si sedne na sedadlo spolujezdce. Tuhle jsem vezla z Univerzity Karlovy jakéhosi profesora, aspoň to bylo v zadání - prof. Krofta či čo. Dorazil rádoby mladý sportovec v patřičném oblečení, pošitém značkami jakéhosi sportovního klubu. Zřejmě nejspíš před pár minutami slezl z kola nebo z nějakého sportovního náčiní a jel domů. Doufám, že mu tekla voda, na UK asi nemají sprchy nebo se mu nechtělo převlékat...... Jeli jsme přes celou Prahu. Sice jsem se mohla radovat z finančně zajímavé jízdy, ale celou cestu jsem se modlila za to, aby už byl jízdy konec. Jak ten smrděl potem a špínou, to by snad mělo být zakázané. Po dojezdu jsem to rozdýchávala snad půl hodiny, než jsem získala odvahu se znovu přihlásit a vzít další zakázku. Nastoupil fousatý sympaťák, zavřel dveře a mně se udělalo mdlo. Páchnul hospodou, kouřem, kyselým pachem a močí. Byl relativně střízlivý, snažil se i být zábavný, ale já měla mžitky před očima a náladu na srandičky teda rozhodně nikoliv. Jel opět přes celou Prahu! To auto bylo zralé na vyčištění chemickou cestou zevnitř.
A k těm "voňavým" ženám: kdysi na PZO jsem vyfasovala mladou kolegyni, protekčního spratka, neteř našeho soudruha generálního ředitele, která právě dostudovala práva a sežrala všechnu moudrost světa. Byla neuvěřitelně nadřazená, měla se zapracovávat, ale poučovala všechny ostatní i když o jejích kvalitách vzdělání jsme všichni měli oprávněné pochybnosti. Lidičky jak ta smrděla potem a špínou, to se snad nedá popsat. Dokázala v jedné halence chodit týden, jestli si měnila kalhotky o tom jsme také dost pochybovali a nedej bože když přišel termín, který se pravidelně u žen opakuje. Tak to jsme se děsili už dopředu. Nesnášela větrání, takže 7 lidí bylo nacpaných v maličké kanceláři, ve které se nedalo dýchat už jen tím, že nás tam bylo tolik a do toho tyhle smrady. Smrady proto, že se každý další snažil přetlouct ten její puch nějakým pičifukem a ta směs byla téměř výbušná. Nakonec jsem, jako vedoucí odboru byla všemi vyzvána, abych jí to řekla. Chlapi se styděli, starším kolegyním se do toho nechtělo, tak jsem to halt musela udělat já. No, moc velkou láskou ke mně neplápolala nikdy, protože jsem jí stírala jak to šlo, vadila mi ta její přemoudřelost a navíc jsem měla vztek, že jsem toho protekčního spratka vyfasovala na zapracování zrovna já a ne vedlejší oddělení. A ještě tohle - tím jsem si u slečny fakt nešphla. Nakonec to dopadlo dobře - děvenka získala lepší místo, odešla do pryč a zavládl zase klid a voňavá kancelář.
No, za chvíli se chystám do provozu, tak to jsem zvědavá, co na mě zase čeká za exoty.