4. 5. 2014 Do Prahy

[RenataE]

„Do Prahy“
Přijela k nám na návštěvu kamarádka z jižních Čech. Domlouvaly jsme si program následujícího odpoledne a já jsem pravila: „Dáme si doma oběd a pak pojedeme do Prahy.“ Kamarádka si v duchu zaťukala na čelo a řekla: „Jak to myslíš, že pojedeme do Prahy? Vždyť jsme v Praze!“ A tak jsem si uvědomila, že tahle věta, od malička zažitá, je vlastně divná a začala jsem o tom přemýšlet.
Když Pražák řekne „jedu do Prahy“, znamená to, že míří do úplného centra města (Václavskej Václavák, Staré Město, Malá Strana). Nezáleží na tom, kde Pražák bydlí – stejně tak to řekne obyvatel Hanspaulky (do centra má poměrně blízko a z kopce, došel by i pěšky, stejně ale jede metrem), jako obyvatel Chodova ( pěšky by sice taky došel, ale trvalo by mu to půl dne, takže jede metrem). Dotazem u kamaráda, který v Praze bydlel na mnoha adresách, jsem zjistila, že: „Do Prahy jsem neříkal jen v době, kdy jsem bydlel v Dlouhé, 150 metrů od Staromáku.“
Na podobný výraz jsem si dokázala vzpomenout ve spojitosti s Brnem, kde se říká „jít/jet do štatlu“ – tedy do města. I v Praze se říká „půjdeme do města“ , ale myslím, že v Brně se neříká „půjdeme do Brna“.
Jak je tomu u vás, co řeknete, když se chystáte do historického centra vašeho města? A co na to naši jazykovědci?

[FALLOWA]

Jsem rozená Pražačka a i u nás se říkalo "jedu do Prahy".Moje rodná čtvrť byly Vršovice, v centru jsme byli tramvají za čtvrt hodiny.Myslím, že to vzniklo tím, že Praha byla hlavně historické centrum a ostatní čtvrtě byly původně vesnice a městečka postupně připojované k Praze.Některé čtvrti mají v názvu "starý a nový",nebo "dolní a horní" dodnes.

[Apina]

To je dobré rčení. Já "v Praze" bydlela od narození celých 42 let, přesně do té doby než nás vykvartýrovali Italové. Co mě fascinuje, když dnes i okolní čtvrti jsou považovány za centrum Prahy. Takže Dejvice jsou prý centrum. No pro mě jsou možná centrem Prahy 6, ale určitě ne centrem Prahy. Pro mě střed Prahy dodnes znamená právě Staré Město, Malou Stranu a Hrad s Hradčany. Dokonce už Nové Město je pro mě malinko mimo. Je pravda, že díky metru se vzdálenosti neskutečně zkrátily, ale dříve jsem z koncertu nebo divadla šla domů pěšky, teď musím MHD: Jo, není to daleko, ale už z mého pohledu nebydlím ve vtředu Prahy, takže i já už musím jezdit "do Prahy".

[sharka.68]

tak v Chrudimi se říkalo, že jdeme na námko (na náměstí 9.května-nyní Resselovo)

[Xerxová]

my chodíme "do města", ale babča chodí "do vsi" - vždycky mě to u stotisícové vísky pobaví

[saebelj]

Zajímavá úvaha. Bydlím jen pár stanic od centra města, ale jako snad každý říkám, že "Jedu do města".

[Vave]

Jasně, že jezdíme do Prahy. Onehdy jsem byla přistižena jak říkám, že jsem ráda, že nebydlím v Praze.
V dětství jsem ve městě na kříži bydlela pár kroků od náměstí, takže ve městě. Tím pádem jsem do města nechodila, protože i školy byly ve městě.
Prima hříčka, Renátko. Vlastně ji hrajeme s Tádou, protože ten jezdí z Čakovic do Modřan a bylo trochu složité mu vysvětlit, že stále zůstává v Praze. Takže teď na cestách občas procvičujeme pražské čtvrti.
I když, jakápak čtvrť my jsme, když jsme byli do roku 1936 řádný městys, který se velkoryse uvolil připojit k Praze? Modřany prý existují už od 6. století, vznikly jako keltská osada a jméno prý pochází od bohyně smrti Morany. Neb tu prý bylo pohřebiště, poblíž kterého vznikly Modřany a Komořany.

[Kaštan]

Postřeh, jak vyšitý !!! Když jsem ještě bydlela na Proseku, říkali jsme taky, že jedem do Prahy. Co bydlím na Balabence, nějak se změnil úhel pohledu či co a říkáme: do centra. Za to když jsme trávili čas u dědy v Jičíně, chodili jsme do města, ač byla Husovka s náměstím pěšky cca 5 minut

Opravdu zajímavý lingvistický postřeh!

[Anti]

Takže Dejvice jsou prý centrum.

No všechno je relativní, jak říkal už Einstein Já, Pražačka bydlící prakticky na letišti, jela do Prahy = Dejvic

[Matylda]

V Brně se říká, že jdeme "do města". Zato tady říká se, když pojedu na centra Židlochovic, že jedu "na město". Ale všimla jsem si, že "na město" se tady říká fakt jen ve spojitosti se Židlochovicemi, s Brnem určitě ne.

[Rpuť]

To je zřejmě dané historicky.

My jsme v Praze bydleli od 19. století, já konkrétně na Palackého náměstí. Za zadkem Vyšehrad, před nosem Vltava, Petřín a Hradčany. Do školy jsem chodila v Botičské, chodila přes Vyšehradskou, na střední na Maltézské náměstí a chodila přes Karlův most a Kampu a na "Fildu" jasně, že nynější náměstí J.Palacha. Pracovala jsem v Ungeltu, na Národní třídě a na Pařížské.
Praha tisíckrát vlastníma nohama zběhaná, mohu co staropražák potvrdit, že v tom směru pořád ještě fungovaly "hradby" byť již dávno zbourané. Praha pro nás, to byla historická města a ostatní "všichni byli odněkuď"
Rodná místa, to bylo staré Podskalí, kde u Železničního mostu ještě sedával starej Podskalák a pletl na náplavce sítě a podskalští plavci chodívali v baráčnických krojích a s muzikou.
Na Vinohrady už to bylo do koipce a kdo by se tam štrachal, na Smíchov se muselo přes most a byli tam cikáni, Žižkov pak byl něco jako "samostatná republika"
Jj - bejvala Praha velká vesnice! Všichni se znali, nebo aspoň o sobě věděli a člověk přesně věděl, jak se kam dostat a hlavně, jak se dostat zpátky, protože tramvaje 40 let jezdily pořád stejně a nemohlo se stát, že bych se ztratila.
A to byl ten správnej pocit!

Že by se mi nestejskalo, to se mi stejská, ale po té MÉ Praze. Současná Praha je jakési cizí město s povědomými kulisami, kde se prohání tolik tůristů, že Prahu nevidět.

Tady v Bechyni se obecně říká "jdu do města".

[Rpuť]

OT - Jinak dodávám, že jest mi lépe, dobře jsem se vyspala a dostala hlad!

[Lída]

Že by se mi nestejskalo, to se mi stejská, ale po té MÉ Praze. Současná Praha je jakési cizí město s povědomými kulisami, kde se prohání tolik tůristů, že Prahu nevidět.

".

Ano, ano, ANO! Rputi dík, že jsi takhle přesně vyjádřila to, co cítím. Taky jsem vyrůstala v Praze, skoro "U Fleků". A hrozně se mi stýská po té "mojí" Praze. Kdy jsme na ulici hrály vybíjenou a cítily se uražené, když projelo auto a my musely uhnout! Jo a dodnes si pamatuju, kam která tramvaj jezdila (tedy aspoň ty, které jsem nejvíc používala). A taky se chodilo do cukrárny k Bergrovi nebo Myšákovi, nakupovat k Mainlovi nebo Lippertovi.
Dneska už se v Praze ani neumím pohybovat a do toho, jak říkáš, cizího města nerada jezdím.
Josef Fousek kdesi napsal:" Nevracej se do šťastných míst. Zklamání ti ukradne vzpomínky." Tak se tím řídím!

[Lída]

OT - To je móóc dobře, že už je ti dobře

[abyt]

Jojo, přesně -jedu do Prahy. Z Košíř to bývalo skoro na celodenní výlet na koních. Teď ze Žižkova deset minut, ale Žižkov je pořád město ve městě.
A zdravím, Rputi a zdar a sílu přeju.