Buřtik v Práglu

[PetraK]

buřtík Flíček je krásný. Blanimůra si zvykne - život jedináčka jí skončil.

Psala jsem ráno - nemám už dogu - mám naháče. Líná mi brouček mocmoc a nepodrůstá... Zítra ho uvidí Milan Štourač, tak uvidím, co mi řekne... Přitom psisko krásně žere, krásně se venčí, je aktivista aktivní, veselý, hravý... doufám, že to fakt je jen přechodná drobná potíž. Psovi to nevadí, jen já šílím, že z černého psa mám na lopatkách žíhaného (černá srst se střídá s holou světlou kůží)

jéžiš Xerxová, teď to čtu? Už se ví wo co go?

[PetraK]

Petro ten je krásný! Tak hodně štěstí pospolu, foť a piš.
A jen dotaz: ta bílá fenka (?), co je hned na první fotce, to je kdo???? Taky vižla? Já myslela, že jsou jen zrzavé vižly.

to je pointra, jeden ze čtyř pesanů co mají. 2x vižla, 1x pointra,1x foxlice. Pak dvě lišky, káňata, atd.

[PetraK]

http://www.fler.cz/files/u/4/0/u40113/22_5_2014__2_.jpg

Tady

Héééj, on je bohovskej!!! Takovej velikán! A jak vy? přežili jste?

[dalmatin]

Jo, my přežijeme fšecko
Musím říct, že nás to baví

[Kaštan]

Milá Petro, buřtikus je opravdu nááááramnej! Já Ti ho snad i dokonce závidím! Jendže, díky akčnosti mých chlapečků si budu muset na nějakého toho pejska ještě počkat, až s ním budou moct taky chodit ven. Teď mi stačí mí kluci a až na mě jednou přijde chmura, že je doma nějak moc poklidno, pořídíme taky nějaký štěndo. Popř. si pořízení psa schovám na dobu, až ho z nás kluci začnou dundelit a my jim ho třeba za dobrý známky, nebo tak něco pořídíme A budeme s tím dělat děsný drahoty
Mějte se spolu i nadále báječně a foť... Tak strašně rychle to utíká...

[PetraK]

Jo, my přežijeme fšecko
Musím říct, že nás to baví

zábavička, co?? Člověk už trochu zapomněl na tu realitu

[PetraK]

Milá Petro, buřtikus je opravdu nááááramnej! Já Ti ho snad i dokonce závidím! Jendže, díky akčnosti mých chlapečků si budu muset na nějakého toho pejska ještě počkat, až s ním budou moct taky chodit ven. Teď mi stačí mí kluci a až na mě jednou přijde chmura, že je doma nějak moc poklidno, pořídíme taky nějaký štěndo. Popř. si pořízení psa schovám na dobu, až ho z nás kluci začnou dundelit a my jim ho třeba za dobrý známky, nebo tak něco pořídíme A budeme s tím dělat děsný drahoty
Mějte se spolu i nadále báječně a foť... Tak strašně rychle to utíká...

a to je dobrá strategie, dělat drahoty!!!! a přitom se natajňačku těšit. Však ono to přijde, až to bude k tomu,aby to přišlo.

[PetraK]

Tak Štajní hlásání:

Dneska spal hošíček od jedenácti do půl pátý!!!!!!!!!! Sasrak. Oba s páníčkem jsme měli za to, že jsme ani nevnímli, když ten druhý šel ven. Leč ven se vůbec nešlo, páč nikdo nepotřeboval , tak jsme se oba v těch pět hodin dost divili. Drápalík je dámička, prej prší, venku se nebude , však ono ho to přejde, to znám. Dneska byl moc šikovnej, přinesl mi sám hračku, jindy prchá v dál, je to kořistník lakotný . A taky se přišel pomudlat, pěkně sám od sebe, sednul si ke mně a vážně se zahleděl. Sedla jsem si na bobek, on si tam vylezl a lebedil si. Bez toho, že by mi urval mikinu, vlasy, hlodnul mě. Tak jsem si mohla v klidu užít mudlání s ním i s Bubiškou, která zase dělala bereany-berany-duc. Hezký to bylo.

[AlenaŠ]

Aleno, v době, kdy jsem depozitovala - tzn. v bytě měla proměnlivé množství koček od cca 8 (výjimečně) do cca 25 (daleko častěji) - jsem si vzala z útulku devítiletou fenu německého ovčáka. A můžu k tomu říct jediné: škoda, že Dixinka u nás byla jen dva a půl roku, protože byla úžasná a s kočkami si vůbec nevadily.

Jani, já nemám žádnou zkušenost se psem, koček je 21 a já jsem 50 ročník, takže mám obavu, že bych to už nezvládla, ale láká mě to, hodně.

[Xerxová]

Tak Štajní hlásání:

Je to šikovný štěník. Já mám zkušenost, že kolem devátého týdne už je to s nočním čůráním výrazně lepší - a jsou i zcela klidné noci. S dvanáctitýdenním Garabou jsem venku v noci celý měsíc nebyla - ale vstává se sluníčkem - tj. před pátou. Ale ani pak se nežene ven, jde nás okusovat a blbošit. Po vyvenčení si vyřve snídani... a pak se jde "dovařit" pod peřinu... On usnout umí, já už nee.
Je pravda, že panelákové venčení je podstatně složitější, než u nás. Pokud jsme doma, jsou trvale otevřené dveře do zahrady. A Garabáč ven trefí - i když pokud prší, je schopný se jít vyčůrat k páníkovi do pracovny... Takže stále ještě chodíme ven "nuceně" - nenechávám to jen na něm. Neb spolehlivost (jako byla u Xerdy) v něm není - připadá mi podobný Betce - jejich heslo: "většinou se venčím venku, ale když se mi nechce, tak klidně i doma..."

[PetraK]

Tak Štajní hlásání:

Je to šikovný štěník. Já mám zkušenost, že kolem devátého týdne už je to s nočním čůráním výrazně lepší - a jsou i zcela klidné noci. S dvanáctitýdenním Garabou jsem venku v noci celý měsíc nebyla - ale vstává se sluníčkem - tj. před pátou. Ale ani pak se nežene ven, jde nás okusovat a blbošit. Po vyvenčení si vyřve snídani... a pak se jde "dovařit" pod peřinu... On usnout umí, já už nee.
Je pravda, že panelákové venčení je podstatně složitější, než u nás. Pokud jsme doma, jsou trvale otevřené dveře do zahrady. A Garabáč ven trefí - i když pokud prší, je schopný se jít vyčůrat k páníkovi do pracovny... Takže stále ještě chodíme ven "nuceně" - nenechávám to jen na něm. Neb spolehlivost (jako byla u Xerdy) v něm není - připadá mi podobný Betce - jejich heslo: "většinou se venčím venku, ale když se mi nechce, tak klidně i doma..."

většinou se venčím venku :D:D:D, je to dobré heslo!! chlapec ví, že ze všeho existují výjimky . jak s tou srstí? nějaký novinky, změny?

Štajn Messner Drápalík mi dneska fakt udělal radost tím, že si sám došel pro to pomazlení, protože doteď to bylo jakoby si vystačil spíš jen sám a nebo jen bojovat. Už má dokonce i momenty, kdy ho vynáším ven, mám ho v náručí "na miminky" a on se nevzpouzí.

a to večerní venčení - myslím, že to souvisí i s tím, že už se zabydluje, uklidňuje, zvyká si.

[Vave]

Jojo, Petro, Buřtik Hliněnka Drápalík I. určitě začíná chápat, že už není ve smečce štěňat, kde se musí o všechno servat, ale že se dostal do svého DOMA, kde ho čekají onačejší srandy a ještě k tomu moře a moře lásky.

[Velká kočka]

Lidičky oštěníkovaní, já vám je všem opravdu přeji, ale mne to ničí. Já už nesmím mít štěníka a jak to vypadá nejsou starší pejsci, kterých bych se mohla ujmout. A těch čtyřicet čtyři let se psem mne poznamenalo natolik, že jinak žít neumím. Jsem naprosto bezradná a v pěkné depce. Vím že tu Garyk je se mnou ale je jako by byl virtuální. Nemohu zabořit prsty do jeho kožíšku a vidím tu ušatou hlavu jen v myšlenkách. Já se zase zmátořím, ale momentálně.....

Važte si těch čtyřnohých prcků, jste silně privilegovaní!

[PetraK]

Lidičky oštěníkovaní, já vám je všem opravdu přeji, ale mne to ničí. Já už nesmím mít štěníka a jak to vypadá nejsou starší pejsci, kterých bych se mohla ujmout. A těch čtyřicet čtyři let se psem mne poznamenalo natolik, že jinak žít neumím. Jsem naprosto bezradná a v pěkné depce. Vím že tu Garyk je se mnou ale je jako by byl virtuální. Nemohu zabořit prsty do jeho kožíšku a vidím tu ušatou hlavu jen v myšlenkách. Já se zase zmátořím, ale momentálně.....

Važte si těch čtyřnohých prcků, jste silně privilegovaní!

,


Velká Kočko, je mi to moc líto, věř mi, že nemluvím do větru. Dovedu si představit, jak člověku je. Třeba se časem najde psékus, neboj. Vždyť to nemusí být kolie, může to být klidně šmudla nějakej malej.
Myslím na Tebe, posílám povzbuzení.

[Jana Bu.]

Aleno, v době, kdy jsem depozitovala - tzn. v bytě měla proměnlivé množství koček od cca 8 (výjimečně) do cca 25 (daleko častěji) - jsem si vzala z útulku devítiletou fenu německého ovčáka. A můžu k tomu říct jediné: škoda, že Dixinka u nás byla jen dva a půl roku, protože byla úžasná a s kočkami si vůbec nevadily.

Jani, já nemám žádnou zkušenost se psem, koček je 21 a já jsem 50 ročník, takže mám obavu, že bych to už nezvládla, ale láká mě to, hodně.

Já v té době měla koček většinu času (pokud zrovna nebylo po umisťovací výstavě) asi tak 25, Dixie byla můj první pejsek, takže toho bych se nebála, ale doporučila mi jí kamarádka, která uměla psy a znala jejich povahu. Takže jsem věděla, že je to hodná pohodová fena, která prostě neublíží - což byla pravda a vážila jsem si toho o to víc, že jsem časem zjistila, že jí někdo z předešlých majitelů zlomil ocas u kořene (bití) a měla v sobě broky......doteď mě bere hrozný vztek, když si to uvědomím, čím tak hodný pes musel projít......