8.5. - čistota štěníků i dalších zviřoňů v domácnostech

[Xerxová]

Aronka byla normální štěník. Občas udělala doma loužičku, občas přidala i bobek. Ale brzy byla zcela čistotná psí dáma - na pěti měsících s námi bydlela v hotelu na týdenní dovolené a to už mě vůbec nenapadlo, že by se snad mohla počůrat.
Xerxes byl nenormální štěník - byly mu dva měsíce (a dva dny) , když k nám přišel. Nikdy se doma ani nepočůral. Všechny loužičky i hromádky udělal venku - neuvěřitelně vzorné štěně.
Betka byla proti Xerdovi čuník - hromádky jsme dokázali uhlídat, ale loužičky občas dělala. Poslední skoro na pěti měsících (ale to už byla opravdu výjimka).
Najtík umí krásně čůrat i bobkovat venku. Pravda, když je doma 5 hodin sám, občas louže v předsíni na nás čeká... ale to je normální. Ale dneska mě vytočil - venku je ošklivo - tudíž štěník vystrčí nos, pohlídne moudře na moknoucí a tajtrdlikující paničku venku na dešti, otočí se a vyčůrá se v předsíni... Když to předvedl podruhé, chtěla jsem ho přerazit (ne, ruku jsem na něj nevztáhla, ale ječela jsem mocně). I je potupně odpoledne nošen v náručí ven... což sice nemá rád, ale zase nemusíme vytírat...

Rozjíždí se nám chlapec - začíná bojovat s monsterou, už umí ulovit rukáv či nohavici, umí házet hračkama vysoko i daleko... ale proti Kosatce dravé je to klidný, miloučký, jemný pejsek.

[Lída]

A kráááásný!

[Apina]

Najtík tak kouzelně kouká. Vypadá tak strašně ustaraně. Abyste neměli doma budoucího vědátora, nositele to psí Nobelovy ceny. A je šikovný. Mimochodem, mě by nikdo nedonutil čůrat venku ve slejváku. Vyhodnotil situaci naprosto adekvátně. To jen panička má takové divné nápady ... Do hlavy neee..

Možná jsme měli kliku, ale všechny naše kočičky vzorně používaly záchodek a zatím se nikdy nekonaly pomstychtivé protesty, jak to některé kočky umí. Holt u kočiček je to jiné než u pejsků. Dokonce Micánek ke stáru, i když měl možnost v domečku chodit ven, tak chodil na svůj záchůdek do domu. Akorát až poté, co odešel za Duhu, jsem pochopila, že jsem mu měla poskytnout větší záchodek. V posledních letech se mu totiž stávalo, že sice byl na záchůdku, ale šlo to vedle. A Amálka, která nic jiného nezažila, dokonce úprkem běží ze zahrady vykonat potřebu do záchůdku. Jenže - na rozdíl od našich předchozích venkovských kočiček je tahle šlechtična tak trochu prasátko v jídle. Prostě roznáší jídlo z misky, padá jí to také z tlamy. A má neteřka, když to viděla, tak prohlásila: "No, není to dáma." To Micinka s Micánkem byly v tomhla naprosto čistotní.

[FALLOWA]

Najtík uvažuje logicky : panička venku - chce,abych se vyčůral, tak jí vyhovím, ale proč bych měl při tom moknout ?

[sharka.68]

Apino a co dělá tvoje máti, když jí očuráváš při dešti předsíň

do hlavy néééééé

[sharka.68]

Nigoušku, kdyby ta osoba na Tebe ještě někdy ječela, tak nám to řekni. My Tě nedáme

[Louk]

No, každé zviřátko má svá špecifíká. A španělští budoucí rytíři zjevně nemají rádi mokrá tlapátka...

S Pedroníkem jsem jednu chvíli zapochybovala, jestli se vůbec podaří natrénovat, ale nakonec se kolem půl roku dalo do pořádku. Jessie měla prvních pár dní útulkový průjem, jinak bez potíží, byť byla kdovíjak dlouho v kotci.

Džeremyša je prevít a pořádný čunče. Dobu kdy jsem v práci neřeším, to má tříměsíční štěndo na nehody nárok. Někdy, když víc blbneme doma, se asi obává, že by mohla přijít o nějakou zábavu (nebo kus masa) a odskočí si jen do vedlejší místnosti anebo na terasu. A přestože od počátku nechávám přes noc venkovní dveře otevřené (ech, bytovým kytkám se ty ranní mrazejky věru nezamlouvaly) a pejska už před rozedněním chodívá ven blbnout, občas se jí ujít pár metrů navíc na dvorek nechce. Ale je pořád mrně a vše se pozvolna vyvíjí, kupř. doba nočního spánku konečně trochu prodlužuje, tak nechávám víceméně samospádem.

Chi, včera se mi povedlo flkodlaka pořádně zmordovat procházkou centrem města. V MHD byla nečekaně šikovná (seděla a potichu!), v davu vykulená přiměřeně, zvědavá a opatrná, nikoli vystrašená. A plna dojmů večer padla konečně .

[sharka.68]

Jitča zkouší na testovacím, ale hodí se to tématicky sem, tak jí to sem vložím:




Jitče se omlouvám, to byla PavlaH , té se také omlouvám

[Xerxová]

Dneska ráno je prý hezky - a tak se loužičky i bobek dělají normálně venku...
Protože se naučil zdolávat schody nahoru - zkouší to neustále. A pak nahoře ječí, ať ho snesu (vlastně ať ho nenesu - to nerad, ale nějak to zařídím, aby byl zase dole...) Já ho snesu - a on za chvilku rozvážně... schod za schodem... trénuje...

[Rpuť]

Na psékuly jsem měla asi štěstí a z žádným problémy nebyly. Krom Benjiho, ale ten za to chudák nemoh.
Blesan od počátku chodil ven a navíc chápal, že na zahradě NE. Jolie chodil do koutka zahrady k zídce, aby si nenadělal.

S kočičákama už to bylo horší, jak launy a předchozí nevychova dovolily....
Největším estétem byl Žofík, který dokázal zadníma balancovat na okrajích hajzlíku a přední se přidržovat stěny, aby se snad proboha nepotřísnil.
A pak taky naše angorská princeznička Ginny, kterou dokázala rozpálit loužička v autě natolik, že jsme museli zastavit. Samanta po svém protestovala proti příliš dlouhé jízdě a počurala igelit. Ginny do toho omylem šlápla a následoval takový tanec, že nezbylo, než nechat číču vychladnout, loužičku pečlivě otřít a hříšnici odklidit, aby jí nebyla na očích.

[Hana Williamson]

ať ho nenesu - to nerad, ale nějak to zařídím, aby byl zase dole..

Ale božíčku

[Xerxová]

výhoda našeho rozlehlého lesoparku, kde je povoleno volné pobíhání psů, že je tam fakt přepsíno... Socializace na pejsky dokonalá. Byť jsme vyrazili kolem sedmé, potkali jsme krásného jedenáctiměsíčního irského teriéra, pak mladého statného amstafa. Potom borderkoliák a hned následovaly Betky oblíbené "granulky" - minikníráček a minijezevčice. Pak stařičký kokr a ještě ne roční obrovský pitbul s rezavým nosem. Všichni milí, na štěníka přátelští. Jen v sídlišti mrňavka pudlinka (krásně upravená - připadá mi Půůůdla - jen je aprikotí) se na něj znechuceně podívala, pravila že s takovým halamou velkotlapým kamarádit nebude a odplula elegantně v dál...
Štěník se k pejskům hrne, ale má velký respekt. Uhýbá, rozdovádí se spíš s mrňousy. A zatím se nechá na piškoty odvolat... protože když se rychleji v mokru a kluzku běhá, padá mu tělo, všichni se mu smějou a to on nerad...

[Marska-majka]

Proč by takový krasavec chodil do deště? Není přece padlý na hlavu. Je tak nádherný a ještě by mu zmokl společenský obleček.. Našemu Legýskovi upadne tělo někdy i teď. Když se rozdovádí tak se nezná. Nejlepší bylo, když byl malý a Jana vytírala chodbu, tak lítal ven a dovnitř a tam se vždycky sklouznul, udělal otočku a zase ven. To bylo na mrtvici. U baráku by nikdo neřekl, že máme dva psy. Nikde nemáme hromádky. Nosí si to někam do lesa nebo zkrátka ven. Jen někdy Lesýsek nevydrží a udělá potřebu do kouta zahrádky a to uklidíme.

[Rpuť]

Xerxová, to je od vás ošklivé, posmívat se malým krásným šťěňátkům. Si představ sebe, kdybys měla k tlapátkům takový těěělo ...

[Vave]

No tohle!, určitě jsem včera psala, ale stejně určitě jsem zase klikla na náhled místo na odeslat. A pak to zavřela.

Psala jsem, že Najtík je nejen krásný, ale i inteligentní, protože okamžitě pozná počasí, do kterého by psa vyhnala snad jen Xerxová.

Píďulka se naučila čistotě poměrně brzo, přes prázdniny, pak jen pár nehod, i když byla mladičká. Andulku jsme půl roku léčili ze všemožných zánětů, mj. vracejícího se zánětu močových cest, tak to byla dost katastrofa. Navíc to bylo zvíře, které do svých téměř tří měsíců zjevně vyrůstalo někde na dvorku bez venčení, než se dostala v krabici s bráškou za dveře útulku. Byl to velký problém, ale zvládli jsme to.