1.5. - jak bláznivě lze hledat štěně 2

[Xerxová]

doma jsem od šesti - ale není čas na počítač (teď se cpu večeří, co nám babča připravila). Ten malej debil skočil šipku (jako Beta i Xerxes) - jen ti to opravdu nestihli prvním krokem doma... Tahala jsem celého mokrého broučka - ani ocásek nezůstal suchý. Ale jemu to neva...

[Louk]

Ten je ále šikounej . Tak snad někdy bude i chvilinku spinkat, abys mohla patřičně referovat. Užívej!

[Zdena b.p.]

AAAAAAAA to je borec
Strašně se těším na ty nádherné dialogy, jako když přišla Betka.
Xerxová žalovala do telefonu jakou pohromu musela zachraňovat. A páník ji káral, že nemá co zachraňovat, že má fotit a fotit a fotit.

[Asteris]

Á, je vidět, že si užijete! Jsem ráda, že jste se v pořádku vrátili, jen si pěkně odpočiňte (pokud to půjde), muselo to být náročné.

[Matylda]

Tak dogu labradorskou jste ještě neměli- to si prostě zamiluješ

[Vave]

Chichi, tak španělský panáček se už sám stačil pokřtít pravou libereckou leknínovkou. Je to zlatíčko a myslím, že jeho povahu už jsem si stačila zamilovat.

[JarkaF]

Hej hola, a jak se tedy švarný šohaj z Degaraby bude doma jmenovat? Nočníček je loztomilý, ale přece jenom...

[Xerxová]

stručně - odjezd v devet večer v pátek. Noční jízda, svítání na francouzské hranici. Dopoledne zastávka u baziliky v Paray-le-Monial (a taky procházka po nábřeží a historickém centru). Pak další dávka kiláčků až do neuvěřitelně malebného vinařského kamenného městečka St-Emilion (doporučuji vygooglit, než budou fotky). Koupili jsme si nějakou tu lahvičku i domů, a kromě starobylých uliček a kostela vylezli i na věž. Výhled úžasný, ale už bylo jasné, že těm mračnům neunikmeme. Do auta jsme dorazili na kost mokří, krabice s vínem naštěstí vydržely... No a kolem sedmé ubytování v Bayonné a jen podvečerní krátká procházka v dešti, abychom ještě protáhly nohy. Neb jsme věděli, že bude cestovatelsky hůř...
V neděli ráno návštěva centra (a katedrály a hradu v Bayonné). Pak přesun výjimečně ne po dálnici (drahé, ale perfektní a bez oprav) ale po klikaté pobřežní vyhlídkové až na maják v nejhlubším místě Biskajského zálivu. Obří vlny se praly se skalisky... křik racků, maják, hlodáš. Pak nájezd na dálnici a přesun do BUrgosu - opět kdo neví, co znamená katedrála v Burgosu, nechť si najde. Neuvěřitelné. Při vstupu na náměstí, kde se otevře výhled na katedrálu neteřce viditelně vypadly oči z důlků - tak vykulenou jsem ji nikdy neviděla Dali jsme si oběd na náměstí, kochali se výhledy na gotiku všude kolem... a pak hurá pro štěníka....
Pokračování za chvíli...

[Lika]

Krása krása. Mmch mám dojem, že "debil" znamená ve španělštině křehký, slaboučký...

[Lika]

Xerxová, jestli budeš mít chvilku, napiš zítřejší téma - s datem v nadpisu. Stačí pár řádek, stejně má být psí den a všichni jsme tu natěšení na cokoli o malém velkém Španělovi

Zapomněla jsem napsat: prosím, a jen jestli to půjde. Odpočívejte, užívejte si.

[Tora]

Důležité je, že jste všichni v pořádku zpátky. Přeju vám moc a moc krásných zážitků s malým velkým pesem

[dalmatin]

Ufff, já to tady čtu po kouskách už třetí den. Ale dočetla jsem to až happy endu. Vítej malý Španěláčku. Jsi z mé oblíbené země, odkud já zřejmě pocházím (z minulých životů). Xerxová, moc se těším na vyprávění.

[Zdena b.p.]

Asi bych je všechny nechala chvilku "bydlet". Jak znám Xerxovou, tak teď potřebuje hlavně trochu vyspat. A to s mimi nebude úplně snadný. Hlavně, že jste celí a doma. Jé, to jsem si zase jednou zasmajlíkovala.

[Xerxová]

Španělské vnitrozemí je zvláštní. Viděli jsme ho poprvé. Místy švýcarské Alpy, pak rozeklaná skaliska a nakonec podivně zvlněná náhorní planina (okole 800 metrů nad mořem). Dálnice parádní, ale kříží ji cesty nezpevněné - prostě písečná cesta je navedena na betonový dálniční nadjezd a pak zase pokračuje stará postačující pískovka. Kolem pole, a nebo hlodášem porostlé kamenné pole. Spousta dravců - včetně impozantních kroužících orlů. Chovná stanice DE GARABA je v maličké vesničce (asi tak deset domků a ruina kostela, kde na zbytku věže je stále zavěšeno několik velikých zdobených zvonů.
Když jsme zazvonili, tak se neozvaly zvony, ale hluboký bas desítek dozích tlam. Doma byla dvě děvčata (tak dvacet roků, jedna vládla angličtinou, druhá němčinou - naše dokonalá tlumočnice oběma jazyky) - a pustili nás domem na zahradu - a tam asi tak dvacet dospělých psů, nějaký ten dorost a smečka štěnítek... Všechny barvy - ale všechno úžasné postavy a povahy. Nefotili jsme - nepřipadalo nám to slušné. Ale zážitek to byl.
Štěník Night byl vypuštěn, byl společenský, ale když začal tušit zradu, snažil se s pískotem prolisovat plotem zpátky k mamině. Ta na něj dlabala, a nechala se ode mě drbat za ušima a pod bradou... Je to urostlá vysoká hárlekýnka - sestřenice naší Betky. Nafasovali jsme očkovací průkaz, náhradní samolepky k čipu, zaplatili a hurá na cestu zpátky. Najtík se nerad nosí - bojí se a klepe. Měla jsem z toho divný pocit - ale po naložení do kufru (vystlaném dekou, polštářem, hračkama) se uklidnil a spokojeně tam vše zkoumal, nechal se hladit (nemáme mříž) a usnul.
No a při první zastávce na odpočívadle u dálnice už byl suverénní - nebál se vůbec ničeho - kamiony, autobusy, davy ukřičených lidí... pohoda - na vše se vrtichvostí. Čůrá a bobkuje se zatím vždy venku na travičku - takže podložky, hadry - nic nebylo potřeba. Krásně žere - to co má, i sekanou, mazanec, piškoty... zlobil s pitím - musela jsem mu vody lít do žrádla. Ale teď doma, když má vody trochu ochucenou vývarem, tak pije... Celou dlouhou cestu (i se zastávkama 25 hodin) byl úžasně hodný. Vždy jsme se vyřádili na trávníku u odpočívadla, něco pojedl a po chvilce vraždění plyšáků a okusování ruky tomu, kde zrovna jel vzadu to štěník zabalil a usnul. A klidně spinkal i na zádech, s rozvaleným pupíčkem... prostě klídek, pohoda, bezpečí.

[Vave]

Tak jsem se přistihla, milá Xerxová, že se tu dojatě culím a skoro potahuju. Zní to báječně.

A ty velká tlapátka, chichi, v Betce Ti mizela celá ruka, jaký kus Xerxové se asi časem vejde do huby Najtíkovi?