Hana Williamson píše:
No, samozrejme, ze v necem jsou zeny jine, ale ne ve schopnosti ridit auto. Kvuli castecnemu patriachalnimu systemu ohledne aut v dobe, kdy ja jsem vyrustala, se rada zenskejch za volant nedostala, a kdyz uz, tak se musely potykat s predsudky. Takze v prirode to neni.
Víte, co mě vytáčí víc, než hulvát na silnici? Když slyším:
"Manžel mi auto nepůjčí!"
Jak nepůjčí? Ono se kupovalo za "jeho" peníze? Auto není společný majetek? Vždyť ve většině případů, kdyby žena nešetřila, auto by nebylo. Fakt je, že když jedeme spolu s mistříčkem, také víc řídí on. Ale já toho mám stále naježděno víc. A ty couračky do Bvi a zpět? Pchá!! Ale na delší trase je střídání samozřejmé. A Prahu, Brno, Blavu apod. si klidně odřídím.
Mmj. hulvát na silnici mě nevytáčí. 1) vím, že sama nejsem dokonalá. Díky tomu se na jízdu víc soustředím a hlavně neriskuji.
2) mám bezva recept. Na rozčileného řidiče se líbezně usměju a pošlu mu vzdušný polibek. Už jsem zaznamenala že od spolujezdkyně dostal, málem, facana. Co se budu rozčilovat já, ať si to s ním ta jeho vyřídí.