Xerxová i Inka skvěle popsaly jak to je. Honza popisuje jak to v praxi má vypadat u rozumných. Rozumím i Petře proč je tak proti kastracím, přesto si myslím, že cesta z útulku vede přes kastrace i u psů. A přes zdeptání množičů. Ať má zvíře PP nebo ne. MMch pokud chovatel papíráka od něho dává ruce pryč, rovnou bych mu je urazila a odebrala možnost dál chovat. Celoživotní zodpovědnost za svý odchovance v mých očích chovatelé mají.
Za poslední tři měsíce měl Argo dvě nabídky na krytí. Jsem za divnou, když je přesvědčuju ať nedaj na řeči veta o potřebnejch jedněch štěňatech pro fenu, ať si pořídí štěně z regulérního chovu nebo kouknou v útulku pokud chtěj dalšího mazla ( taky je straším náročností porodu a péče o štěňata - využívám popisy Ivy a EvyŽ o demoličních štěňojednotkách
) ), nebo ať se dají na chov dle pravidel, mají-li zvířátko s PP bez vady. A taky je prosím ať si zajdou do útulku tak aspoň jednou za rok ať si trošku okouknou, jak by jejich štěnda taky mohli dopadnout. Když se štěstím jsou v útulku u dobrých lidí je jich tam o moc víc než rukou co pohladěj, nebo i daj štulec.
Co za divnou, spíš za posedlou."Šak vona nemá ani děti." Tady na vesnici je o tolik hmatatelnější ta potřeba rozmnožitelnosti. Ale jo. Jasný. Nějak se pokračovat musí. Ale jen některý pokračování nepozbývá smyslu. Tleskání u každýho zrození je krátkozraký. No to je jiný tema.
Mám svý psy nekastrovaný. Ale podle toho i žijou a jsou hlídaný a háravý feny zdaleka obcházíme a trpí oni - toužící i já - vlající. Přesto lepší pes nebo fena po kastraci z pohodlnosti páníků než štěňata rozdaný po kamarádech. Máme teď ve vzdálený rodině kříženku asilabradora a asiričbeka, dostala ji 84 letá paní k vánocům. To aby jí dovolila v domě, staraj se mladí, ale vyhoďte dárek, že jo. Dala bych na hubu skoro všem zúčastněným. A prý by ji taky rádi jednou připustili. Štěňátka jsou tak roztomiůlý.
„Mají-li duši, čímž míním, že jsou schopna cítit lásku, věrnost a vděčnost, pak jsou zvířata lepší, než spousta lidí.“ James Herriot alias Alf Wight
)
