Rpuť píše:K Matyldímu článku mám jen to, že to je velezáslužný počin! "Potřebné navštěvovati" k lidskému chování patří a nutno ho ocenit!
Já si zažila "domov důchodců" v prosinci ve špitále a bylo to "na hlavu". A chování některých sester k té hromadě demetních babek a dědků bylo něco, na co nezapomenu do smrti!
![zuřím :grr:](./images/smilies/grrr.gif)
Rpuť, já se Ti nedivím, sama jsem něco podobného zažila na vlastní kůži se svým otcem, který se odmítl při hospitalizaci nechat oslovovat dědou, prostě na to nereagoval. Měla jsem možnost v tom udělat pořádek, ale uvědomila jsem si při tom spoustu věcí, které je nutno brát v úvahu a které se pomalu ale jistě dostávají do povědomí a doufám, že se nám daří je alespoň trochu napravovat. Tenkrát nešlo o LDN, ale renomované zařízení a je to už asi 20 let, ale naštvalo mě to doruda. Hraje v tom roli celá řada faktorů, bylo by to spíše na obsáhlý článek, ale alespoň v bodech.
1) zatížení středně zdravotnického personálu v těchto zařízeních, chybění pomocného personálu - sanitárky, uklízečky atd. Kvalifikované sestry pak musí tuto práci vykonávat na úkor odborné práce. Je to práce neradostná, stresující a tělesně náročná. Finanční ohodnocení taky za moc nestojí.
2) vzdělávání personálu pro práci v těchto zařízeních je dalším problémem
3) nebezpečí vzniku syndromu vyhoření- přičemž chování, o kterém se zmiňuješ mohlo být jeho symptomem
4) mnohdy i pro laika těžko pochopitelné chování některých klientů těchto zařízení - problém zvládání neklidných pacientů
5) problémy s některými příbuznými nemocných, kteří když ztrácejí autoritu do té doby uznávanou, kterou ve svých rodičích viděli a vědí, že lepší už to nebude, se potřebují odreagovat
Tohle všechno s sebou nese prodlužování lidského života, které není vždy ideální - je o tom spousta knih a spousta věcí se podle mých zkušeností už udělala ke zlepšení, ale jde to to pomalu. Příkladem zlepšení je třeba změna režimu v bývalých domovech důchodců, o které tady byla výše řeč.
Já mám moc dobrou zkušenost ze spolupráce se Životem 90, s Domovem Sue Ryder z těch pražských zařízení, s dobříšským zařízením a na druhé straně znám problémy i personálu lůžkových pracovišť . Někdy to není moc veselé povídání. baba