Jela jsem z práce a ze zadumání (ano, i já řídím na autopilota) mě vytrhla obluda, která drandila po poli hned vedle cesty. Obrovský kombajn s dlouhými zuby vepředu. Což o to, takový kombajn já znám. Viděla jsem ho ve filmu Kukuřičné děti (užnevímkteréčíslo) a je to příšera strašlivá. Divné je, kde se vzala tady, protože kukuřice na tom poli fakt nerostla.
Těžko můžu nějak střídat trasy, kterými se dostanu ráno do práce. Spěchám jaksi každé ráno, takže jezdím cestou nejrychlejší, pochopitelně pořád stejnou. Tady kolem křižovatky s vlakem byla zjara hnědá hlína. Mžourala jsem koutkem oka, co že to tam klíčí, když to v květnu vypadalo jako divné fazole. A v červnu to bylo pole slunečnic. Zlaté, žluté, krásné. Mám ráda slunečnice, když kvetou.
Na podzim je pole plné divných černých stožárů. S černou lampou navrchu. Smutné a depresivní. Proč nechají ty hezké slunečnice tak ošklivě zkazit? Asi to tak má být. Krása zralých věcí je v něčem jiném.
A tak na pole přijel slunečnicový kombajn a všechny ty sloupy sesbíral.
Můžeme sypat ptáčkům.
Sepsala ri.
Celé album je tady: http://jakkel.rajce.net/Slunecnice
těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej 
A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp 
A ty vaše fotky - koch koch ach 
. 
), fotky už jsem viděla, protože rajče je hroznej práskač 
... však jsem tu u alba od nás z Jižňáku psala, že se mi líbí i kvetoucí pampelišky - ta žlutá je tak nádherná a radostná barva, prostě sluneční, a v kombinaci se zelenou - jaro, léto, teplo, nádhera!!! 
... momentíček - stáhnu, dodám 
(
