Haiku nebo tanka

[ioannina]

Bez vědomí naší milé kolegyně HannaH (ale snad nikoli proti její vůli) vyhlašujeme
nesoutěživou soutěž
na téma
zkuste si napsat vlastní tanku.

Tanka je japonská báseň o pěti verších, každý verš má přesně stanovený počet slabik.
Takto:
1. verš... 5 slabik,
2. verš... 7 slabik,
3. verš... 5 slabik,
4. verš... 7 slabik,
5. verš... 7 slabik.

Dál teorie mluví o symbolických obrazech (jednotlivým ročním dobám odpovídají určité obrazy, první verš má obsahovat obraz, který udá téma celé básně a stává se tak klíčem k básni a tak dál a tak dál), ale tím vás už nechci zatěžovat.
Naopak rýmy, stopy a podobné věci známé z evropské poezie se v tance nevyskytují. Určující pro formu je jenom počet slabik.

Zkuste si to!
A když budete mít hodně kreativní náladu, zkuste napsat tanku jako odpověď na tanku někoho před vámi!
A abyste neřekli, že je to moc náročné, tak já sem dám první.

[ioannina]

Kam se jenom ty potvory mohly ztratit?

   Brýle většinou
   pravdu jenom zamlží
   Slova zrovna tak
   Máš je před očima a
   právě proto nevidíš.

[Tora]

Rada, jak na ty potvory.

Hledati brýle
bez brýlí je těžká věc.
Jak hledat kočku
potmě, v lese a černou.
V nejlepším na ně šlápneš.

[assol]

Já raději haiku : 5 -7 -5
Kdysi jsem jich pár napsala (a o hodně víc přečetla), ale vzpomenu jen tuhle, co do období příhodnou:

Oplešatělé
stromy v mlze jsou zimy
zvěstovatelé

[ioannina]

Večerní procházka

Mezi černými
kostlivci, co bez barev
kopec hlídají,
kmitají dvě zelené.
Prozradí je baterka.

(Haiku nebo tanka, to je jedno, hlavně když si hrajem!)

[HannaH]

Tanku jsem neznala. Pár pokusů o haiku jsem měla kdysi na Písmáku, ale vždycky se našel někdo, kdo mi vysvětlil, že 5-7-5 nestačí a že to prostě nejsou haiku
Pamatuju si z nich dvě pampelišková... byly tři, ale na to třetí si už nevzpomenu

Na dlouhém stvolu
se zubatými listy
zlatá koruna

Ke konci léta
na lehounkých padáčcích
děti uletí

[ioannina]

Nojo, oni fajnšmekři trvají na těch povinných obrazech a blabla blublu... já na to kašlu a kreativně si zjednodušuju s vysvětlením, že nejsme v éře Heian.
Když se pak povede, že na tak minimálním prostoru je věc srozumitelná, *aniž* by si člověk pomáhal zkratkama z povinných obrazů, pokládám to za parádní úspěch.

Pampeliškový jsou dobrý, zvlášť ta druhá!

[JJ]

Dnes si hrajeme.
Nezlobíme nikoho,
kdo nechce být
zloben, šimrán tím brkem
ze křídla Pegasova.

Akorát dneska padám hubou na ústa, tak nic moc duchaplného nečekejte .

[assol]

Krasavec list!
Jak motýl přišpendlený
podzimem k zemi

-
Co hrdliččin hlas?
Zanikl pod krahujčím
Vlá bílé peří...

[HannaH]

Assol, mooc pěkně!!!

[YGA]

Počítám slova,
počítám i slabiky,
verš však nikde

Divná to báseň,
když se nic nerýmuje.
Tak co s tím?!

Ech - začínám s haiku, než se dopočítám do tanky, to mi bude ještě chvíli trvat. A mám takovou ideu, že je na čase vytvořit české haiku - aby se to hezky rýmovalo - to teprve bude machr, komu se to podaří . Mně zatím, pro samé počítání slabik, uniká i obsah

[Tora]

Zkřehlými prsty
Prohrábl moje vlasy
Zamával zdálky
Prázdnou korunou stromu
A už je pryč, listopad…


Já vím, že ještě úplně není listopad pryč, ale přišlo mi to tak nějak ráno, když jsem pouštěla kočky ven...

[ioannina]

Ze svistu větru
po jednom vycházejí
malíři s tuší.

A teď česky:
Teda, tady se nám na podzim urodilo básníků!

[Asteris]

Téééédy, vy jste všechny šikovné! Haiku mám moc ráda, tanku jsem neznala, taky zajímavé. Ale já se vzmůžu jen na čtení

[Tora]

Mrazivým dechem
ožehla moje čelo
do vlasů sypla
něco sněhových konfet.
Tak už je zpátky, zima…