Pufík, Puf a další varianty jména Pufosu

[JanaBa]

Že bolesti alespoň trochu polevily, je moc dobrá zpráva! V těch práškách (kosttillskott?) jsou samé "mňamky", myslím že se po nich také podívám. Scott na tom není úplně nejlíp, také artróza, tak bere proti bolesti Galliprant a chodíme na fyzioterapii. Zatím to s ním jde, je dobrého ducha a trochu to na nás hraje. Když jdeme z domu, máme před sebou rychle se pohybujícího psa, když obrátíme k domovu, jako bychom překročili očarovanou čáru a za námi se vleče zvíře v posledním tažení. Rozčiluje mě to, protože si nejsem jistá, jestli má opravdu dost a bolí ho klouby, nebo se mu ještě nechce jít domů. Je to potvora a manipuluje s námi! Kocour je naštěstí bezproblémový, jenom semtam zmlátí psa, když ho otravuje moc dlouho. Tak zatím!

[radanova]

Moc ráda čtu Velká kočko, že se Ti podařilo najít co Ti trochu uleví od bolesti. Možná i to usínání může být způsobeno vyčerpáním z bolesti a až si trochu odpočineš, tak se to zlepší.
Jano co popisuješ se Scotem mi dělal Daneček, ven šel spokojeně a domů to vypadalo, že se každou chvíli sesype. Došlo mi to až ve vzpomínkách.

To chození domů po vycházce, kdy jsem ho i někdy nesla (měl ke konci míň než 10kg) vlastně přispělo k rozhodnutí o odejití. On tedy nebyl schopný sám moc přijmout potravu a rychle hubnul, musela jsem ho zakrmovat i zavodňovat stříkačkou. Část toho vyblinknul stejně jako skoro vše co se snažil sníst nebo vypít sám. V krku měl nádor a operativně se podařilo vyndat jen část. Kdyby mi to tenkrát došlo včas, tak jsem asi řešila ještě nějakou sondu. Ven totiž chodil rád a bavil se, v té části vycházky směrem od domu. Konečně mohl navolno, byl najednou rozvážnej a nic nehonil ani na nikoho nevyjížděl, procházel se blízko u mé nohy a těšilo ho to. A trávení mu fungovalo. I s tou operací bych bývala asi počkala a zkusila alternativy, dračí krev a další. Dodnes jsem přesvědčená, že mohl pobýt déle, kdybych se nevyděsila a nenechala se tak utahat nočníma zvracecíma epizodama. Myslím, že v hlavě měl spojeno, že doma je bolení a potíže. Venku, že jsou vůně a je to lepší, proto byl problém dostat ho domů. Ne že byl po vycházce vyčerpanej a vyřízenej, jak mi to tehdy připadalo.

Scot je na tom mnohem lépe, nemá žádnou takovouhle obludnost, ale to přesvědčení, že doma je bolavo mít může. A nebo to je i o nudě. Zkusila bych vycházku s vracením se třeba po 15minutách vycházky, kdy by bylo jasný, že o únavě nemůže být řeč. Pokud jindy směrem pryč je ještě 30minut v pohodičce a veselej. Jestli by se taky ploužil a snažil se příchod domů oddalovat. A pokud ano, tak bych to brala jako zvyk a snažila se tím nestresovat. Venku být furt tak jako tak nemůže.

[JanaBa]

Děkuji za "other opinion", vždycky víc hlav víc ví. Myslím, že je to jeho způsob komunikace s námi. Cesty k domovu má prochozené tisíckrát a i když máme různé okruhy, k domovu posléze vede cesta jen jedna a ta ho nudí. Střídat délku procházky jsme také zkoušeli, s podobným výsledkem. A když s vlekoucím se psem zkusmo zahneme na nějakou stezku třeba, v minutě zrychlí. Ale... bolavý je, takže nás vytáčí pochyby - opravdu už nemůže, nebo to na nás hraje! Doma je to spokojený pes, žere, pije, hraje si, žebrá. Když někdo přijde, boří barák. Tak nevím a to mě frustruje.

[Velká kočka]

Podobnost čistě náhodná?
Před dvěma roky se Pufik nic netuše chystal na trhání zubů. Trhali mu je na dvakrát.
Mně ve čtvrtek večer vypadl velký můstek (vyrobený v Čechách před 17 lety) a paní zubařka mi v sobotu vytrhla 2 zuby a 14/12 vytrhne hned dvojnásobek tedy 4. Takže se trhá taky na dvakrát.
Pufíka jsme letos 7/7 poslali za Duhový most.
Ale mně tam sakra nikdo nepomůže, musím se na ten most přibelhat úplně sama. Co nadělám!
.

[sharka.68]

Každý z nás tu má vyměřený svůj čas..cestu si nevybereme, jen někdy to strašně bolí tam dojít, ale po přejití mostu z Duhy se všechno změní Velká kočko..tam už Tě nic bolet nebude..jako nebolí naše kamarády, kteří tam na nás čekají...rozběhneš se se všemi svými psy po louce plné květin, zakousneš se do jablka až to křupne (a nebudou to zuby),sladká š´táva ti poteče po prstech a ty se rozesměješ...

[Inka]

Na ty zuby se zkus podívat z druhé strany - máš svoje i ve svém věku. Jsou mnohem mladší a bez zubů. Jo a belháš se, stále se můžeš dopravit tam, kam potřebuješ, v rámci bytu.

[Velká kočka]

Přeji vám všem hezké vánoce a ať ten nový rok 2023 přinese hodně dobrého!

[maxíková]

Hezké a příjemné svátky i Vám a moc a moc zdraví a elánu do nového roku !!!

[sharka.68]

Tak jsem si Tě na Vánoce zase prohlídla Velká kočko..dávali moji oblíbenou pohádku...
přeji Tobě a Jindrovi hodně zdraví a kočenkám také....

[Velká kočka]

Děkuji milá maxíková! Děkuji milá Šárko!
A dobré pokračování, jak se tady ve Švédsku říká.

[sharka.68]

fybromyralgie

https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/fib ... zdravi_pet

[Velká kočka]

Děkuji Šárko! Už s tou fibromyalgii bojuji asi 40 let a vyzkoušela jsem snad všechno. Vegetarián jsem byla asi 15 let a nic. Byla jsem vyrostlá na jiné stravě a zase jsem se k ní vrátila. Momentálně jsem bezzubá a nemohu kousat tak jen jogurty a tvaroh, rozmačkaný brambor a rybu, rozmixované polévky. No jo no.
Posilovala jsem i cvičila tai chi a chi gong no všechno možné. A ty stálé procházky s mými psy. Teď už toho pohybu moc nemám. Chodit sotva mohu. K fibromyalgii ještě artrosa a cukrovka a hyperaktivní močový měchýř neboli splašený močák, je toho na mne docela moc. No už s tím nic nenadělám. Ale už to taky nebude trvat tak dlouho!

Jo Šárko, dostala jsi můj e-mail z 5/1 "kočenky"?

[sharka.68]

Ahoj Velká kočko, nic mi nepřišlo... sharka.68@seznam.cz

[Velká kočka]

Promiň, vypadlo mi písmenko v tvé adrese. Teď už by to mělo přijít. Doufám.

[sharka.68]

to se neomlouvej,stane se..mail došel..děkuju