9. 5. 2014 - Jak je to se slušností?

[Rpuť]

je tam víc aspektů

Nepochybně aspektů hromada.
Jením z nich je, že věštšina lidí tu pomoc "neumí" a zasáhnout se bojí, neb zásahem přejímají odpovědnost, čehož se bojí jak čert kříže.

Nevšimla jsem si, jestli ta policistka tam už byla, když se herec "skládal". On se opravdu neskládal moc věrohodně, takže dojem svědků mohl být, buď je opilý nebo feťák a od toho jde každý raděj dál.
Ještě jsem se na ulici nesložila, ale už se mi párkrát stalo, že "mi zrovna nebylo" a zatím se vždycky přišel někdo zeptat. Pravda je, že v Praze, či podobně lidnatém místě, jsem to, díky bohu, jetště "nezkoušela".

O tom, jak dokáže kolem nás být "liduprázdno", když máme vážné trable může asi vyprávět každý z nás.
V případku menších trablů, jsme zavaleni dobrými radami, u větších trablů, kdy mohl být vyžadován zásah, má jeden zhusta pocit, že zasáhla morová epidemie.

[Hanča]

Tak já to, s dovolením, zaplevelím ještě tady, aby důležitá informace nezapadla.
Pozor, pozor, sdělení pro účastníky Setkání, kteří nebudou ve Věšíně nocovat!
Pokud plánujete přijet jen v sobotu a tudíž jste neposílali přihlášku a jestliže s sebou berete dítka, oznamte to, prosím, karakal! Včetně věku dětiček. V sobotu bude na programu dětská soutěž a všechny děto obdrží za účast drobnou pozornost. Bylo by škoda, kdyby nám odměny chyběly. Děkuji.

[radanova]

Když už plevelím už všech aktivních temat, tak si nenechám ujít ani tohle tema. Kdybyste lidi věděli kolik já zvedala opilců! Většinou marně. I když jsem přešla s přesvědčením, že je to tentokrát natuty zkolení chlastem, stejně jsem se vracela a zjišťovala.
Z tohohle ranku jsou i ty moje odchyty psů bez páníka. Jednou jsem v Karlíně na pár hodin "čorla" lidem jezevčíka. Z mýho pohledu pobíhal nervozně u zastávky tramvaje, z paniččina čekal jako každý den (už pár let) před obchodem než nakoupí. Měla tam dva a ten druhý byl asi s ní v obchodě, nebo co. Já na ztracence koukala 10min, pak tak 15 s ním chodila po krámech a hledala čí je. Jak jsme se minuly nevím. Zimprovizovala jsem leták, vyvěsila, psa vzala do auta a odpoledne vezla zpět. Měli mě trochu za únosce.

Už mě to tak nebere. Tady na horách moc opilce na ulici vidět není a psisek na volno je tolik že bych se musela zbláznit .

[IvaP]

Mám příhodu starou skoro dvacet let. Honzík, tenkrát tříletý, se chtěl podívat na sochu v kašně, rozeběhl se a zakopl o tyč, která byla provlečena oky v nějakých padacích dveřích. Upadl a hlavou třískl o hranu té kašny. Nad obočím tržná rána cca 4 cm, řev, krev mu tekla tak strašně, že mu protekla i skrz slzné kanálky do nosu a tama ven. Kluka jsem popadla do náruče, nebyl už žádné tintítko a utíkala jsem s ním na polikliniku, na chirurgii, asi tak 500 - 700 m. Měla jsem na sobě světlounce modrý kabát, takže bylo vidět, že jsem od krve, NIKDO se nezeptal, jestli potřebuji pomoc, a to jsem byla v centru města, běžeka jsem okolo Prioru, přes náměstí...Nevypadám jak bezďák, byla jsem v tu dobu mladá,celkem pohledná, v náručí zraněné dítě a nenašel se nikdo slušný....