„Ne! Už jsem řekla!“
„Mááámííí, proč ne?“
„Je to jak myš!“
„Není, nemá ocásek a je větší a barevnej!“
„Jo větší, to určitě... nic a už toho nech!“
„Mááámííí, proč mi nic nedovolíš? Mááámííí...“
A pak jsem ho donesla, malýho, barevnýho krasavečka s očkama jak korálky. Rodička si ho z bezpečné vzdálenosti prohlídla a řekla: „A pořádně přiklop víko a dokud budu doma, bude v akvárku!“ Přísahám, že se otřásla.
A tak k nám jednoho dne přišel bydlet Oskar. Malý křeček, bílozrzavočerný.
Oskar, Oskárek, Oskáreček, svině kousavá, hajzl pažravej, kretén chlupatej, zmetek smradlavej... zkrátka Osky - Plyšovej ďábel.
Tvářil se jako andílek, půvabný křeččí chlapeček, skrývající svoji pravou povahu divokého a nespoutaného křečka, který srovná kdykoli kohokoli.
Oskárek ve dne spal, když se probral a nacpal,p řemítal o tom, jak nám zvednout adrenalin a postupně nás odrovnat. Na mě to zkoušel v noci, kdy dupal a mlaskal v akvárku tak, že jsem ráno vypadala jako horník po noční směně. Začala jsem ho ve dne budit, abych mu otočila režim. Jeho prskání a cvakání zuby se posléze změnilo ve skákání a kousání do mé ruky. Když jsem si na pomoc vzala špejli,vyrval mi ji z ruky a vzteky ji rozkousal. Příměří nastalo pouze ve chvíli, kdy jsem mu měnila piliny a doplňovala špajz..
Své chvíle, která je v rodinných análech známa jako Velký útěk za knihovnu, se dočkal... nějak jsem zapomněla, že na křesle na mě křeček nadupaný energií čekat nebude. Omlouvalo mne pouze to, že mi bylo 10 let. A zkušenosti se zviřátky jsem teprve sbírala. Osky nelenil, seskočil z křesla a neomylně si to namířil do škvíry za knihovnu, která mu silně připomínala křeččí noru. To, že ta nora bude pohodlná a obrovská, asi nečekal, ale rozhodl se z toho těžit. Já si na něj vzpomněla až ráno, když jsem mu šla dát piškot a jablko... najednou se mi vrátil čas a já viděla tu svoji osudovou chybu přímo v barvách... Smůla byla, že byl pátek a táta měl přijet z montáže, že má křečka za knihovnou, jsem jaksi hodlala tutlat. Oskymu jsme tam dala jablíčko a piškot, misku s vodou jsem dovedně ukryla za velký květináč s tchyninými jazyky. Doufala jsem, že dokud se bude svítit a budeme se v obýváku pohybovat, Osky za knihovnou zůstane. Jen jsem nějak nepočítala s tím, že otec usne u detektivky a probudí ho lehké rychlé krůčky a jakési neidentifikovatelné zvuky. A už vůbec ne s tím, že otec se na šramocení zaměří a uspořádá v půldruhé ráno bojovou akci, které nás donutí se zúčastnit.
Srdce lovce zvítězilo nad otcovskou touhou mě seřezat. Otec udílel pokyny k odchytu Oskyho. Osky nadšený z akce, kterou způsobil, se hotovil k aktivní obraně. Podle hesla: Kdo uteče,vyhraje! probíhal mezi nábytkem a ukazoval otci, kdo je pánem v obýváku. Matka dezertovala z bojovky. Zmizela v ložnici, zavřela dveře a zamkla se. Otec pochopil, že na křečka se musí lépe připravit a v půl čtvrté ráno mne propustil...
Moc toho asi nenaspal, protože ráno měl zakreslené trasy, kudy Osky běhal, a připravoval si věci na obsazení většiny území. Což se mu okolo poledne podařilo. Oskymu zbyla knihovna a pouze jeden východ. Ale ten otci nehodlal dát lacino. Bylo nám zakázáno poskytnout křečkovi jídlo,vodu a první pomoc. Matka se rozhodla neuposlechnout rozkazu a tajně propašovala Oskymu kus jablka, mrkev a chlebovou ztvrdlou kůrku. Otec sledoval vchod za knihovnou a začínal být netrpělivý. Osky se zatím nadlábnul a usnul. Spaní přišlo i na otce, který usnul na koberci. Probudil ho po hodině Oskar, který zvědavě předupal okolo něj a bleskurychle proběhl okolo gauče k peřiňáku a zjistil, že dál nemůže, protože zatáčka k lampičce byla zatarasena. Zvýšil rychlost a oběhl půl pokoje. Jeho oči rekognoskovaly terén. Mozek vyhodnocoval informace, než se otec vzpamatoval, Osky zajel opět pod knihovnu. Tam si vzteky něco prskal a pak si chroupal mrkev. O otce se pokoušela mrtvice, když zjistil, že Osky má zásoby. Vzápětí se o něj pokusila podruhé, když zjistil, kdo je jeho zásobovačem.
(pokračování příště)
Jó, myši jsou nebezpečný, i když nemají ocásek. 
ty zakreslený trasy mě dostaly pod stůl
(řečíčka nemáme)
- a Oskárek na obrázku se mi hrozně moc líbí 
Jinak systém je třeba zde: 
. 
morče je větší? jinak mi to přijde docela "stejný" 