Po dvou bezpsích letech se rozhodujeme nad novým pejskem a volba padla na labouše. Chtěla bych klidnější přátelskou povahu (kterou si zamilujete
), ale zároveň, aby s námi pejsek žil aktivní život. Měli jsme ale před tím jen menší pesany, tak ještě vlastně trošku váhám, jestli to vůbec zvládnu. Xerxová, tak ta je samozřejmě výjimečná, ta by zvládla v Jizerkách venčit i slona, to mi je jasný 
... ale co já, nemám moc představu, co vlastně větší pes obnáší 
Předem moc děkuju za každý tip nebo poznatek...
, Romana (kdysi majitelka skorojezevčíka Ejminky)
. Ale každý pes a labradoři obzvlášť , jsou smečková zvířata a vy (my) jsme jejich smečka, takže si neumím představit labroše v nějakém , byť přepychovém, kotci. Pes to odloučení od smečky nepochopí a bude to chápat jako trest, jen neví, za co. 
. Nevím, jestli bydlíte v domku se zahradou nebo v paneláku. Ale tak i tak pes potřebuje dlouhé procházky, aby vybil energii a neřádil po večerech. My máme obě zkušenoti. Náš první labrador Majk bydlel s námi v 7. patře paneláku, ale měli jsme chalupu, kde trávil každý víkend, dovolenou a pod. Byl to vlastně pes našeho syna, kterému bylo v té době 15 let, takže se o Majka dokázal plně postarat. Ovšem, když byl doma, jakmile nebyl nikdo doma (my v práci, syn ve škole) fungoval Majkýš jako demoliční četa. Prostě se nudil, i když měl k dispozici spoustu svých hraček a ráno jsem s ním JÁ poctivě za každého počasí byla venku min 3/4 hodiny. Jinak s ním odpoledne byl venku syn a to fakt hooodně dlouho. I na poslední večerní procházku s ním chodil. Nepřeháním, když řeknu, že miláček doslova vybydlel předsíň, okousal konferenční stolek , udělal díru do dveří z předsíně do komory, zrušil botník včetně mých asi 6 párů bot...no radši nebudu pokračovat 
Dlouhý procházky a výlety jsou samozřejmostí, na to se těšíme. O víkendu jezdíme na chalupu. Kdybych ještě něco potřebovala, ráda se na tebe obrátím, děkuju moc za nabídku, teď mě zatím nic nenapadá.
Budu dál referovat, jak to vypadá. A, holky, díky moc za reakce