TRVALÉ TÉMA - Taxikářské historky

Aktuální dění

TRVALÉ TÉMA - Taxikářské historky

Příspěvekod Beda » 07.10.2014 22:13:24 0

už několikrát to tu padlo, že by bylo fajn mít Karolíniny perly z taxikářského života pohromadě :yes: :super:

moc jsem nevěděla, jak to ve fóru "vyzobat", když je to rozeseto po několika tématech :bang_head: , jak naložit s reakcemi, když příspěvky přesunu atd., atd.

leč naše milá Kaa - která pro nás všechny dala dohromady už Wéwéčkoviny - na nic nečekala a prostě je posbírala dohromady :clap_hands: :clap_hands: :clap_hands:

asi je to jediná možnost, vytahat to z příspěvků není v mých silách, ale aspoň takhle mějte hezky pohromadě všechny ty dosavadní :love:

a doufám, že to tu Karolína najde a - bude nám sem nadále psát :hops: :blob: :wave:
Obrázek
Uživatelský avatar
Beda
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 11638
Registrován: 03.10.2006 12:37:24 0
Bydliště: Praha

Re: TRVALÉ TÉMA - Taxikářské historky

Příspěvekod Karolína » 07.10.2014 22:28:48 0

Karolína » 24.11.2013 5:03:56 0
Jedna ze života:
Zákazník nastoupí do taxíku, řidič má z dispečinku udanou adresu výstupu "Praha". Totálně opilý muž usedne k řidiči a ten se zeptá: "Kam to bude, prosím?"
Ozve se rázný povel: "DOMŮ". Zákazník okamžitě usne.
A pak se budí zákazník - několikrát a začne dialog:
"ano, domů, to je jasné, ale kam prosím?"
"domů".
"dal byste mi, prosím, nějakou bližší adresu, třeba ulici...."
"domů".
"nějakou ulici bych potřebovala".
"huhmmmmmchrlůmmmmmňo".
spánek, taxametr běží, buzení zákazníka:
"já ale nevím, kam mám jet"!
už mírně rozčilený zákazník odvětí:
"DOMŮ chci, nechápete, DOMŮ".
opět usne
řidič volá dispečink s dotazem, zda uvedl zákazník adresu. Neuvedl, jen řekl "Praha".
na taxametru je 120,- Káčé čekačky a stojíme na místě, do toho naskakuje další zakázka za 10 min. dojezdového času, což nelze stihnout ani omylem, tudíž hrozí sankce za nesplnění další zakázky
nastává opětovné buzení zákazníka:
"prosím, já už fakt potřebuju vědět ADRESUUUUUU!"
"hulyhulhylllhrmrchrkrdtn......"
napůl nasr........ napůl zmatený řidič netuší, co teda má dělat - volat policii, aby zákazníka legitimovali, vysadit ho, ale jak......?
znovu buzení pána, teď už zvýšený hlas a razance:
"tak sakra už mi řeknete, kam vlastně chcete odvézt?????"
on se otočí s nevinným výrazem a sdělí: "no, přece domůůůůůůůůůů! To jste ještě nevyjela?"
zkrátím to. Na taxametru 160,- Kaček čekačky, konečně probuzený zákazník sdělí adresu, sice šíleně zkomolenou, ale dojedeme za ty dva rohy - jízda cca 1,1 km, on si opilecky přichystá peněženku, že teda zaplatí a půjde a pak, místo aby poděkoval za vstřícnost a trpělivost, seřve řidiče do čtverečku, že "takhle za draho jsem ještě za roh nejel". Jo, nejel - čekačka byla 4x dražší, nežli jízda samotná.
Bohužel, není to vtip, je to ze života!



Karolína » 24.12.2013 17:42:44 0
Tak jedna úsměvná z dnešního dne:
kolega jel na zakázku, namístil se, z domu vyběhla paní s mrskající se igelitkou a vytřeštěným okem. Jela hodně daleko, přes půl Prahy ke švagrovi, zabít kapra a vykuchat. Tak jeli. Cestou kolegovi líčila, jak její neschopný manžel chtěl koupit kapra živého, aby se vnučka pobavila, ta nakonec nedorazila neb obdržela k vánocům spálu a je v posteli, takže ani mladí nepřijedou, velký kapr, co s tím masem pak budou dělat, salátu jak v bufetu a kdo to sní a manžel že se dušoval, že kapra zavraždí, ale ani po 3. panáku nebyl schopen to udělat........ měl z ní prý hlavu jako štoudev. Kolega. Manžel možná taky.
Nicméně dorazili kam měli, paní prosila, ať na ní počká, že to snad bude jen chvilka, tak čekal. Opravdu chvilku. Nikdo nebyl doma. Jí nenapadlo jim dopředu zavolat a když se pak ptala (z mobilu kolegy, neboť svůj nechala v kuchyni), tak jí řekli, že už dva týdny jí říkali o tom, že jedou na chalupu k dětem až přes Silvestr a Nový rok.
Už uslzená paní usedla zpátky do auta a pronesla, že se asi půjde zasebevraždit, protože teď teda fakt neví, co bude dělat. Kolega měl ovšem podobnou chuť, říkal, že jí měl v tu chvíli plné zuby.
Nakonec chudáka kolegu ukecala, ten šel s ní domů a spolu s lehce zpanákovaným manželem kapra ubezdušili a vykuchali, ještě jí poradil, jak naložit a jak připravit a odjel bohatší o zkušenost a pětikilo navíc za ochotu.
K tomu vyfasoval salát a cukroví, o které se s námi na stanovišti opravdu kamarádsky podělil. Paní peče moooooc dobře!

Tak jsem byla vydat doma štědrovečerní mlsek kocourkům a holčičce, u chůvičky mám salát a řízek a lahvičku nealkoholického piva a hned po večeři zase vyrážím do práce.

Krásný Štědrý večer všem přejeme



Karolína » 04.01.2014 19:46:06 0
Střípky Silvestrovské

Že to bude o Vánocích a posledním dnu roku 2013 pro nás náročné, to jsem očekávala. Ale že to bude taková sranda, to teda ne. A to už jsem za tu krátkou dobu svého taxikaření těch více i méně úsměvných příhod pár zažila.
Protože tuhle práci dělám vlastně velmi krátce na to, abych nabyla patřičných zkušeností, čerpala jsem už tak od října moudrosti od kolegů. Připadala jsem si v posledních dnech před očekávanými svátky jako Bělinka, kterou učí strýčkové kocouří jak se loví pískací myška. Pravda – ve srovnání s věkem kolegů až takové kotě nejsem, ale na druhé straně profesně určitě.
Jsem moc ráda, že jsem do té party zapadla i přes to, že bych některým směle mohla nahradit babičku.
Vánoční jízdy proběhly v poklidu a bez většího vzrůša, očekávala jsem tedy, že to pravé „ořechové“ nastane až na Silvestra.
No, bylo to pohodové, žádný opilec mi auto neznečistil, klídek, docela jsem si to užívala.

Střípek první
Stojím a vypisuji si papíry ve Vězeňské ulici, kam jsem odvezla ruské klienty (celou cestu se hádali v mateřštině, až mi z toho hlava brněla – státnice nestátnice, nějak jsem tu řeč zapomněla). Je tak kolem 02.00h Nový rok 2014.
K autu dorazí stvoření jak z jiného světa – krásná tvářička, váha tak 40 kg i s botami a oblečením při výšce 180 cm – boty ovšem s podpatkem, co měl tak 20 čísel nahoru a k tomu dva centimetry podrážka (jak se na tom sakra vůbec udržela mi hlava nebere doteď), anorexie bulimie…. Netuším, ale normální vzhled to fakt není. Postava vypadala tak trochu jako „němý sluha“ – hůlčičky nožičky a na nich cosi bez boků, bez stehen, bez pasu….. a navrch ramínka – neboli věšáček na odložení svršků. V nahém pupíku jakási hvězdička, na tom všem visí kožešinová bunda, venku kolem 0°, dívčina téměř nahá, z bokovek kouká oblast ledvin….
Přestanu pomlouvat, i když ze mne teda v tomto případě bledá závist fakt nemluví. Zlaté moje špeky.
„Kam pojedeme, slečno?“ otočila jsem se a koukám na nešťastný xichtík s rozmazanými líčidly a slzy jako hráchy. Špitla cosi a hledala kapesník.
Tak jsem se jí snažila nalít optimismus sarkasmem a vysvětlit jí, že žádný chlap za slzy nestojí a že to všechno bude OK a že teda jedeme domů a blabla….. Ona na to, že ji bije. No, co dodat? Na tuhle figuru by stačilo jen lehce mávnout rukou na pozdrav a má modřinu.
Trochu pookřála a tak jsem se otočila směrem k volantu, že teda pojedeme, a před autem mi stojí chlap jak hora, celý v černém, rozkročený a rozpažené ruce, kolem pasu omotaný rudý šátek – Zorro jak vyšitý. Mrkla jsem, byl tam pořád.
Otočila jsem se směrem k té kostřičce a zeptala se, jestli ho mám přejet a ještě zacouvat.
Prý ne, „prosím, stáhněte mi okénko“. Mám zablokované stahování oken samovolně zákazníky. Není nic nepříjemnějšího, nežli samoobsluha – kdy „panstvo“ se ochlazuje a mně táhne na cemr. Nebo opilí mládenci z otevřených oken pokřikují na lidi v ulicích a to taky zrovna nemusím.
Tak jsem okénko stáhla a ta obluda se naklonila dovnitř a něžně si začali povídat, špitat, on ji hladil po vlasech a šušňali si……. Trpělivě jsem stála se zapnutým taxametrem a čekala, co bude dál. Pak hromotluk poodešel, požádal, ať jí odvezu domů v pořádku, slíbila jsem péči jako o vlastní dceru a on povídá: „Tak papa milá sestřičko, mám tě moc rád a nedám tě, až dojedeš domů, zavolej.“
No, vyjely jsme. Povídaly si o životě, ten její teda moc záviděníhodný nebyl. Když jsem kdysi za studií příležitostně předváděla na molu oblečení, bylo to o něčem jiném, než o tom, co prožívají dnešní modelky.
Na Palmovce, kam slečna chtěla, mi dává 500,-. A prý jestli s ní můžu jít domů.
Trochu jsem znejistěla – v té Vězeňské to byl bratr, OK, ale co bude doma? Podobný hromotluk, co ji bije a já mám sloužit jako ochranka??? Prý ne, ale nejde jí otevřít zámek u dveří a je zapotřebí dveře silou přitáhnout a ona to sama nezvládne. Tomu jsem se fakt nedivila při její váze. Tak jsem odstrojila auto, aby si někdo neposloužil, sebrala doklady a peněženku a šly jsme otevírat dveře.
Ani omylem! Po 10 minutách snažení jsem to vzdala a navrhla, že půjdeme před dům, určitě se někde mihnou „pomáhači-chrániči“ a tak je zastavíme a oni to vyřeší. Po dalších 10 minutách nejelo nikde nic. A ani človíček v dohledu. Až najednou kde se vzal, tu se vzal – kolega. Stopla jsem a prý co potřebujeme. Otevřít dveře do bytu. Nezapomenu na jeho výraz a dotaz: „A jste si jisté, že ten byt je fakt váš?“ No, slečna si jistá byla, já vlastně také – klíč pasoval, jen dveře jsou jaksi zkřížené. Kolega vystoupil, odstrojil auto, sebral peněženku a doklady a šel s námi. Zabral mužnou silou a dveře se ve vteřině rozlétly dokořán. Než se stačil vítězoslavně usmát, jaký je to geroj, vyrazily z bytu dvě rozčilené čivavy a zakously se mu do nohavic, každá pěkně z jedné strany. A škubly.

Střípek druhý
Obvykle se v autě zevnitř zamknu, aby mi tam nikdo nemohl vlézt. Když jsem v Korunní ulici tak asi v 6.30 vysadila starší pár, co jel z „hlídačky“ od dcery a celou cestu mi děkoval za pohodovou jízdu, vypisovala jsem si opět doklady. Najednou se prudce otevřely dveře u spolujezdce a dovnitř vskočil Arab. Snědý, plešatý, hromotluk malého vzrůstu, ale facku bych dostat nechtěla. Příšernou angličtinou se dožadoval odvozu. Po několikaminutové diskusi, kdy jsem absolutně nechápala, co a kam vůbec chce, se na mne dlouze zahleděl a velmi naléhavě pronesl: „I need S.E.X, S.E.X, S.E.X!“ Abych sama sebe uklidnila a odlehčila situaci, odvětila jsem, že se mnou to teda určitě nebude, ale něco vymyslíme a horečně lovila v mozku nějaké nejbližší adresy, do Holešovického ShowParku se mi fakt nechtělo. Hurá, napadla mne pobočka ShowParku na rohu I.P.Pavlova, kousíček, jedéééééém, snad se ho zbavím. Nezbavila. Zavřeno! Tedy otevřeno bylo, ale plně obsazeno. Skočil mi do auta zpátky a že „néééééd seeeeeeeex“, ječel na plný plyn. Zavolala jsem SOS kolegovi a ten mě poslal do Nuslí, přesně sdělil adresu a podmínky: „Hele, vysaď ho, vylez s ním, zazvoň na čudlík, vyleze chlápek, tomu řekni, že vezeš zákazníka. On ti řekne, ať čekáš. Tak čekej. Pak uvidíš – buď se chytne, zaplatí a ty dostaneš provizi, nebo ho odvezeš jinam. A když tak zavolej, mám v autě lidi, jedu, ale ještě nějaké adresy znám, tohle je nejblíž“. Dojela jsem na udanou adresu se řvoucím nadrženým šílencem, naštěstí to byl opravdu jen kousek.
Slepá ulička, dům náležitě osvícený a označený a kolem spousty taxíků a lidí. Pardon – chlapů. Taxikáři „černí“, zákazníci přicházející, zákazníci čekající, zákazníci odcházející……… zmatek nad zmatek a do toho jedna ženská, vykulená jak včela nad odkvetlou pampeliškou. Cítila jsem se tam opravdu velmi nepatřičně. V černém našem „dress-code“ jsem vypadala jako jeptiška, co jde přemlouvat padlé ženy k obracení se na dobrou víru, někdo si moji přítomnost mohl vysvětlit i tak, že se mi zachtělo vrátit se na stáří k původní profesi a nechtějí mě pustit dovnitř, pro některé jsem prostě byla jen exot, co tam zabloudil. Mezi těmi upatlanými taxíky se ta moje Business Class nablýskaná limuzína vyjímala poněkud nepatřičně. Zazvonila jsem a dělo se přesně to, co kolega popsal. Takže asi 20 minut nic. Nevylézal ani Arab, ani ten, co otevíral dveře. Měla jsem chuť se na celou provizi vykašlat a odejít nejbližším kanálem, klidně tam snad zapomenout i to auto, ale vydržela jsem.
No, nakonec se vyplatilo přežít ty pohledy!



Karolína » 05.01.2014 1:25:37 0
Jejda ta Bedulka je rychlá! Díky moc i za ty krásné obrázky. Kdyby to tak bylo takhle pěkné i v reálu.
Ale to, co se dělo v Praze v centru idylická světelná show fakt nebyla.

Jsem ráda, že se "střípky" líbily, někdy jsou zážitky opravdu pestré, asi začnu psát častěji.

S tím mým taxikařením je to asi takto: po tom, co se stalo jsem dost intenzívně a dost zoufale hledala nějakou práci. Jenom překlady bych se neuživila a do důchodu daleko. Jenže diplomy nediplomy, státnice nestátnice - rozhodující je datum narození a díky němu končily všechny mé snahy rovnou v kulatém šanonu. Podnikat už nikdy v životě nechci a nebudu. Ani nemám v čem, v oboru zdravotnictví teda určitě ne.
Tak jsem začala jezdit jako smluvní přepravce. Jenže se od 1.5. 2013 změnil zákon, smluvní přeprava zanikla a všichni si museli udělat taxikářské zkoušky. No, takže když už jsem je udělala, začala jsem s tím doopravdy. Ale většinou jezdím jen přes dispečink, takže tam je jakás takás jistota, že zákazníci jsou stálí a tudíž i prověření. I když i tam se stalo, že přes dispečink jsem dostala objednávku opilce, který obtěžoval nebo mladíka, který rozvozil po Praze své kamarády a pak mi bez zaplacení z auta zdrhnul. Tomu se zabránit nedá. Mám také své stálé zákazníky, kteří se mnou jezdí, většinou jsou to cizinci, dlouhodobě či trvale žijící v Praze, protože jsou šťastní, že konečně přijel někdo, kdo se s nimi domluví. Přeci jenom ovládat 3 jazyky není mezi taxikáři až tak obvyklé. Krom toho jsem žena, takže hodně žen se mnou jezdí, cítí se bezpečně a vyhovuje to oboustranně.
Z ulice nabírám lidi pouze tehdy, pokud jsou střízliví a vypadají slušně. Jinak nezastavím, v noci už vůbec ne.

Spojila jsem příjemné s užitečným. Auta jsou moje hobby, jezdila jsem léta závody, projela jsem Evropu křížem krážem, zkušeností mám víc než kdejaký chlap. Práce s lidmi je zajímavá, občas se nějaký ten prudič najde, ale to už je pak otázka diplomacie a taktu, jak to zvládnout. Většinou se mi to podaří, když zákazník prudí více, nežli je zdrávo, tak ho z toho auta taky klidně vysadím. Napíšu do namísťovacího telefonu důvod vysazení a žádné sankce za to nemám. Já si rozhodně všechno líbit nenechám.

Jezdím luxusním autem tzv. Business Class, což je nejvyšší třída u společnosti, pro kterou jezdím, ale mám svojí vlastní koncesi, tudíž jsem na nich vlastně i nezávislá, nejsem jejich zaměstnanec. Kdybych nejezdila dispečink vůbec, nikdo mi nemůže nic vyčítat - platím si nájem auta a jsem plnohodnotný taxikář. Krom toho ceny dispečinku jsou poloviční, nežli jsou ceny, stanovené magistrátem nebo dohodou se zákazníkem. Takže když potřebuji vydělat, dispečink jednoduše vypnu.



Karolína » 05.01.2014 10:47:17 0
Děkuji za ohlasy.
Vy mě fakt rozmazlujete tou chválou. To si snad ani nezasloužím.

S tím dispečinkem je to asi tak: denně se platí určitá částka za pronájem auta a za služby dispečinku. Takže denně MUSÍM vyjezdit peníze na auto a na dispečink. Jinak mám stopku. Pokud mám stopku, protože jsem nezaplatila denní odvod, můžu jezdit jen ulici nebo být na stanovišti a čekat, kdo přijde. Ideální je to kombinovat - jsou časy, kdy lidé objednávají taxi a na dispečinku je spousta předrezervací, ze kterých si mohu vybrat, pak existují tzv. "zakázky do cesty", tzn. když dojíždím se zákazníkem na konečnou adresu výstupu, tak mne počítač vybere pro zakázku, která je tomu místu nejblíž. Jsou za to body navíc a odpadá dlouhý přejezd - ten smí v tomto případě být jen do 5 km. A když to nejezdí nebo jsou exponované hodiny - příjezdy vlaků apod., vyplatí se vyjet na stanoviště a "čekat a lovit". Mnohdy se podaří, že někomu ujede noční vlak a potřebuje třeba dál za Prahu - Roudnice, Kladno, Benešov apod., to je pak "posvícení" nebo potřebuji ti, co jedou vlakem do centra, odvézt na letiště a autobusem se jim nechce nebo už nejezdí metro a noční tramvají nebo autobusem se lidem nechce.
Jsme bodováni za každou zakázku - podle hustoty provozu od 1 do 6 bodů, za jízdu "do cesty" je bodů 10 nebo 20, ale také jsme postihováni za to, že dojedeme pozdě, zakázku nepřijmeme (kolikrát i dost neoprávněně, protože namísťovací telefon odmítá spolupracovat) nebo je jiný problém. Podle bodů pak dostáváme přidělený počet předrezervací a také počet jejich rozebrání. Já mám např. 5 předrezervací, to plně postačuje. Borci, kteří vyjezdí hodně bodů mohou mít i snížený nájem auta a jiné výhody. Ovšem to se mi ještě nepovedlo a asi to nehrozí.

A co se bezpečnosti nočních jízd týká, tak ono je to diskutabilní. Denní ježdění Prahou je na psychiku - stále sleduji telefon, jak mi nabíhají trestné body, protože Praha je beznadějně ucpaná, zákazníci jsou nervní, že nedojedeme včas, procpat se přes den ucpanou magistrálou je na prášky. Prostě na to nervy nemám. Noční jízdy jsou pohodovější, Praha je volná, akorát zkrátka hrozí nějaký ten problém. Ale stále platí, že raději odvezu pohodového opilce, co mi celou cestu vypráví o tom, jak si to s kámošema v hospodě užili nežli vystresovaného manažera, co mi vypočítává náklady, které mu vzniknou tím, že dojedeme o 5 minut později.

Zatím jsem měla kliku, tak snad mi to vydrží. Na obranu mám sprej a paralyzér, hned v dosahu - v kapse předních dveří. Zatím jsem to nebyla nucena používat, doufám, že jsem nic nezakřikla.



Karolína » 01.03.2014 10:26:28 0
Teď si musím dávat obzvláště pozor, abych nejedla něco prudce voňavého, např. čenek, tvarůžky, romadůr........ vše, co já ráda!
V tom taxíku jsme opravdu hodně blízko sebe s lidmi, které převážím, takže za své peníze si nezaslouží odér formou "rána do čuni".

Kolega miluje syrečky. Tuhle si koupil takové ty sekané kousky s kmínem, už byly pěkně zralé, tak si párátkem nabíral, přikusoval čerstvý rohlíček a lebedil si. Bylo dost chladno, tak to konzumoval v tom taxíku. Pak se šel vyčůrat na benzínce a koupit si něco k pití a když se do auta vrátil a odemkl ho, tak málem upadl. Větral to celé odpoledne.
Další dobrou historku má, jak si v autě prdnul, ovšem nezůstalo jen u toho. Tak se jel převléknout, nemá kožené sedačky, jako jsem měla já, takže nastal hodinový větrací a desinfekční prostoj. Já to vzala jako dobrý nápad na dárek - hned vyfasoval pemprsku.



Karolína » 05.04.2014 0:22:27 0
Dneska to byl obzvláště vyvedený den.
První zákazník byl Bulhar, který uměl česky dost bídně. Chtěl jet z Václavského náměstí do ulice Bratislavská 31, ještě mi to ukazoval na mobilu, adresa tam byla, tak jsme se rozjeli. On ševelil cosi o Vyšehradu, já cosi o Košíku, moc mi nerozuměl, nicméně na Košík jsme dojeli bez problémů a trefila jsem i ulici, potíž byla v tom, že Bratislavská končí číslem 21! Tak chvíli bádal, pak zavolal dotyčnému, co mu tu adresu poslal a předal mi ho na ucho. Opět úžasný češtin a sdělení, že teda ne Bratislavská, ale Vratislavská a tam že to je. Že si spletl první písmenko. OK, jedeme do Vratislavské. Na Prosek. Přes celou Prahu, bylo to tak 15 km. Na magistrále mi to nedalo a ptám se, proč pořád mele něco o tom Vyšehradu, když ta ulice je na druhé straně Prahy. Prý že je to určitě pod Vyšehradem a že neví, že zase zavolá. Nakonec jsem to musela rozluštit sama – nebyla to Vratislavská, ale Vratislavova, opravdu na tom Vyšehradě. Ulici jsme našli, číslo taky, akorát pán se pěkně prohnul.

Pak mi poslali "dámičku z vyšších kruhů" a z Ruska k tomu. Madam zmalovaná jako obrázek, díky botám měřila tak 190 cm, sotva na tom pajdala, nechala se odvézti za roh. Cca 850 metrů. A ještě buzerovala, že až ke garážím až ke garážím požálujsta, nogi bolit nogi bolit.........no bodejť ne, když podrážka jejích bot měla tak 5 cm a podpatek cca 20. Tak jsem o ten metr popojela, cena za jízdu byla 36,- kaček (nástupní sazba je 27,- kaček), "dáma" mi dala 35,- v drobných mincích s tím, že tu korunu nemá a tak že někdy příště až se mnou pojede. Hlavně, že byla ověšená papírovými taškami z butiků známých značek. Vytáhla jsem mobil, že si ji vyfotím, abych ji příště poznala, a ona se urazila a třískla dveřmi, div nevyrazila sklo.

Pak jsem vyrazila z auta dva vulgární opilce (v cca 13:30 byli namol a sjetí k tomu) a opravdu začala přemýšlet o tom, jestli to nezabalím.

Nudou fakt netrpím!



Karolína » 06.04.2014 3:05:23 0
Dneska jsem vezla Rusy, žijící v Izraeli, na letiště.
Mezi sebou švitořili rusky a jakousi hatmatilkou, která nepřipomínala vůbec žádný obvyklý jazyk, jidiš to taky nebylo. Se mnou zkoušeli anglicky, i když jsem jim svojí ruštinu vnucovala v odpovědích, asi nebyla dost dobrá. No, jejich angličtina byla asi tak na úrovni mé starosvětské řečtiny, takže jsme si fakt neměli co vyčítat.
Velebili Prahu a hlavně to, že tu nejsou žádní muslimové, že nemáme mešity, že tu nechodí davy zahalených košiláčů........ tak mi nezbylo, nežli je trochu usměrnit tím, že co není, určitě brzy bude.

Nikoho jsem dneska z auta nevyhodila, lidičky pohodoví, málo ožralí, ve 3.00 ráno doma bez ztráty květinky, docela v dobré náladě.
Ta mě přešla hned po otevření dveří.
Za nimi uvítací výbor vyhládlých pohublých kocourků a podvyživené Bělinky. Hned první překvápko byl obrovský bezoár, zřejmě Ríšův, podle barvy chlupů.
Dále shozená klávesnice, kterou jsem pracně zprovoznila.
Deka, kterou překrývám rozestlanou postel, byla schumlaná do jedné chlupaté koule.
Papíry, které jsem tak pracně včera skládala a třídila, byly opět pěkně rozebrány, můžu začít znovu.
Tak jsem jen tak rukou mávla a vydala růžové náplasti, které jsem koupila jako omluvenku za pozdní příchod a šla si dát něco k jídlu. Nebylo mi moc přáno, protože nejen, že mi sežrali tu šunku, ale ještě vyžebrali kus sýra a k tomu olizovali slané dánské máslo z krabičky. Tak jsem bufetila - odstranila jsem z vyšší poličky šminky, stoupila si k ní a měla jsem to jako kdysi ve slavné Koruně dole na Václaváku. Bibíííís mi přitom visela na nohavicích od domácích kalhot a ječivě se dožadovala vstupu na poličku, Ríša se Zrzínkem plakali hlady, jen ten Melíšek koukal jako Melíšek a evidentně se za ty tři styděl.
A to měli misky plné a granulky jsem dosypala taky.

Jo a dostala jsem své první nálezné! Pán vystoupil a já našla po hodině a dalších jízdách na sedačce zasunuté klíče od bytu. Tak jsem poslala na dispečink sms, že klíče jsou u mě, ať mu dají klidně tel. číslo, kdyby se po nich sháněl a asi po hodině se pán ozval, radostí mu přeskakoval hlas. Dohodli jsme se na předání a zaplatil projetou naftu k němu i nějakou tu kačku navrch přidal. Barvitě jsem mu popsala, jak čeká 2 hodiny na zámečníka, který za pár vteřin byt odemkne a sranda ho bude stát 1.500,- + nový zámek a další klíče, takže dohoda byla jistá.
Radostně si je nacpal do zadní mělké kapsy kalhot, takže je předpoklad, že v dalším taxíku je zase ztratí. Ale to už není můj problém.

No, podvyživení podnájemníci právě usnuli a já si jdu umýt obličej ze xichtu a zapadnu za nimi.



Karolína » 14.04.2014 17:29:33 0
Díky moc za podporu!
Už jsem to psala - BYLA to poprava!
U obou.
A je noční další - na Strakonické!
O tom se ovšem nepíše. Policie ví dobře, proč se o tom nezmiňuje.
Já jsem taxikářka z nutnosti a jezdím pouze na dispečink. Nemám žádné postranní úmysly, nespolupracuji s žánými mafiemi, neprodávám drogy v autě ani mimo něj, nemám "turbo" na taxametru a neokrádám. Jezdím tak, abych se uživila. Pro mne lepší, nežli někde mýt záchody nebo schody v paneláku, protože práci ve svém oboru neseženu, kdybych se sebevíc snažila. V mém věku má být ženská buď v důchodu s vnoučaty nebo mrtvá. Ale rozhodně nemá právo se ucházet o smysluplné povolání. Diplomy a státnice si můžu tak akorát nechat zarámovat.
Jsem ráda, že jsem dneska u dispečinku, který mi vyhovuje a kde si vydělám na živobytí. Luxus to není!
Když vidím taxikáře, co ezdí jna různých "Magisrátem sledovaných místech", je mi špatně a v životě bych si do auta k podobnému individuu nesedla.
Ta práce je podřadná, ale baví mě proto, že jsem s auty od dospívání srostlá, rozumím jim, jezdila jsem závody, řídím moc ráda, řízení mě uklidňuje a dává mi pocit, že dělám něco dobře. Něco, co znám, umím a v čem se cítím být "svá". Když už tedy nemůžu dělat to, co jsem vystudovala.
Auta byl můj koníček, tak jsem si z něj dneska udělala povolání.
No, lepší než to koště a hadr na podlahu.



Karolína » 17.04.2014 19:56:12 0
Tak podávám hlásání: jsem v pořádku, mám za sebou kus odpolední šichty a chystám se po Ordinaci na noc.
Z dispečinku nám zavedli na komunikátory nouzová tlačítka, kdyby byl problém, stačí stisknout a je to propojené přímo s policií - objeví se jim tam číslo auta, poloha a další informace a ihned vyrážejí. Otázka je, jestli se to s hlavní pistole u hlavy dá stihnout!
Máme hlásit každou změnu cesty, kterou zákazník bude požadovat, máme hlásit každého podezřelého, tzn. např. když se nám nebude zdát boule pod bundou, že by to jako mohla být zbraň...... fakt úžasné rady jsme dostali. Zavolám na někoho policajty, protože se mi nebude zdát boule pod bundou a podá rovnou trestní oznámení pro omezování osobní svobody?
No, já to beru tak, že co se má stát, to se stane, někde to máme stejně spočítané, takže uvidíme, jestli budu ta šťastná, co bude mít štěstí. Vyvraždit všechny taxikáře v Praze by bylo dost pracné.

Naše milovaná Bělinka je fakt číslo! Povedlo se jí shodit roli balicího vánočního papíru a kus jí rozcupovat. Tak pěkně, že roli můžu rovnou ustříhnout u toho konce neb je nepoužitelný.
Dále shodila kelímek s pytlíčky s různými vzorky krémů apod., které jsem od jedné zákaznice dostala. Pěkně je roztahala po celém bytě.
Dále mi běhá s hovínkem u prdky, takže když jsem doma a vidím to, tak jí ho odstraním papírovým kapesníčkem, když ne, při návratu domů do něj spolehlivě šlápnu, když jí od té prdky upadne. Už je to alespoň bobek tvrdý a ne to řídké, co roznášela na ocásku.
V policích leze naprosto všude, takže např. vybagrovala všechen suchý tvrdý chleba z tašky, kus ožrali společně, zbytek jsem směla uklidit.
Neřízená střela! Živočich neustále vlající místností a objevující nové a nové netušené možnosti, jak spáchat nějakou tu lotrovinu.
Chvíli neposedí. Jakmile se něco šustne, okamžitě je tam první a okamžitě monitoruje, co se děje a jestli by z toho kápla nějaká ta rošťárna.
Kluci jsou z ní občas nešťastní, když spinkají a Bibíííís najednou vyrazí a zakousne se jim do ocásku, do ucha, kamkoliv.......
Po té kastraci se snad trochu zklidní, ale obávám se, že pro mne to budou krušné 2-3 dny. Ne, že bych to tak prožívala s ní, ale spíš budu nervní, že si něco potrhá, když bude tak potrhlá, jako je teď. A že bude, o tom není pochybností.

Bestie chlupatá. Líná, takže já chodím do práce obalená chlupy váleček neváleček.
Všichni žerou jak kdyby od zítřka nebylo už nic, žebrají, nestíhám ty mističky doplňovat.
Ale jsou všichni nádherní, lesklé kožíšky, jsou spokojení, asi cítí, že jsem v klidu i já.



Karolína » 12.05.2014 22:29:49 0
Jsem na dispečinku už známá tím, že ráda vozím zákazníky se psy, ostatní řidiči je odmítají, že nebudou uklízet chlupy a že jim psi smrdí........
Většinou jsou pak zákazníci vděční a šťatní, že se najde někdo, komu pes nevadí a ještě si s ním pokecá.
Naposledy s výmarskou ohařkou. Nastoupila jako dáma, očuchala si mě nedůvěřivě, protože přeci jen ty kočky jsou všude cítit, pak mi olízala ruku na šaltpáce až po loket, pak si vyskočila páníkovi na klín předními a snažila se mi umýt mejkap obličejový, co jsem měla naaranžovaný na xichtě, abych tak nějak vypadala. Páník jí umravňoval, ale mladá dáma na to měla neustále jiný názor. Byla kouzelná, nádherně vybarvená, prostě k umazlení.
Další zákazník s pitbulem. Byl to pejsek k sežrání - odrostlé štěně, mazel nad mazly. Ještě venku u auta sebou práskl na záda a vyšpulil pupík a drbéééééj!
Poslední byl kříženec vlčáka a ridgebacka. Velmi zajímavý pes. Vypadal jako vlčák, ale hlavu měl jako ridgeback. A žádný zpětný pruh srsti. Ten měl pocit, že jsem tam jen kvůli němu a že mi to musí náležitě dokázat. Tak dokazoval. Občas jsem měla pocit, že řídí ten pes. Krásné zvíře a moc milá panička.
A naposledy jsem vezla pána s čímsi, co nebyl pes, ale jakýsi pokus o psa. Toy čivava. Váha 1,65 kg - Bělinka má přes 3 kg! Prostě pidipes a málem jsem přišla o koleno. Tak nasr.ného živočenicha jsem už dlouho neviděla. Už když páník nastoupil, čivavák se rozčílil a vrhnul se mi na nohy. Byl umravněn, ale jen na chvíli. Pokusil se mi uhryznout šaltpáku. To mu taky neprošlo, tak chvíli záludně zklidnil a pak se mi pokusil ukousnout kus hlavy - začal by uchem. Byl nezvladatelný, nepříjemný a měla jsem pocit, že páníček je pes a pes je páníček. Taky jsem mu to řekla, ovšem nadšení se nekonalo a prý jsem nedůtklivá a velmi labilní osoba, co nemá ráda pejsky.



Karolína » 14.05.2014 9:02:06 0
Denní jízdy taxíkem po Praze s sebou nesou mnohé překvapení a to nejen uvnitř toho vozidla - je to vždy sázka do lotynky, kdo nastoupí a v jakém bude stavu, zvláště tak v noci a zrána, ovšem nevyjímaje ani dopolední hodiny - některé hospody, bary, herny apod. mají otevřeno non-stop. Jaké překvapení, když dojedu k herně Madagaskar v 10.30 dopoledne a vypotácí se opilec s posledním hltem ve sklenici a nenapodobitelným způsobem mi řekne, že jen dopije, už jde!
Ale mohla bych už pomalu psát knížku o chodcích na či mimo přechod, cyklistech a další havěti, jak správně v titulku uvedeno.
Člověk by si myslel, že profesionálové na kolech, jako jsou Messenger apod., budou profesionální i v ostatním, nejen v doručování pošty včas. Nikoliv. Nedávno jsem jela do úzké uličky v centru. Zaparkovala jsem, spořádaně nastavila blikačky, nahlásila zákazníkovi, že jsem na místě a čekala. V tom jsem ho uviděla, jak vláčí kufr jak malou skříň. Tak jsem se podívala do bočního zrcátka, jestli tam někdo nejde, abych mohla otevřít dveře, nikde nikdo, najednou se mihl stín - Messenger na kole, kompletně černý oblek, bez světel vpředu i vzadu, bez odrazek, prostě stín! Ještě štěstí, že jsem neztratila duchapřítomnost a že dveře otevírám velmi opatrně. Jinak bych ho skolila a kdoví, jak by dopadl. Zavřou mě! Nadávala jsem jak ten pověstný špaček a po chvíli jsem na něj ječela, že by sám měl vědět, když dělá tuto práci, jak má mít označené kolo a jak má být oblečený. Koukal jak puk, blbeček. Prý si přivydělává rozvážením na studia a nemá na světlo. Hmmm, tak snad budou mít rodiče na lepší péči v nemocnici, nedej bože na kremaci.
Že je módní černé a tmavé oblečení, to vím, ale PROČ JSOU ČERNÍ VŠICHNI????? Na poslední chvíli vidět černě oděnou postavu, vstupující do cesty autu v místě, kde o přechodu není ani zmínka, je fakt na prášky.
Kdysi jsem sledovala diskusi na téma "povinné označení chodců odrazkami", kdy se všichni diskutující bránili, že nebudou označkovaní jako krávy na pastvě, že je to potupné a podobné bláboly. Ovšem když pak člověk-řidič takového chodce potká někde ve tmě a opravdu není vidět a ještě vrávorá mezi krajnicí a dělicí čárou, tak by skutečně alespoň jeden ten ochranný svítící proužek uvítal.
Nenávidím noční páteční a sobotní a sváteční centrum, zvláště Dlouhá, Masná, V Kolkovně, Dušní, Kozí, Rybná - tam, kde se koncentruje nejvíce barů a nočních klubů. Opilá mládež chodí zásadně po ulici, chodníky ignorují. Padají k zemi jak hrušky, hlavně před rozjetým autem. I když se tudy dá projet tak max. 20 km rychlostí, stejně je to nebezpečné, protože i při tomto přísunovém způsobu jízdy hrozí chodci smrt nebo doživotní poškození. Snažím se těmto místům vyhýbat jak mohu, někdy ovšem dispečink usoudí, že jsem ta pravá osoba, která tam nesmí chybět a já mám po náladě. Než se z toho zase vymotám a pak se přihlásím až tak daleko, abych nebyla v dojezdové vzdálenosti a nemusela si ty zážitky zopakovat.
Jo, není to žádný med!



Karolína » 31.05.2014 8:36:45 0
Já asi začnu psát paměti!
Dnešní noční směna byla fakt výživná. Tolik cvoků, jako dneska, jsem nepotkala soustředěných do jedné noci už hodně dlouho.
Příklad: zakázka na Zbraslav – jede se na letiště. Nastoupí příjemný Čechoital, moc pěkně jsme klábosili až k terminálu, tam vystoupil, vzal si číslo, aby mi mohl zavolat až přiletí za měsíc na týden za svojí přítelkyní, po italsku mě líbal na tváře a spokojeně odkráčel do haly. Ještě, že si ten telefon vzal, protože v hotelu nechal počítač. Než jsem vyjela ven na příjezdovou cestu k letišti, telefon. Tak jsem se vrátila – což ho stálo 100,-, protože 2x na stejné parkoviště v průběhu jedné hodiny nelze zdarma vjet, kamera snímá značku auta. Poprosil, jestli bych mu nedojela zpátky do hotelu na Zbraslav, převzala počítač a dovezla ho zpátky na letiště. Že to, samozřejmě, zaplatí. Ale musí to být rychle, jinak mu to odletí. OK. Vyrazila jsem jak jelen - jelenice směr Zbraslav, tam už čekala paní recepční a že pojede se mnou, že tam ještě nechal i účet a že končí, tak si udělá výlet na letiště. OK. Vyrazila jsem zpět jak štvaná Fúriemi a dorazili jsme včas. Opět líbací loučení a pápápá, jedeme, recepční moc příjemná (už má hotel kontakt!), se mnou jela zpátky na Zbraslav a další telefon. Ještě tam nechal foťák, ale to jen pro informaci, protože na otočku už to nestihneme.
Tak se mu ta cesta na letiště kapku prodražila a já měla o zábavu na 2 hodiny postaráno.
Foťák mám teď já a tím pádem i jistotu, že jsem sehnala dalšího zákazníka a určitě spokojeného, protože i s touhle anabází to létadlo stihl. Bez foťáku přežije, v počítači měl všechny důležité údaje.
A to následovali ještě další, asi to začnu sepisovat a jednou budu slavná.



Karolína » 02.06.2014 19:56:38 0
Směna do dnešního dne byla opět jedna z těch výživných.
Tak např.:
vezla jsem v noci tři rozjařené dámy "v nejlepších letech" - jedna měla asi dvacetiletou dceru, takže taková mladice to zase nebyla, za jakou se snažila vydávat, ale chodila do stejné diskotéky, jako její dcera. Všechny tři se řehtaly nahlas jako správné puberťačky a vyprávěly si o svých milencích. Ta, co seděla vedle mne na sedadle spolujezdce (matka té dvacítky) popisovala svého o 14 let mladšího kolouška do naprostých detailů, včetně délky, průměru a četnosti. Toho má na pobavení. Dalšího má na peníze, protože jich má tolik, že jí to umožní skvěle žít, oblékat se, líčit…, ovšem detaily nezveřejnila, a toho posledního má na reprezentaci, neb je asi o 30 let starší, také movitý, ale držgrešle, zato účasti ve společnosti jí dopřává dosytosti, neb má spoustu známostí, které ho zvou na různé akce. Ani tady nepadly detaily.
Musela jsem náhle kašlat, ne významně, nutně, protože mě zašimralo v krku a chtělo to ven. Dámy to ovšem pochopily jako významné kašlání a přešly do plynulé angličtiny, čímž si teda moc nepomohly, protože s tímto jazykem taky problém nemám.
Když vystoupily, ulevilo se mi, protože ty kecy se už nedaly poslouchat.
Přiznám se, že jsem na vteřinu zalitovala, že nejsem o 30 let mladší, že bych si život zařídila jinak, ale pak mi jich přišlo spíš líto. Jen se vytahovat jedna přes druhou – no, ty dvě vzadu toho zase díky výřečnosti své kolegyně tolik nestihly, škoda, měly jsme jet do Brna, to bych se toho dozvěděla… která má lepší a dražší kabelku od jakého milence… ach jo. Není něco náhodou špatně????
P.S. - když "dámy" vystoupily, účet dělal 119,- korun. Ta vedle mne vytáhla dvoustovku a nechala si vrátit těch 81,- kaček zpátky! No, asi ten movitý zapomněl nechat šek na nočním stolku a bylo trochu ouvej.



Karolína » 13.06.2014 5:34:05 0
Vaví kvůli hnusákovi, co se neumí chovat, plakat nemusíš!
Já, když se mi něco podobného stane, dostanu spíš pořádný vztek a okamžitě to dostane zpátky - nějak podobně, jak píše Týna. A že jsem denně při průměru naježděných km okolo 350-400 konfrontována s podobnými blby, to je pravda.
Nedávno jsem byla napadena podobným individuem, okolo stála fronta dalších aut, pánové - většinou pánové, přihlíželi, protože nebyli u toho, když mě ten inteligent předjížděl na plné čáře, v Praze, kde jsem jela 50 km rychlostí, protisměr ho nezajímal a to ještě vyjel z jedosměrky, pochopitelně v ní byl v opačném směru. Ječel cosi o kravách, co jezdí jak posr.ný a že se mám vrátit zpátky k vařečce a plínám a nedělat taxikářku, když jezdím jak s hnojem....., moc hezký monolog. Tak jsem vystoupila, času bylo dost, stáli jsme před závorami a vlak nikde a vééééélmi nahlas jsem mu řekla, že od někoho, kdo zezadu vypadá jako debil a zepředu je to pravda, nemůžu očekávat jinou reakci na to, že jedu podle předpisů.
Okolí se rozesmálo a blbeček raději zalezl.



Karolína » 19.06.2014 4:28:30 0
Jo, lidičky, chlastat se musí umět! A když to někdo neumí, tak ať chlastá mlíko nebo vodu!
To zřejmě nedělala celou noc subtilní slečna, která mi předčasně ukončila práci.
Ve Filmových laboratořích na Barrandově jsem měla zakázku, ze které se vyklubala těžce podnapilá slečna o váze tak asi 40 kg, kterou mi téměř donesli k autu a prý jí mám odvézt na Zenklovu ulici, což je vlastně kousek od mého domova. Což o to, zakázka to byla pěkná – přes celou Prahu, to by za málo nebylo. Ovšem při pohledu na ni jsem silně zaváhala a nakonec mládencům odvoz odmítla. Slečna blinkala hned vedle auta a tak se mi nechtělo riskovat, že po tak dlouhé cestě se to přímo v autě nebude opakovat. Tak prý jedeme jen do Bráníka do jejich hotelu, tam prý slečnu nějak vzpamatují a pak jí dopraví k jejímu příteli na tu Zenklovu. No, pomyslela jsem si, že slečna se vzpamatuje tak někdy odpoledne a to teda přítel asi jásat nebude, ale nad příchodem té trosky v půl čtvrté ráno by nejásal taky, takže bouchni jak řízni.
Inu pánové usedli dozadu, slečnu si posadili mezi sebe, drželi jí galantně - jeden hlavu, druhý se jí snažil podpírat a já jsem otevřela obě přední okna - táhlo jak na Vidrholci, zima mi byla, ale co by člověk neudělal pro blaho zákazníka, že? Jeden z mládenců obstaral igelitku "kdyby náhodou" a pomaličku jsme vyrazili do toho Bráníka. Tak to "náhodou" začalo hned u výjezdové brány a bylo to dost "hustý", řečeno mluvou dnešní mládeže, kterou vozím a "hustý" je u nich všechno, občas i já. "Jéééé, taxikářka, ta je hustááááá!" občas zazní od nějakého sjetého -náctiletého, který vylézá z jednoho z nejdražších podniků v centru Prahy, a já mám rázem chuť je vychovávat dobře mířenou fackou.
Vše "schytala" igelitka, kterou mládenci měli v pohotovosti, takže jsem si myslela, že to přežijeme. Nepřežili. Ten blb, co slečnu podpíral, si ve finále na tu igelitku sedl. Takže jsem skončila předčasně, teď se prospím a pak jedu na čištění auta, abych byla aspoň po poledni pojízdná.
Naštěstí slečna evidentně nepapala. Dát si dršťkovou nebo jen zopár jednohubek, následky by byly podstatně horší.
Ach jo!
Kdybych neměla řízení auta jako zábavu a relax, tak snad fakt raději půjdu uklízet nějaký pražský činžák. Naštěstí mě ta práce baví a tyhle "nehody" se mi zase tak často nestávají, takže to přežiju a dneska později odpoledne zase hurá do provozu.



Karolína » 23.06.2014 20:38:50 0
Já nejsem rasista a nejsem rasista a nejsem rasista. Mám ráda lidi, mám ráda VŠECHNY LIDI…
Ale čeho je moc, toho je nějak příliš.
Když vezu v pořadí tak patnáctého vypaseného černocha, proti němuž je krém na boty dětský tekutý pudr na vyrážku a který je buď naháněč cizinců do bordelů v okolí Václavského náměstí nebo drogový dealer, případně má ještě nějaké podobné zaměření svých aktivit a rozhodně neumí pořádně ani slovo česky, přestává mi být líto i těch podvyživených černoušků s vypouklými bříšky a hůlkovitými končetinami, co se nad nimi dojímá svět.
Dvacátápátá sexuální pomáhačka ubohým neukojeným, pouze rusky hovořící, která se mi dokolébá do auta na podrážce 10 cm + podpatku ještě o dalších 10 cm vyšším, v průměru na konci tak 50 mm a kdyby na ní někdo omylem pustil sprchu, tak barvičky ucpou odpad a zbude pouhé Strašidlo Cantervillské, tak ta mi na náladě taky nepřidá.
Křižovatka rušné žižkovské čtvrti, vlevo auta, vpravo auta, za mnou auta, přede mnou auta – namístění přímo na rohu této úžasné záležitosti. Naštěstí tam Oňa Doňa stála, tak jsem jen přibrzdila a čekala, až se dokolíbá.
Fronty řidičů ve špičce trpělivě čekaly se mnou.
Madam usedla, já nastavila v prudkém sluníčku taxametr na sazbu, která je zadaná v komunikátoru, odklikla v komunikátoru cílovou stanici – to už fronty lehce tůrovaly motory a už abych byla v pryč.
Rozjela jsem se a madam náhle zaječela: "Sazba četýre, sazba četýre!!!"
Ujistila jsem jí, že tam sazbu č. 4 má a ozvalo se opět ječení: "Nevížu, nevížu, pakažítě, pakažítě!"
Snažila jsem se slečnu upozornit na to, že na prudkém sluníčku opravdu na ty displeje není vidět, že popojedu a ono se to objeví. "Něěěěět, něěěěět, pakažítě…".
Ječela jak siréna, ovšem nebyla sama, protože okolní řidiči začali zuřivě troubit a přes zavřená okénka klimatizovaných aut jsem mohla odezírat od úst to, čím mě častovali, někteří z otevřených okének aut bez klimatizace přímo řvali. Řídit v tom provozu a ještě mít nerv z té příšery fakt dost dobře nejde.
Rozjela jsem se a vztekle jsem na ní dozadu zařvala, že jede na sazbu 4 a že musím popojet, jinak je problém s dopravou, že už tam kvůli ní tvrdne fronta až skoro k Muzeu a na Jarov a že prostě si nadávat nenechám.
Ječela dál, že ""něpanimááááju" a nepojede, dokud neuvidí, že má sazbu "četýýýýýreeeee" a já měla chuť vytáhnout ten pepřák a pěkně jí ho fouknout do toho namalovanýho xichtu, co podezřele připomínal slavnou ruskou matrjošku, abych viděla, kolik gramů mejkapu steče na ty štrasové hadříky.
Tak jsme ječely obě jak ty trhovkyně – já na ni dozadu, že zajedu za roh a tam jí ukážu "sazbu četýre" a ona, že mám okamžitě "ostanoviť pooojezd a pakazááááť". Fakt komická situace někde do TV zábavného videa, ale ne do provozu.
Popojela jsem do stínu, tam jsem jí ukázala tu sazbu, madam blahosklonně pokývla a jely jsme asi za dva rohy za 56,- korun!
Zvláštní na těchto zakázkách je, že ani ti černí ani ty sexuální pracovnice zřejmě neznají papírové peníze. Když platí, tak zásadně mincemi a když mincemi, tak 1,-, 2,- a 5,-, sem tam se mihne 10,- nebo 20,- – to už musí být, mince 50,- rovněž ignorují. Když pak vyleze lísteček s cenou jízdy, nasypou mi do dlaní hromadu drobných a "vsjo v porjadke". Hmmmm, přepočítám to za rohem, za nimi dávno klapnou dveře a zjistím, že minimálně 10,- – 30,- kaček – podle délky jízdy – chybí! Že někdy odcházím z auta a vážím o 10 kg víc, protože mám plný pytlík těch drobáků, to mě taky nebaví, zvláště když s nimi následně dojdu do nějaké banky a tam mi oznámí, že měnit za papírové mohu pouze pod určitý limit, nad každý tento limit se strhává manipulační poplatek ve výši 15%. Už ani ti Ťamani za rohem ode mne drobné nechtějí.
Jen by mě zajímalo, jestli jim ti kunčafti platí taky hrstmi nikláků. Což o to, u těch černých člověk předpokládá, že ty drobné jim trochu připomínají směnu zboží za kozí bobky v domácí džungli, ale tady přece jen alespoň nějaká civilizace je.
Mám jich dneska fakt plné zuby a i když jsem se snažila seč mohla těmto zakázkám vyhnout, neminuly mne, když byly v dojezdu 5 minut, což tedy, bohužel, téměř vždy byly.
Občas jsou tyhle zakázky "proloženy" do těch normálních a jde to ustát. Ale dneska jsem měla "proložené" ty normální a vidění rudě a černě se mi opravdu splnilo.
Fujtajxl, jdu to zaspat do pochcané postele, neb Bělinka zase mrouká. Dva týdny pohoda, žádné čůrání, dneska se zase vyznamenala. Jo, musíme vydržet obě - v pondělí příští týden si jdu – konečně – pro svoje auto, abych se nemusela střídat, takže pak už bude konečně čas na nějaké organizování vlastního života. To střídání znamenalo prostě jezdit, když na mě vyšla směna. Teď budu zase svým "vlastním pánem", což jsem potřebovala.



Karolína » 24.06.2014 15:34:42 0
Dočítám zpětně Hady a tady to teda taky žije!
Smradlavého chlapa bych ještě chápala - vizitka manželky, v případě svobodného vizitka vlivu rodiny, pobyt v hospodě a prostě čuně všeobecně. Smradlavou ženskou ovšem už méně.
Vozím smraďochů desítky a občas je to fakt na poblití. Zvláště když si sedne na sedadlo spolujezdce. Tuhle jsem vezla z Univerzity Karlovy jakéhosi profesora, aspoň to bylo v zadání - prof. Krofta či čo. Dorazil rádoby mladý sportovec v patřičném oblečení, pošitém značkami jakéhosi sportovního klubu. Zřejmě nejspíš před pár minutami slezl z kola nebo z nějakého sportovního náčiní a jel domů. Doufám, že mu tekla voda, na UK asi nemají sprchy nebo se mu nechtělo převlékat...... Jeli jsme přes celou Prahu. Sice jsem se mohla radovat z finančně zajímavé jízdy, ale celou cestu jsem se modlila za to, aby už byl jízdy konec. Jak ten smrděl potem a špínou, to by snad mělo být zakázané. Po dojezdu jsem to rozdýchávala snad půl hodiny, než jsem získala odvahu se znovu přihlásit a vzít další zakázku. Nastoupil fousatý sympaťák, zavřel dveře a mně se udělalo mdlo. Páchnul hospodou, kouřem, kyselým pachem a močí. Byl relativně střízlivý, snažil se i být zábavný, ale já měla mžitky před očima a náladu na srandičky teda rozhodně nikoliv. Jel opět přes celou Prahu! To auto bylo zralé na vyčištění chemickou cestou zevnitř.
A k těm "voňavým" ženám: kdysi na PZO jsem vyfasovala mladou kolegyni, protekčního spratka, neteř našeho soudruha generálního ředitele, která právě dostudovala práva a sežrala všechnu moudrost světa. Byla neuvěřitelně nadřazená, měla se zapracovávat, ale poučovala všechny ostatní i když o jejích kvalitách vzdělání jsme všichni měli oprávněné pochybnosti. Lidičky jak ta smrděla potem a špínou, to se snad nedá popsat. Dokázala v jedné halence chodit týden, jestli si měnila kalhotky o tom jsme také dost pochybovali a nedej bože když přišel termín, který se pravidelně u žen opakuje. Tak to jsme se děsili už dopředu. Nesnášela větrání, takže 7 lidí bylo nacpaných v maličké kanceláři, ve které se nedalo dýchat už jen tím, že nás tam bylo tolik a do toho tyhle smrady. Smrady proto, že se každý další snažil přetlouct ten její puch nějakým pičifukem a ta směs byla téměř výbušná. Nakonec jsem, jako vedoucí odboru byla všemi vyzvána, abych jí to řekla. Chlapi se styděli, starším kolegyním se do toho nechtělo, tak jsem to halt musela udělat já. No, moc velkou láskou ke mně neplápolala nikdy, protože jsem jí stírala jak to šlo, vadila mi ta její přemoudřelost a navíc jsem měla vztek, že jsem toho protekčního spratka vyfasovala na zapracování zrovna já a ne vedlejší oddělení. A ještě tohle - tím jsem si u slečny fakt nešphla. Nakonec to dopadlo dobře - děvenka získala lepší místo, odešla do pryč a zavládl zase klid a voňavá kancelář.
No, za chvíli se chystám do provozu, tak to jsem zvědavá, co na mě zase čeká za exoty.



Karolína » 27.06.2014 21:25:59 0
Ještě Vás nenudí taxikářské historky?
Tak dneska to zase bylo výživné, ale opačně, nežli bývá obvykle.
Vozila jsem samé pohodové lidičky, i noc byla klidná, ale o zážitek z poslední jízdy se s Vámi ráda podělím.
Zakázka přes celou Prahu – paní ročník 1938, na hlavě cosi, co připomínalo vraní hnízdo po odchodu mláďat, 1 berle, taška RVHP (pro neznalé - taková ta óbr na kolečkách, co se tahá za sebou) a hromada igelitek. K tomu sveřepý pohled naštvané báby-domovnice.
"No nazdar!" pomyslela jsem si, nasadila úsměv č. 8 = milý ke stařenkám a naložila ten náklad, paní jsem pomohla do auta, odebrala berli, připoutala a jely jsme.
Moc krásně jsme si popovídaly. Z té naštvané báby-domovnice se vyklubala velmi inteligentní dáma, která měla obrovský přehled a povídání po celou dlouhou cestu bylo pro mne i velmi poučné. Nechala jsem ji povídat – o bombardování Prahy na konci války, o jejich neustálém stěhování, o tom, jak je komunisti o vše připravili… ze života, ale bez zášti a bez jakéhokoliv obviňování.
Nakonec vystoupila ve vilové čtvrti v Dejvicích a povídá: "No, jelo se mi s vámi nádherně, halt ti chlapi nesnesou, když se stará bába vykecává, takže víc žen taxikářek, to by bylo něco. A já jdu za hodinu cvičit. To víte, po pár letech na vozíku se musím stále rozcvičovat, abych vůbec mohla chodit. Ale podívejte – fakt jsem to dokázala!" A tento výrok zakončila ohnutím v pase, kdy OBĚ DLANĚ PŘITISKLA NA CHODNÍK, na kterém stála! A bleskově se z této pozice zase dostala zpátky. Já jsem se styděla i na patách, protože mně se to teda nepovedlo! Ani tady doma v triku spacím, kdy jsem to zkoušela bez našeho "dress-code" – v halence a pevných kalhotách se to moc nedá. Jenže já to nedala ani v tom triku. No, klobouk dolů.



Karolína » 03.07.2014 5:14:49 0
Dneska to fakt stálo za to. Za co? Za to malé, hnědé, někdy zakroucené, vždy smradlavé – jako ti, co jsem dneska od dispečinku "vyfasovala". Jak já jsem se těšila domů ke kožíškům, to se snad popsat nedá.
Je mi fakt líto těch delegátů, co zastupují cestovky v cizině. Dneska jsem vezla čtyřikrát tůristy na letiště. Jestli budou buzerovat ty chudáky tak, jako si to užili v tom taxíku, tak mi jich je předem líto. Když si vezmu, že tam takových buzerantů mají plné autobusy, tak potěš koště, tuhle práci bych teda asi nedělala.
Natrénovali si na mně, tak teď už je řada na někom jiném, pokud se nevybouřili. Ale ani jedna zakázka nevypadala na to, že by s tím hodlali nějak brzo přestat. Takže nejspíš bude moře moc slané, buď budou velké vlny nebo žádné, na pláži bude moc písku nebo moc šutrů, sluníčko bude pálit, jídlo nebude vepřová s knedlíkem a zelíčkem, pivo hnusné, všechno drahé, hotel příšerný, delegát debil, všichni Kréťané idioti, Kréta děsná, plná turistů, většinou pitomců… a "vůbec mámo, proč jsme raděj nezůstali na tý naší chatě u vokurek a mrkve, který stejně mladý nezalejou, tak to všechno zvadne a ty budeš pak naštvaná, ty prachy, co to stálo a eště vodlítáme ve 4.00 ráno a ve 2.00 už musíme bejt na letišti, to je šílená buzerace, proč tak brzo, Bobíček bude smutnej, taky sme mohli jet do Chorvatska autem a vzít ho sebou, prej tam psi směj, já to řikal/a, že sou to vyhozený prachy a děsná dálka a co když nám ztratěj kufr, tak tam ty salámy zezelenaj než se kufr najde, ty si chtěl/a za každou cenu na Krétu, já bych klidně na tý chatě byl/a, co no, tak vnoučata bysme měli, tak bysme to taky přežili, sem fakt celej nažhavenej, jak to tam bude vypadat…" GRRRRRRRRRRR
Přišlo mi, že jsou naštvaní na celý svět už před odletem! Proč tam teda letí??? Protože na Krétě jsem dvakrát byla, tak jsem se snažila náladu změnit a říci jim, jak je tam krásně. Jen u toho prvního páru. Pak jsem to vzdala. Doporučit výlet třeba na plošinu Lassithi nebo projet si krásné památky autem, půjčeným za malý peníz na dva dny… se zlou jsem se potázala. Asi jim přišlo, že na blbou taxikářku jsem nějaká moc chytrá a kdoví, jak jsem na cestu na Krétu vydělala na těch ubožácích, co mi za to platí, když je vezu na letiště nebo jinam, okradla jsem spoustu lidí, abych mohla lítat po světě a pak rozdávat rozumy.
Paradoxně se sešly 4 páry takových lidí a všichni jeli na stejné letadlo na Krétu, většinou tak ve věku důchodovém, bohužel, v mém! Kde se v těch lidech ta zapšklost bere, to bych ráda věděla. Nebo snad radši ani ne! Ale představa, že s nimi budu v jednom hotelu, kde od rána do večera budou jen chrlit stížnosti na to, jak je všechno hnusný, ta mne usvědčila v tom, že tohle teda nikdy!
Jdu to zaspat.



Karolína » 04.07.2014 6:13:13 0
Dneska jsem asi ve 3.00 ráno z Říčan vezla do Prahy pána, který byl děsně přepracovaný, takže se omluvil, že bude nemluvný, protože je strašně unavený, usedl, složil aktovku na klín, na ni ruce a usnul.
Najednou řev, že jsme málem skončili v pangejtu. Zastavila jsem a docela jsem byla vyděšená, co se stalo. Prý se mu něco zdálo!
No, moc nechybělo a v těch Bohnicích bychom byli oba, protože on tam doputuje asi dost brzy a já myslela, že z něj dostanu psotník.


TECHNICKÁ:
tak to překročilo maximální povolený počet znaků - takže na dvakrát :mrgreen:
Beda
Uživatelský avatar
Karolína
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 2973
Registrován: 30.05.2007 6:56:58 0
Bydliště: HORNÍ MARŠOV

Re: TRVALÉ TÉMA - Taxikářské historky

Příspěvekod Karolína » 07.10.2014 22:31:31 0

pozn. Beda - pokračování



Karolína » 10.07.2014 4:55:10 0
Konečně pro mne začalo léto jak má být, takže doma 19°, venku 15° a prší!
Krásně se spláchly všechny špíny - ovšem kropiči tomu notně pomáhali, což mi jaksi hlava nebere, proč celou noc jezdí uklízecí vozy a kropí mokré ulice. Zavlažovače na zatravněných pruzích v kolejích tramvají také fungují naplno - taky mi hlava nebere, proč byly vypnuté v těch vedrech až se celé plochy spálily dožluta a teď, když leje z nebe, tak jedou na plný výkon.
Asi jsem nějaká zaostalá.
Dneska jsem měla opět jeden z nezapomenutelných zážitků – z ulice Ve Smečkách, nechvalně proslulé svými početnými bordely, jela jedna "sociální pracovnice", která tam ulovila zákazníka. Vezl si ji za 62,- Kč do hotelu Holiday Inn na Pankrác. Nejen, že si nechal na stovku vrátit do koruny, ale ještě chtěl účet, aby si ho mohl dát do daní, přičemž zdůraznil, aby byl řádně vyplněný, minulý taxikář tam prý udělal chybu a účetní mu to neuznala. Přitom se celou cestu bavili o tom, za kolik to slečně bude vyhovovat a jak to má pán nejraději.
Tak, když vystoupili, jsem se zeptala, zda bude slečna taky vyplňovat daňový doklad bezchybně, aby v tom jeho účetní neměla bordel. Pohledy vraždily a možná si na mě bude stěžovat, ale prostě mi to nedalo!



Karolína » 21.07.2014 21:15:10 0
Dneska jsem opět vezla Nastěnku.
Nastěnka je barzoj, překrásná fenečka, vzali si jí z útulku, kam přišla jako týraná. Podvyživená, byla naprosto nekontaktní, zubožená. Jsou jí cca 4 roky. Dneska už je to poněkud jinak! Je kontaktní až moc.
Je to velikostně obrovský pes, ale váží jen 21 kg. Samá noha, žebra vyčuhující, pořád jí dávají dohromady. Ale je nesmírně přítulná, mazlivka, úžasná.
Akorát lehce neskladná.
Takže si představte automobil Octavia III, posunuté přední sedadlo až kam to jde dozadu, na něm sedí panička, která váží tak o 20 kg víc než Nastěnka, Nastěnku má v náručí a já mám plný klín jejích tlapek. Řadím jak robot a přitom se snažím vyhnout olizování přítulného psíka, jeho čumák je cca 30 cm dlouhý, tudíž mi dosáhne bez problémů za uši, na krk, na hlavu.........
A užívá si to náležitě, protože už jsme kamarádky, když už jsme spolu jednou jely, nebo ne????
Dloooooouhé nohy má složené tak, že mám přední na klíně, zadní v těch hejblatech. Zády se dotýká dveří. Panička se za to neustále omlouvá! Nemusí, protože Nastěnka je prostě překrásný pes.
Jakmile zařadím, podá způsobně packu!
Takže řazení probíhá dost podivně, auto kvílí nebo jedeme na podivně zařazenou rychlost, která vůbec neodpovídá otáčkám a rychlosti......
Je to sluníčko překrásné a už se těším, až se zase spolu svezeme.



Karolína » 23.07.2014 1:46:48 0
Tak si musím postěžovat - někdo na mne plivl chcípa v podobě střevních potíží, takže dneska jsem nedobrovolně skončila s taxikařením hodně brzo, abych se mohla věnovat chůzi mezi WC a postelí. Nakonec jsem to vzdala a na té míse proseděla asi hodinu, abych nenachodila 100 letních kilometrů po bytě.
Snad už bude líp, endiaron zabere a já konečně usnu!

Bělinka je v pohodě, akorát mám hrůzu z těch dredů, které si nadělala tím olizováním. Líže se skrz pruban a stihla si vytvořit obrovské boule chlupů, které nepůjdou rozčesat, to se bude muset ostříhat. Nemám z toho radost, ale co už nadělám. Snad zase obroste a bude mít tak krásnou srst, jako měla dosud.

A jedna perlička nakonec:
Poslední noc jsem naložila na Hlavním nádraží slečnu, která vypadala lehce ošuntěle – džínové potrhané šortky, bundička, vypadala tak trochu šmudlovatě. Hovořila anglicky a libovala si, že jede se ženou a vrněla spokojeností. Čechrala jsem peří, jak jsem důležitá, ovšem do doby, nežli mi sdělila, že jede na schůzku s přítelem a musí se v taxíku převléci a to se lépe dělá, když za volantem je žena. No, vzala to děvenka zgruntu – vyměnila vše, včetně podprsenky a kalhotek, jak jsem tak dle vrtění ve zpětném zrcátku občas zaregistrovala. Jednu chvíli jsem v taxíku měla úplně nahatou ženskou, zastavit nás náhodně policejní hlídka, tak teda nevím, co by si asi tak mysleli. Slečna se převlékla, způsobila si na hlavě slušivý drdůlek a z auta mi v cílové stanici místo ošuntělé šmudly vystupovala elegantní dáma. Skoro s nostalgií jsem si vzpomněla na svá mladá léta, kdy jsem si přivydělávala jako manekýnka a děsně rychle jsme se musely převléct, přečesat a přelíčit vzadu v šatnách, abychom mohly zase v jiném oblečení na to molo. To býval pěkný fofr. Ale v taxíku jsem si ošacení neměnila nikdy.



Karolína » 26.07.2014 9:06:27 0
Ranní zakázka:
do Papírenské ulice č. 16, poslední dům měl č. 14.
Tak jsem zavolala na telefonní číslo z objednávky a pán mi to vysvětlil. Byly tam jakési slumové domy, příšerný pohled. Jak se později ukázalo, uvnitř to bylo ještě horší, nežli zvenčí. Bývalé ubytovny, zápach, špína, jo i takhle žijí v Praze lidé. To ta svobodárna, kde bydlím, je luxusní hotel proti tomuhle.
Tak nasedl a na dotaz: "Kam pojedeme?" odvětil, že "Na Koupi". Hmm, fakt jsem pátrala v mozkovně, kde je ulice Na Koupi, až mi bylo vysvětleno, že jedeme nakoupit. Pán špatně mluvil po mrtvici, takže jsme se domlouvali dost obtížně.
Tak jsme udělali kolečko kolem vietnamských obchůdků, řezníka, tabáku, zeleniny a já jsem za odměnu směla odtahat všechny ty narvané tašky až do bytu!
Omlouvalo ho jen to, že opravdu špatně chodil a ty tašky by domů tahal hodinu. Jenže za tu dobu by si z nich určitě někdo něco rychle vypůjčil.
Ale zážitek z těch domů budu vstřebávat ještě dost dlouho.



Karolína » 27.07.2014 13:49:46 0
Hlásání z "marodky" - Bělinka je v pořádku, už jí přešla apatie, teplotu nemá, naše "holátko" pečuje o Melíška, olizuje mu hlavičku a pucuje důkladně ouška, Melda drží a blaženě vrní.
Dala jsem jim pár kuřecích srdíček, dostávají max. 2x za měsíc pár kousků - malá sběračka pro všechny, opravdu toho moc není. Ríša nejevil zájem vůbec, Zrzínek si ďobnul, Melíšek se nabaštil, zbytek dopucovala Bělinka. Takže baští a vypadá spokojeně. Teď už jen aby jí dorostla ta srst, je to hrozný pohled na ta její holá zádíčka. Ale to si budeme muset trochu počkat.
Hlavně musí jíst vitamíny - vitamínovou pastu, tu ona má moc ráda a jestli máte ještě někdo nějaký dobrý tip, sem s ním, prosím. Kluci mají překrásnou srst, lesklou a hebkou, tak doufám, že bude Bělinka taky zase tak krásná, jako byla před tou kastrací. Kdyby si to tak neolizovala skrz ten pruban, nemuselo se to stát, ale vysvětlujte jí to! Jsem spíš šťastná, že si ten pruban nechala po celou dobu a jizva jí báječně srostla.
Tak teď jí vykrmit, aby se osvalila a trochu přibrala a doufám, že bude vše zase chvíli v pohodě.

Dneska jsem vezla slečny s malým pejskem. Šmejdil někde po zahradě a něco ho píchlo do čumáčku. Nastala alergická reakce. Čumáček oteklý, těžce dýchal, přivřené oči, byl na něj smutný pohled. Tak jsme hledaly veterinu s nedělním non-stop provozem, která by byla nejblíž. Volala jsem Bedu, ta seděla u počítače a lovila, já přemýšlela o nejlepším řešení – slečny byly ze Suchdola, takže k nám do Hloubětína, kde vím, že jsou 24 hodin, je to lán cesty. Nikde telefony nebrali, pejsek kolaboval… nakonec slečny rozhodly, že se jede zpátky do chaty v Suchdole, tam na ně chvíli počkám, ony si naházejí věci do tašky a pojedou domů a počkají si na svojí veterinu, která otevírá v 16.00. Bylo cca 12.00, vedro jak v peci, pejsek jak hadrový, holky ve stresu, já už pomalu taky a špatně jsem zabočila v Suchdole do nějaké příšerné uličky, která končila v hnojišti. Nadávala jsem, ale současně jsem si všimla, že přímo proti nám je na plotě cedule
"NON-STOP veterinární lékař", dojíždí i k pacientům, ordinuje ve své vilce… 1,5 km! Tak jsme vyrazily a našly vilku, lékař doma nebyl, byl na cestě od pacienta, ale telefonem slíbil, že jede rovnou k děvčatům do té chaty. No a teď volaly, že doktor přijel, píchl pejsánkovi injekci a vše je v pořádku a zažehnáno.
Tak mám z toho velkou radost.



Karolína » 30.07.2014 22:09:46 0
Tak jsem včera jela na letiště vyzvednout jednu zákaznici, půl hodiny tam, 20 km, hodinu jsem tam čekala na zpožděné letadlo a pak mi přišla lakonická SMS: "Díky, už jedeme, přijel pro nás táta!" No, vztek jsem měla, pořádný, ale co halt nadělám. Zbytečně vyhozené peníze za cestu a ztracený čas, po který bych mohla vydělat na jiných zakázkách. Tak jsem se přihlásila na dispečink a přišla mi zakázka s dojezdem 10 min. do Suchdola.
No, pochopitelně, před hospodu. Vylezl úžasný opilec, usedl, slušně pozdravil, teda aspoň myslím, že to byl pozdrav, protože rozumět mu fakt nebylo. A že teda jedeme.
"Kam?" ptám se.
"Noooo, tady rovně," ukazoval do toho blábolu.
"Tam to nejde, tam je park," dím já.
"Noooo, tak doleva," máchl tlapkou do neurčita.
"Tam to taky nejde, tam je jednosměrka," odvětila jsem a lákala z něj adresu.
"Noooo, tak to vemte tamhle" – úplně jiný směr.
"Hele, stejně je to asi 300 m, tak bych i došel,"
Nějak mě přecházela nálada.
Vytáhl 200,- Kč a pronesl: "Co to je???"
"Bankovka," povídám.
"Noooo, tak jeďte."
Tak jsem jela. 300 m za 40 korun na taxametru!
Rozchechtaný opilec vyvrávoral z auta, velmi nejistě mi popřál dobrou noc a odkráčel do vilky.
Aspoň slabá náplast na promarněný čas na letišti.



Karolína » 02.08.2014 4:17:57 0
Dojela jsem po noční zpátky ke kožíškům, nasr... na maximum, víc už to asi nejde.
Ale aspoň mi nic nikdo neukradl - kolegovi vytáhl taxikář barvy pleti přičmoudlé z kapsy dveří v autě peněženku. Měl tam 12.000,- + všechny doklady, včetně pojišťovacích karet od dětí apod. Zastavil ho a že potřebuje klíč na cosi, on ochotně šel do kufru, ovšem nechal si otevřené okno. Stačilo sáhnout a bylo. Pak "kolega" už jakoby zázrakem moc pospíchal a klíč nepotřeboval.
No, nebudu ho komentovat. Když je někdo vůl, tak je vůl. Nenechávat doklady v peněžence, větší peníze dávat do tajného šuplíčku pod sedačkou, v peněžence mít jen to nejnutnější, to je samozřejmost, kterou praktikuju od začátku této práce. A hlavně - NIKOMU NIC NEPŮJČUJU, NIKAM Z AUTA NEVYLEJZÁM A KDYŽ UŽ MUSÍM, ZAVŘU VŠECHNA OKNA + DVEŘE!

Ale tohle povídání mi tak zvedlo náladu, že jdu spokojeně usnout.



Karolína » 04.08.2014 23:34:00 0
No, já jsem dneska skončila.
Do auta se mi chtěly nacpat 4 děvenky, hovořící anglicky. Taxi jim zavolal číšník. Jedna z nich byla tak ožralá, že seděla u kandelábru a musely jí ostatní zvednout a postavit na nohy, na kterých vydržela tak pár vteřin nanejvýš. Do taxíku doslova upadla, ovšem dlouho nevydržela, protože jsem je nemilosrdně z auta vyhodila. Nicméně pozdě. I tak mám nablito v koberečcích. Naštěstí ne tak moc na sedačkách, ale i tak je to docela nářez. Zřejmě jí nebylo moc dobře už na tom chodníku, takže sedačka plná písku a čehosi, co raději ani nedomýšlím a jak v tom seděla, tak to donesla až do auta.
Tak jsem je pod pohrůžkou, že pokud nezaplatí částku za čištění, zavolám na ně policii, skásla o peníze, které zítra vydám za vyčištění auta a pokračovala jsem domů, pěkně naštvaná. Vyčištění bude něco stát a půl dne bude sedačka schnout! Ta obsluha přece musí vidět, v jakém stavu ta holka je a přesto jí nalejou? Nebo si tam ten chlast donesou v PET lahvích jako vodu? Spíš ale kombinace nějakých drog a alkoholu. Ty 3 další holky byly střízlivější, ale oči lesklé a rozšířené panenky o něčem svědčí.
Každopádně noční jízdy Prahou jsou fakt výživné.



Karolína » 07.08.2014 19:32:08 0
Kdo jste z Prahy, víte jak to tam vypadá. Kdo jste odjinud, v Praze jste jistě byli a umíte si představit prostor, o kterém je řeč.

Najíždím z Karmelitské na Malostranské nám., stavím, čekám na zakázku z Mostecké na letiště. Zastaví u mě cikán jak bota, samý zlatý řetěz, v luxusním bavoráku X6 s německou značkou. Stáhne okénko a zařve: "Ty pi.o, kde je tu ta Nerudova?"
Odvětím, že nejsem žádná pi.a, ale dáma za volantem taxi a ať popojede na druhé semafory a zahne doleva.
Kupodivu poděkoval a vyrazil, jako kdyby nebylo Malostranské náměstí plné lidí a aut, ale letištní plocha úplně prázdná.
Za pár minut tam stojí znovu a ječí: "Ty dámo pi.o, já to asi přejéél. Nemůžu to trefíít."
Tak jsem vystoupila a povídám: "Jen jednou doleva, vo.e, pak už jen rovně!"
Už podruhé nepřijel, tak snad to našel!



Karolína » 06.08.2014 3:25:22 0
Dneska to byla zase výživná noc.
Zahradní Město - Narcisová ulice, vyběhla z domu slečna a že musí na autobusovou zastávku Za Slánskou silnicí do Řep. Přes celou Prahu. Vím já, kde je zastávka autobusu Za Slánskou silnicí??? Fakt nevím. Navigace byla chytrá jak Rádio Jerevan a našla to.
Cestou mi slečna vyprávěla, že tam jede hledat svého otce, který se strašně ožral na Zlíchově, sotva trefil do těch Řep a volal jí, že tam čeká na autobus, který jede až ve 4.05 (byla 1.00) a že tam na něj útočí nějací výrostci, pak prý slyšela jen rány, řev a telefon od té doby nefungoval, otec se nehlásil… tak se slečna rozjela ho najít.
Dojeli jsme tam a nikde nikdo. Ta zastávka je fakt na konci Řep, na konci světa – vlevo pole, vpravo panelák, jinak tráva a pár stromů. Tak jsem jí poradila, ať volá policii, protože to bylo víc než podezřelé a klidně se mu mohlo i něco přihodit. Vše si po telefonu zapsali a chtěli ještě potvrdit protokol, tak jsme ještě dojeli do Řep na policii a já mohla domů. Jak to dopadlo, to netuším, jen doufám, že nebude někde ve zprávách, že našli zbitého Kubánce. To by byl její otec.

Vždycky se snažím získat zakázku, která vede aspoň do centra, abych jela domů neobsazená co nejkratší cestu. No, tentokrát to nevyšlo, protože všechny další zakázky byly ve Stodůlkách, v Řepích, v Jinonicích, jen ne a ne do Libně. Nakonec se povedlo a jela jsem na Klárov, už jsem se těšila, jak to tam otočím a po nábřeží dojedu spokojeně bydlet a v tom "ulice", dva starší manželé a kam že? No jasně!!!! DO STODŮLEK!!!
Já myslela, že mě klepne.



Karolína » 12.08.2014 21:43:50 0
JAK SE ZTRAPNIT PŘED NÁRODEM ANEB SLOUŽÍME SVÉMU OKOLÍ!

Velmi jednoduché: to takhle dojedete na nejmenované náměstí, z jedné strany plná tramvajová zastávka a z druhé strany plný přechod. Tam čekáte na zakázku na letiště (stejně ji nakonec dostane někdo jiný!) a přitom si posloucháte své oblíbené rádio, v mém případě country. Spustíte okna, aby větřík profukoval skrz auto, a začnete si vyplňovat doklady. Přitom se s chutí rozezpíváte s oblíbenou skupinou a zapomenete na ta okna.

Oblíbená skladba dozněla a zazněl potlesk.

Bóže jak já jsem se styděla. Nicméně vyhrála hravost, tak jsem se uklonila a pokynula – vsedě vyseknout pukrle jaksi nejde – a raději jsem odjela, aby náhodou nechtěli přídavek.

Jo a budu asi na padesáti fotkách, které si pořizovali okolostojící cizinci. Doufám, že to měli i se zvukem. Docela dobrá reklama pro Prahu.
Ale že by sakra někdo z nich chtěl odvézt, to ani náhodou.



Karolína » 14.08.2014 22:32:57 0
Já dneska měla taky zážitek.

Namístila jsem se na adresu, kterou mi zadal dispečink.
Za pár minut vylezla z domu dobře rostlá dáma, nechala si posunout přední sedadlo, na zadní si nacpala tašku a s neuvěřitelně nasupeným výrazem usedla. Stehnem mi zařadila jedničku i bez spojky a zadelí zalehla ruční brzdu.
Pak na mě vyštěkla adresu.
Požádala jsem jí, aby si vzala pás, jinak budeme zvonit až k ní domů, a odsekla, že ji to vůbec nezajímá, protože pás stejně bude příliš krátký. Tak jsem jí ho pomohla zapnout, to cinkání fakt nesnáším.
No, to zase bude rito, pomyslela jsem si a odevzdaně se chystala vyrazit.
Než jsem nastartovala, otočila se ke mně a hlasem vichřice pronesla: "Taky vás dneska ty lidi tááááák se.ou???? Už jsem měla 3 panáky a doma si dám dalšího!"
Protože jsem předtím měla dost nepříjemnou jízdu, tak jsem jí odvětila: "Vítejte v klubu, taky! Hned jak vás odvezu, jedu domů, očista, panák, mazlení, krmení kožíšků a spát!"
A vyrazily jsme.
"Předpokládám, že máte kočky, při vašem povolání." děla ona dáma.
Přitakala jsem a vyřkla počet.
"Vítejte v klubu!" zaznělo. "Jen 4? Já jich mám 14!"
No a už jsme "jely".
Počáteční protiva se změnila na velmi příjemnou dámu, se kterou jsme se smály až k ní domů, vyprávěly si historky ze života a ještě snad 20 minut kecaly před domem.
Máme tak stejné osudy, že je to až k neuvěření, k tomu láska ke kožíškům kočičím – ona má všechny posbírané po ulicích, prostě taková hodná osamocená ženská, co pomáhá potřebným.

Jsem moc ráda, že jsem ji poznala a zpříjemnilo mi to celý den, který stál jinak za pěkné smradlavé kočičí…



Karolína » 27.08.2014 0:41:55 0
Dneska jsem výjimečně v noci zastavila na ulici pánovi, který vypadal solidně – oblek, na první pohled dost drahý, taška s počítačem… tak jsem to riskla.
Prý do Černošic.
Hmmmmm, začalo mi být lehce nevolno.
Tak jsme vyjeli a já měla pocit, že to musím nějak "uhrát", aby se bál on a ne jen já. Tak jsem vzala svůj mobil, vyťukla číslo na kamarádku, která vzala telefon hned po zazvonění a hlásila jsem: "Dobrý večer, tady 1133, jedu mimo Prahu, do Černošic, ulice ta a ta, naložen zákazník z ulice, prosím zaměřit na GPS a sledovat, ozvu se, až bude zakázka v pořádku dokončena, děkuji." Kámoška-taxikářka hbitě pochopila, takže se z mobilu, puštěného naplno, ozvalo: "Ano, jste sledovaná, ozvěte se až budete mít volno, policie má Vaši GPS."
Pán se ošíval na sedačce a pak se zeptal, co to jako je. Odvětila jsem, že kvůli bezpečnosti se nahlašujeme, když jedeme mimo Prahu a když nabíráme zákazníka na ulici, takže nás neustále sledují a vědí, že jsme zastavili, popojeli, dojeli, vysadili a vracíme se… prostě monitorují vše. Kromě toho se to hlásí i policii, kdyby se taxikář dlouho neozýval… Což teda tak trochu není pravda. Ale to už nemusí vědět, že?
"Aha, tak to kvůli těm vraždám, že?" Odvětila jsem, že ano a zvláště ženy mají tu povinnost se hlásit pro vlastní bezpečnost.
Nakonec se z něj vyklubal príma společník, celou cestu jsme si vyprávěli o utrpěných úrazech a zlomeninách – on při sportu, já při blbosti.
Nachechtali jsme se u toho, až jsem měla v těch zatáčkách co dělat, abych to stíhala.
Vše v pohodě, klídek, ale přeci jen… hlodá to, hlodá. Co kdyby náhodou???



Karolína » 02.09.2014 19:17:18 0
Tak jsem dneska zase lehce v šoku nad lidskou blbostí.
Vinohradská nemocnice má několik vjezdů - pro sanitky, pro zásobování, pro laboratoře a pro auta – ty byly vždy 2, jeden z Ruské, druhý ze Šrobárovy. Stáli tam 2 maníci, jeden trhal lístečky, druhý vybíral parkovné nad 30 min., které byly zdarma. Vyjet se dalo horní i dolní bránou, vždy bez problémů.
Dneska tam jsou brány, ze kterých si tlačítkem vynutíte lísteček, zvedne se závora a vjedete. Ovšem – nemůžete vyjet horní bránou, když vjedete dolní bránou a naopak!
Fakt to nechápu!
Jela jsem tam s klientkou, spodní bránou jsme vjeli, jela až nahoru. Courali jsme se za různými auty, protože ty stezičky se tam různě opravují a provoz je tam dost živý, já pak hodlala vyjet horní bránou, abych mohla na Vinohradskou, kam mi přišla další zakázka. Horní brána se neotevřela a napsalo mi to, že číslo nerozeznáno.
Funguje to totiž jako na letišti – kamera sejme číslo auta a pak ho vypustí, když se lísteček s kódem přitiskne na snímač.
Jo, chápala bych to na letišti nebo někde jinde, ale nechápu to v nemocnici. Nejen, že jsem zastavila provoz, protože za mnou couvalo min. 6 aut, ale také jsem musela od horní brány zase projet celým areálem nemocnice, teda spíš procourat, abych se dostala k dolní bráně. Těch výfukových plynů ze všech aut, co tam projíždí, je opravdu dost, nemluvě o ztraceném čase, protože kvůli namístění na Vinohradskou jsem musela idiotsky objet celou nemocnici, nahoře na Želivského se zahnout doleva nedá, musíte se otočit až kus za křižovatkou, v tom denním provozu nic příjemného. Za mnou se podobně "chytli" další řidiči, kteří couvali jako já a projížděli zpátky k dolní bráně. Připadala jsem si jak ve špatném snu.
Přitom by stačilo tak málo – aby si vyměnily snímače navzájem informace o SPZ auta a pustily ho i skrz tu druhou bránu, nejen skrz tu, kterou se vjelo dovnitř. Takhle to funguje na letišti, kde jsou dvě vjezdové a dvě výjezdové brány a vzájemně si informace vymění.
To tady nikoho asi nenapadlo, takže tam bude neuvěřitelný chaos, nikde to není napsáno, že je nutné použít pro výjezd stejnou bránu, jaká byla použita pro vjezd a nemocnice bude setrvale zasmraděná projíždějícími auty.
Kocourkov hadr!



Karolína » 03.09.2014 23:36:27 0
Přišla mi dnes zakázka s připomínkou: "Paní veze malé zvířátko".
Tak to jsem byla zvědavá, co to bude za zvířátko, protože když se veze pes, je tam pes, ale malé zvířátko může být třeba malý hrošík.
Byl to kocour. A malý teda nebyl ani omylem. Kříženec sibiřské a mainské, obřík chlupatý, žádná přenoska, byl pěkně na kšírkách. Usedl dozadu k paničce na sedačku, stulil se do klubíčka a usnul. Prý spolu chodí na procházky, kocour to miluje, má vodítko na navíjení, aby měl v parku volnost, zvědavé psy packuje a bez problémů jezdí autem, MHD, vlakem i autobusem na chatu.
Byl to flegmatik. Nechal se pohladit, ale že by z toho byl nějak nadšený, to se říct nedá. Strpěl podrbání mezi oušky a pak jsem ho raději nechala. Vypadal, že by mi mohl taky jednu fláknout, jako tomu štěkalovi. Paní měla s sebou dečku, kterou rozprostřela na zadní sedačku, aby nezbyly žádné chlupy a omlouvala se, kdyby se přeci jen nějaký našel. Tak jsem jí ujistila, že auto denně luxuju, protože přední sedačka řidiče je chlupatá z mých kalhot neb já si dečku do auta nenosím, zato chlupy ano.
Docela jsme se cestou nasmály při popisování zážitků s jejím kocourkem a mými kožíšky.

Naše úžasná bílá kalamita se opět vyznamenala - shodila z ledničky, ve které je spousta dobrot, na které nemůže, skleničku tak šikovně, že spadla na okraj misky a vysypaly se všechny granulky. Pochopitelně než jsem nahmátla vypínač, tak jsem do toho šlápla. Pěkně křupou, ale v koberci nic moc. Pak mi sežrala přírodní sýr, který jsem si koupila jako mňamku v té pojízdné mlékárně za hříšné peníze. Já si ho nakrájela na kousky, ďobla asi 2x, pak jsem musela odběhnout a bylo po sýru. Pak nemá mít 3,60 kg - před 2 měsíci při kastraci vážila 2,80 kg. Sýr byl takový tvarohový, bez jakékoliv příchuti nebo soli, prostě jen přírodní. A moc dobrý, podle toho, jak se olizovala, mrcha jedna.
Tak jsem uklidila prkénko a ke sklenici červeného vína jsem si dala zbytek rohlíku, raději bez másla, abych nemusela otvírat zabedněnou ledničku.
A Bibíííís tu bloumá a tipuje, co by tak shodila, případně sežrala.



Karolína » 04.09.2014 21:55:58 0
Dneska jsem se fakt docela pobavila.

Vezu takhle svojí stálou zákaznici na Zličín do toho malého nového sídliště a tam policejní akce na taxikáře.
Za účasti celní správy, měšťáci, státní, prostě kdo měl uniformu, byl tam, snad jen pohřebáci chyběli.
Dovezla jsem ji k domu, vytiskla lísteček, předpisově vyplnila a objela ten dům po kruháči zpátky do jámy lvové.
No, pochopitelně, že mě zastavili.
"Dobrý den pane řidiči, prosím doklady, licenci, koncesi, poslední uzavřenou jízdu, vytiskněte uzávěrku, přehled jízd…"
Slušně jsem pozdravila a mládenec, co mě tak příjemně vítal, se lehce vyděsil a děl: "Jé, vy jste ženská? A vy řídíte taxík?"
"No, už to tak vypadá, když sedím za volantem. Kdybych seděla na zadním sedadle, tak se vezu a budu zákazník!" Přívětivě jsem se uculila a šla tisknout uzávěrku dne a přehled jízd.
Dovnitř mi vlezl roztomilý malý knírač a jal se čenichat jako o život po celém autě. Hlavně se zaměřil na mé nohavice a boty. Pochopitelně, když se o ně třeli všichni kožíškové, takže kočky z nich cítit jsou a pes to pozná. V kufru ho nesmírně zaujal malý salámek, který jsem dostala od své zákaznice a hadr, kterým jsem utírala okna.
Drogy nenašel, zato se mi uvelebil málem na klíně.
Pánové se spokojili pouze s těmi doklady, které byly v pořádku, další už nechtěli a prohlásili, že naše společnost je vždy v pořádku a řidiči mají vše, takže ani není co kontrolovat.
Hlavně majitel psíka se divil, že ke mně jde a nechá se hladit, prý na ostatní vrčí.
Popřál mi krásnou noc, já jemu také, podrbala jsem si malého Cézara a odjela domů bydlet.
Byli pohodoví, slušní, příjemní, milí, neprudili, chovali se tak přívětivě, že jsem měla pocit, že se mi snad ještě omluví za to zdržení.



Karolína » 06.09.2014 5:16:50 0
Tak jsem tak okolo 1.00 hod. ranní dostala zakázku do Voršilské do jednoho baru.
Stojím, čekám docela dlouho, pak přišel mládenec, nasoukal se na přední sedačku a pronesl direktivně "Čekej šmudlo, jdou další".
Ohradila jsem se proti čekajícímu šmudlovi, což on komentoval slovy, že to bylo na něj. No, budiž.
Náhle se otevřely zadní dveře auta a dovnitř se nasoukaly čtyři podvyživené obludky a pátá se sápala za nimi s lichotivými slovy: "Uhněte vy krávy, ať se taky vejdu!"
Otočila jsem se a rezolutně prohlásila, že 3 na zadní sedačku ano, 5 určitě ne a že je prostě neodvezu. Ať si zavolají další vůz.
"My vám dáme dvojnásobek ceny!" zaznělo unisono ze zadní sedačky a pátá vychrtlice se vecpala, kam chtěla.
Tak jsem je ujistila, že i kdyby mi daly v dolarech či eurech tisícinásobek ceny, tak to pořád bude málo, protože pokuta za osoby v autě navíc je až 700.000,- a ztráta řidičáku, licence, koncese… za to mi to fakt nestojí. Do penze daleko a něčím se živit musím. Takže buď a nebo!
Slečny vystoupily, mládenec taky, že teda když jsem taková hydra, tak se mnou nejedou. Sláva, stornovala jsem zakázku a mazala z centra. Ať se baví někdo jiný. Podotýkám, že zakázka byla asi na 2 km do dalšího baru, takže za cca 60,- kaček! Kdyby šli pěšky, tak tam budou rychleji.
Cestou mi přišla zakázka takového hodně sympatického kluka, už čekal, nasedl, řekl cílovou stanici a jedeme. Najednou povídá: "Máte tu tampony!"
Otázala jsem se, zda použité. Prý ne.
Tak to mě uklidnilo a bylo mi jasné, že vychrtliny měly své dny a vypadly jim zásoby. Požádala jsem mládence, aby je dal do boční kapsy dveří, dojeli jsme na místo, zaplatil, podával mi hrstičku tamponů a já mu povídám: "Tak to vidíte! Že by tu někdo zapomněl pár tisícovek, které potřebuju, to ne! Ale tampony, které jsou mi už hodně nanic, tak těch mám teď zásobu. Můžu já si s tímhle svým štěstím vsadit sportku?"



Karolína » 12.09.2014 4:17:30 0
Vy co mě znáte osobně, tipli byste si, že ze mne jednou bude prodejce oblečků pro slečny z bordelu?
Asi ne, co?
To jsem takhle dneska vezla mládence, byl vtipný, inteligentní, opravdu s ním byla sranda. Cestu ze Šestajovic do centra jsme si parádně užili oba, občas jsem musela zpomalit div ne zastavit, jak jsem se smála. Ten řehot byl slyšet určitě i z auta ven.
Cestou jsme nabrali párek jeho kamarádů a bylo to ještě zajímavější.
Nakonec jsme zastavili před jedním pánským klubem a pánové požádali, ať pro ně za tři hodiny dojedu.
Popřála jsem jim krásný zážitek a odjela s tím, že za ty tři hoďky je zase vyzvednu a pojedeme zpátky.
Volali už za dvě hodiny, že ještě musí do jiného klubu, že už vše mají hotové a tak jestli se mi to hodí, hodilo, tak jsme jeli na další štaci.
Opět vystoupili a za dvě hodinky že budou na ulici čekat na příjezd a jedeme zase do těch Šestajovic.
Nakonec se ukázalo, že nejeli za sexuálními prožitky a ani distribuovat drogy (na to byli moc "bílí"), ale pracovat – měli firmu na výrobu oblečků pro dámy nejstaršího řemesla a dělali v těch klubech obchody. A prý potřebují zdatného prodejce, provize víc než zajímavá, mají k tomu i šperky, boty, kabelky, boa, rukavičky… prostě kompletní servis.
Teda že jsou módní návrháři, kadeřníci, vizážisti a další zkrášlovatelé žen muži a docela v oboru úspěšnější nežli ženy, to jsem věděla, ale že kralují i tomuto byznysu, to pro mě byla novinka a asi změním profesi. Sbohem taxikaření, budu zase obchodovat.
Akorát jsem je upozornila, že předvádět na sobě to teda fakt nebudu!
Maximálně kdyby měli kápi pro utajovanou krásu. To by bylo divení až by spadla.
P.S. Když jsem shlédla kousíček katalogu, raději zůstávám u taxikařiny.



Karolína » 15.09.2014 22:18:10 0
Jezdím teď převážně v noci a už na tom sotva budu něco měnit. Pokud jezdím přes den, tak pouze se svými stálými zákazníky.
Po dobu prázdnin byla Praha relativně prázdná, takže ty zácpy nebyly tak zlé, byly většinou jen v pátek a v neděli večer, ale od začátku září už je to katastrofa. Přes den se Prahou rozumně nedá projet a já to poskakování v kolonách nesnáším, stresuje mě to víc, nežli noční jízdy s opilci.
Kromě toho stoupá spotřeba benzínu, lidi jsou naštvaní, že dojíždím pozdě, pak jsou naštvaní, že se posunujeme po metrech… já za to nemůžu, ale odnesu to stejně já…
Noční ježdění mi nevadí, ulice jsou prázdné, průjezdné a nějaký ten opilec se snese.
A spát můžu ve dne bez problémů, já si prostě lehnu a spím. Kožíšci mi v tom zdatně pomáhají, jsou to zlatíčka – hrají si, když jsem doma, jsou šťastní, že jsme spolu, a když vycítí, že potřebuju odpočinek, tak prostě spí se mnou. Sice jen otevřu oko a zavrtím se, tak se začnou vlísávat a chtějí mazlit a hladit, ale to mi vážně nevadí, spíš naopak, takže občas se po probuzení pomazlíme a zase usneme.
Jsem v klidu a v pohodě – oni vědí, že se vrátím domů, dám jim mlsánky, nabaštit a pak spokojeně usnou a v pohodě mě nechají vyspat.
Jejich vrnění mě uklidňuje, stačí natáhnout ruku a dosáhnu na kytičce na Zrzníka, pohladím jeho heboučký kožíšek, on se rozvrní a já zase usnu. Nebo se přijde koťátkovat Melíšek, Ríša se připlíží, zaboří čeníšek do podpaží a Bělinka si lehne nahoru na polštář – spím jak ten pověstný dudek.
Nemám s tímhle problém, ty stresy z nočního ježdění mi vynahradí kožíškové naprosto dostatečně.



Karolína » 21.09.2014 16:32:36 0
No tak dneska je zase výživný den, jen co je pravda.
Ráno vyjíždím ze dvora a venku samý zátaras. Prý se tam poběží konec "Běhu pro Prahu 9". Jasná politická akce před volbami – hned vedle vjezdu do dvora, kde parkuju, stánek jedné nejmenované politické strany. Cíl je v parku Podvinný mlýn ve sportovním areálu. Prý mě nepustí ven, měla jsem vyjet večer, ráno – bylo 5.30!!!! – už prý neprojedu, už je to přichystané pro běžce. Měli tudy probíhat cca okolo 11.00!!!!
Řvala jsem na ty dementní měšťáky jako hysterka – už tak jsem jela pozdě a ještě tohle! Nakonec mě pustili s tím, že ten jeden dodal, že "doma bych tohle teda mít nemoh´". Odvětila jsem cosi ve smyslu, že když ho rodiče tvořili, měli se na to vykašlat a jít raději do kina a rychle jsem odjela.
Dovezla jsem zákaznici a měla na ni čekat cca 2 hodiny. Tak jsem se rozhodla, že si na Zličíně v Tesco koupím snídani, k tomu litřík čerstvého mléka a pak kafe a pohodově se nasnídám. Jak řekli, tak udělali a spokojená a nasycená jsem zasunula klíček do zapalování, pootočila a prd a vořech. Auto škytlo a umřelo. Zkrat v konektoru "klobouku", neboli označení taxi, které je na střeše, vybil baterku, konektor se celý roztekl.
Začala jsem obíhat zmateně řidiče, kteří si z Tesco nosili svačiny a snídaně a vypadala přitom podezřele, takže pár jich prchlo, aniž by pootevřeli okénko, ostatní si mě prohlíželi jako zkrachovalou sexuální pracovnici, která potřebuje na cigára.
Startovací kabely neměl, pochopitelně, nikdo, já mám svoje, ale kvůli tomu neustálému měnění auta byly kde? V garáži v Libni.
Nakonec jsem se dovolala kolegy, ten dorazil z letiště, je to kousíček, nastartovali jsme ten krám a já mohla odjet k čekající zákaznici. Naštěstí jsme její termín stihly – byla tam rezerva a já to začala řešit dost brzy, kolega byl blízko......
Říkám si, že ještě jeden průšvih, aby byly tři, a bude už snad líp.
Vezu tak za dvě hodinky dvě dámy z Izraele do hotelu Luis Leger v Legerově ulici, zastavím na hotelovém parkovišťátku, což je výklenek z Legerovy ulice na chodníku, kolem jezdí auta jako bláznivá. Nějaké rychlostní omezení na 50 nikoho nezajímá. Vystoupím, jdu jim otevřít zavazadlový prostor a vyndat kufry a slyším projíždět auto a nepatrné tinknutí. Za pár vteřin se k autu přiřítil nepříčetný chlapík a ječel na zákaznici, vystupující ze zadní sedačky, že co si jako ta kr.va myslí, že má v pr.eli zrcátko, že to zaplatí a div že na ní nešel pěstí. Tak mu říkám, aby mi v klidu sdělil, co se stalo a on na mě vystartoval, že mám jít do pr.ele a nes.at se do toho, do čeho mi nic není a ječel jak siréna. Turisté, shromáždění před hotelem a čekající na prohlídkový mikrobus to začalo véééélmi zajímat, foťáky cvakaly, já uklidňovala hysterika, hysterik řval, auta v pruhu zastavovala… fakt situace do grotesky.
Nakonec dáma vzala hysterika za ruku a začala mu měřit pulz. Byla to lékařka a hned mi sdělovala, že pán je zjevně neurotik, že musíme zachovat klid nebo začne zuřit ještě víc a stále se na něj mile usmívala a měřila ten pulz. Hysterik řval už méně, ale požadoval překlad z angličtiny do češtiny, já se mezitím šla podívat na jeho utrpěnou škodu a na zrcátku NEBYLO NIC!!!!! ABSOLUTNÍ NIC! Tak opatrně mu říkám, že opravdu se nic nestalo, ale jestli na tom trvá, že zavolám policii a vyřešíme to, paní že je ochotná platit škodu, která ovšem žádná není, že to bude zbytečné zdržení pro všechny a že ten tyátr fakt asi není nutný. Hysterik křehnul a mírnil, až se začal usmívat a pomalu se omlouval, že prý je přepracovaný a doma má problémy a vůbec se nedaří… Bylo znát, že paní doktorka z Izraele má nějaké prapodivné léčitelské schopnosti, protože blba zklidnila tak, že se ještě jednou omluvil, nasedl do auta a odjel. Paní se usmívala, tůristi neměli co řešit, tak nastoupili do mikrobusu, který mezitím dorazil a troubil jak na lesy, neb jsem mu tam usilovně překážela a já to jela rozdýchat domů, protože teď jsem pořád pryč a kožíškům chybím, Bělinka mě vždycky může umazlit.
No, vyjíždím ve 20.00 na svoje dvě zakázky, takže doufám, že už mám pro dnešek vybráno!
Dodatek: nejmenovaná politická strana + několik dalších své stánky provozovaly ještě v době, kdy jsem dojížděla domů. Sice nechápu, že zůstali zrovna v téhle uličce, ale asi očekávali, že turisté z okolních hotelů, procházející tudy na metro, by je mohli podpořit. Měli pěkné tužky. Tak při vjíždění do dvora jsem jim z okénka lstivě pochlebovala a hned mám trochu papírového sběru z těch slibů, co byly zřejmě nacintané v letácích a tři moc pěkné tužtičky!
Uživatelský avatar
Karolína
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 2973
Registrován: 30.05.2007 6:56:58 0
Bydliště: HORNÍ MARŠOV

Re: TRVALÉ TÉMA - Taxikářské historky

Příspěvekod Hana Williamson » 08.10.2014 3:00:21 0

Kaa, diky. :super: Karoliny historky by opravdu nemely zapadnout. :in_love:
Uživatelský avatar
Hana Williamson
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 526
Registrován: 15.07.2006 3:35:36 0
Bydliště: Jizni Karolina

Re: TRVALÉ TÉMA - Taxikářské historky

Příspěvekod Rpuť » 08.10.2014 6:09:01 0

Výbornej nápad! Přesně to chybělo! :clap_hands: :clap_hands: :clap_hands:
Uživatelský avatar
Rpuť
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 3007
Registrován: 16.10.2006 16:54:53 0

Re: TRVALÉ TÉMA - Taxikářské historky

Příspěvekod YGA » 08.10.2014 8:37:18 0

Kaa si zaslouží pochvalu před nastoupenou jednotkou a medvědí obejmutí navíc :mua: . A to jak za Wéwéwéčkoviny tak i za Karolínoviny. Opravdu by její zážitky z taxikářské praxe neměly zapadnout. Takže děkuju :flowers:
Uživatelský avatar
YGA
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 2365
Registrován: 15.02.2006 8:19:13 0
Bydliště: jih Jižní Moravy

Re: TRVALÉ TÉMA - Taxikářské historky

Příspěvekod Beda » 08.10.2014 8:44:32 0

YGA píše: Karolínoviny


:haha: :haha: :haha: :haha: :super: :super:
Obrázek
Uživatelský avatar
Beda
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 11638
Registrován: 03.10.2006 12:37:24 0
Bydliště: Praha

Re: TRVALÉ TÉMA - Taxikářské historky

Příspěvekod Jitča » 08.10.2014 9:07:21 0

Hurá :clap_hands: :clap_hands: :clap_hands: ! Až na mě někdy zase padne chmura (a že teď na podzim tedy určitě padne), tak si sem zajdu jako do cukrárny uzobnout nějaký ten dortíček, a hned bude nálada veselejší - a dokonce bez výčitek svědomí, neb kaloricky je tohle občerstvení zcela bezpečné :chi: . Milá Kaa, převeliké díky :kiss: !!! A Karolíno, nenech se ukolébat a piš stále dál a dál, už se všichni určitě moc těšíme na nášup!!! :prosim: :wave:
Uživatelský avatar
Jitča
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 1105
Registrován: 14.03.2010 20:37:02 0
Bydliště: Rychnov nad Kněžnou

Re: TRVALÉ TÉMA - Taxikářské historky

Příspěvekod Heduš » 08.10.2014 11:40:43 0

Karolino, to je nadhera! Cetla jsem kdysi snad jen jednu tvou historku, ale takhle vyzobane a dohromady, to jsou perly!!!!!!!!!!!!!!
Uživatelský avatar
Heduš
žába/žabák
žába/žabák
 
Příspěvky: 290
Registrován: 03.10.2005 13:27:53 0
Bydliště: Praha 4

Re: TRVALÉ TÉMA - Taxikářské historky

Příspěvekod Lída » 08.10.2014 12:30:19 0

Hana Williamson píše:Kaa, diky. :super: Karoliny historky by opravdu nemely zapadnout. :in_love:

Připojuji se s díky, milá Kaa :flowers: Takhle pohromadě je to moc fajn, až mi bude smutno na duši, budu se sem vracet.
Karolíno, píšeš krásně, o taxikářském životě i o životě s kočkami (a kocourky :D ). Nepřestávej, prosíííím :prosim: ,těším se na každé tvé vyprávění!
Uživatelský avatar
Lída
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 979
Registrován: 02.10.2013 16:23:39 0
Bydliště: Slapy

Re: TRVALÉ TÉMA - Taxikářské historky

Příspěvekod AlenaŠ » 08.10.2014 13:52:39 0

Připojuji s k Lídě. :flowers:
AlenaŠ
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 704
Registrován: 02.01.2014 20:29:54 0
Bydliště: Brno

Re: TRVALÉ TÉMA - Taxikářské historky

Příspěvekod Karolína » 08.10.2014 16:31:08 0

Já moc děkuji Kaa za vyzobání a všem za ohlasy.
Slibuju, že další příspěvky napíšu hned, jak nějaké budou, v poslední době jsem vozila samou nudu! Žádná veselá historka z natáčení by se z toho napsat nedala. Ale ono to přijde.
Uživatelský avatar
Karolína
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 2973
Registrován: 30.05.2007 6:56:58 0
Bydliště: HORNÍ MARŠOV

Re: TRVALÉ TÉMA - Taxikářské historky

Příspěvekod Karolína » 12.10.2014 20:41:20 0

AŤ ŽIJE NAVIGACE HIP HIP HURÁÁÁÁ!

Součástí komunikačního zařízení pro spojení dispečinku se řidičem, láskyplně nazývaného "krám blbej placatej" je i navigace.
Prahu znám dost dobře, ale je spousta uliček nových, mrňavých, přejmenovaných, na okraji Prahy, v satelitech u Prahy........, které prostě neznám a tak použiju právě krám blbej placatej.
Je to technický záízrak, reaguje to na hlasový pokyn, takže se nikam nic nepíše, jen se stiskne příslušný symbol, objeví se na displeji červený mikrofonek a hlasitě a zřetelně se vysloví požadovaná adresa. Zařízení se nastaví, spustí a může se jet. Fungovalo by to, kdyby.......

Krám blbej placatej je velmi háklivý a citlivý na jakékoliv rušivé zvuky z okolí. Tzn. při zadávání adresy vypínám i rádio, pro jistotu. To když zadávám adresu sama. Ale zákazníka nevypnete, i když se snažíte sebevíc.
Dneska mi nastoupila korpulentní dáma z Ruska, náležitě zmalovaná a náležitě navoněná. Vyřkla ulici a já netušila, která bije. Inu proč nevyužít pomocníka, když je k dispozici.
Stiskla jsem tlačítko, objevil se mikrofonek a já hlasitě a zřetelně sdělila milému krámu "Smrková 24 Praha".
Dáma na zadním sedadle se naklonila a řekla rovněž hlasitě a zřetelně "Da da, smerkova dvacatčetýre praga".
Navigace okamžitě vyhodnotila požadavek a sdělila mi na displeji, že "smrková 24 praha dadada...." - CÍL NENALEZEN.
Zrušila jsem požadavek, znovu se objevil mikrofonek a já opět hlasitě a zřetelně sdělila "Smrková 24 Praha"
Dáma se opět naklonila a už trochu jak na debílka potvrdila mé zadání.
Navigace opět napsala stejnou hlášku a já byla za dokonalého pitomce.
Na taxametru nabíhal čas, stáli jsme v křižovatce, já pořád zadávala adresu, dáma mi jí znovu potvrzovala a zatímco já si o ní myslela své, ona o mě taky!

Nakonec jsem jí požádala ať mlčí, že musím zadat adresu jenom já, jinak navigace nefunguje a asi na pátý pokus jsme se rozjely.
Myslela jsem, že mně klepne. Ta Smrková ulice 24 byla v rozestavěných domech prakticky za třemi rohy. Nebýt té čekačky, tak to měla madam za 55,- korun, pěšky by tam došla podstatně rychleji.
Uživatelský avatar
Karolína
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 2973
Registrován: 30.05.2007 6:56:58 0
Bydliště: HORNÍ MARŠOV

Re: TRVALÉ TÉMA - Taxikářské historky

Příspěvekod FALLOWA » 14.10.2014 17:44:32 0

Díky za všechny historky v jednom tématu :super: a Karolíně přeju pevné nervy a chuť se s námi o zážitky podělit :slunce:
FALLOWA
Uživatelský avatar
FALLOWA
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 509
Registrován: 11.10.2006 21:11:21 0
Bydliště: Praha 10

Re: TRVALÉ TÉMA - Taxikářské historky

Příspěvekod Karolína » 16.10.2014 18:48:18 0

Tak jsem dneska jela na letiště se svým stálým zákazníkem.
Vydala jsem doklad, vyplnila, vše přesně podle zákona a už při příjezdu jsem si všimla, že probíhá šťára na taxikáře. Městská policie si to zase užívala.
Já s kontrolami naprosto souhlasím - těch "černých", co jezdí bez zapnutého taxametru s cizinci "z ulice" za tisíce je pořád ještě hodně, dobře jim tak. Stejně se jim nic nestane, protože všechno mají uplacené nebo na ty úplatky mají. Tzn. kontrola trvá minutu a je klid a vysmátý tmavočech spokojeně odjíždí.
Ale my ostatní musíme mít vše v pořádku, protože jinak nám hrozí ztráta koncese, ztráta řidičáku, pokuta až do výše 750.000,-.......
Přišel takový mladíček, mlíko na bradě, arogantní a úžasně důležitý. A prý mám ukázat poslední zakázku, vytisknout poslední statistiku za uplynulý den, vytisknout kontrolní přehled zakázek...... prostě klasická uzávěrka dne.
Tak jsem to udělala bez problémů, mládenec se začal probírat vytištěnými papírky evidentně bez jakékoliv znalosti všeho.
Usoudil, že to asi bude v pořádku a začalo další kolečko:
- ukažte mi koncesní listinu
- ukažte mi průkazku taxi
- ukažte mi registraci vozidla na Magistrátu
- ukažte mi profesní kartičku řidiče
- ukažte mi...........
Upozornila jsem ho na to, že mám na parkovišti zdarma pouze 15 min. čekání, pak mě to stojí 100,- Kč a ty budu požadovat po městské policii, protože nehodlám platit za jejich buzeraci, to už jsem byla docela vytočená.
Prý že ne, že když proběhne kontrola v pořádku a bude delší, nežli těch 15 min., tak zařídí, že mě pustí přes výjezdové brány zdarma.
OK
Tak jsem vystoupila, oprášila si drobky z obloženého rohlíku z výstřihu a opatrně jsem dokulhala ke kufru.
Mládenec za mnou.
Otevřela jsem kufr, kde mám dokonale uspořádané doklady v zavírací spisové tašce, pěkně každý zvlášť v průhledném zásobníku.
Pěkně jsem si tašku vytáhla, zavřela kufr, odkulhala k sedadlu řidiče pro kartičku a peněženku, ve které mám doklady další, dokulhala zpátky k mládenci a začala probírat doklady.
Tady máte smlouvu s TAXI Praha
Tady je smlouva s TAXI Partner
Tady je žlutá listina z Magistrátu
Tady je koncesní listina
Jo, registraci vozidla na Magistrátu mám v přihrádce
Opět jsem dokulhala do auta, abych vyjmula příslušnou složku.
Tady je doklad o registraci na Magistrátu
Tady je doklad o posledních zkouškách a plombě taxametru
Tady je doklad o profesních zkouškách profesionálního řidiče
Mládenec vše zkoumal, evidentně nevěděl, která bije.
Mezitím projelo těch tmavočechů okolo hafo a pěkně si to k výjezdové bráně hasili, aby je náhodou někdo nevyhmátl.
A pak se mě zeptal: "Paní řidičko, PILA JSTE PŘED JÍZDOU?"
Koukala jsem na něj jak sup na dodělávajícího zajíce a měla chuť ho praštit.
"NE, NEPILA! A VY?"
Evidentně ho to zarazilo.
"Já jsem tu od toho, abych kontroloval řidiče taxi!" odvětil a lehce se zapýřil.
Tak jsem to vzdala a zeptala se, co ještě mám předložit. Třeba očkovací průkaz z předškolního věku?
No, prý by mi mohl dát pokutu za to, že jsem neměla všechny doklady pohromadě, že je mám na dvou místech.............
Tak to už jsem nevydržela. To, co jsem na něj zařvala na celé parkoviště je nepublikovatelné a v tom momentě mi bylo naprosto jedno, jestli mi dá pokutu za urážku úřední osoby nebo sebere řidičák na místě (což nemůže!). Prostě "bouchly saze". Vyventilovala jsem si plíce i nashromážděný vztek a k velkému veselí okolostojících cestujících i taxikářů a dalších dopravců jsem si poskládala doklady a odkulhala zpátky aniž bych mu věnovala pohled.
Stál tam jak sněhulák v lednu a hluboce přemýšlel, co má dělat dál.
Nakonec mi popřál hezký den a okráčel velmi nejistě k parťákovi, který se evidentně bavil.
Zřejmě nováček, zaučoval se, ovšem trochu to přehnal s aktivitou a hlavně si to ten jeho kolega naprosto užíval.
Další magor MP v řadě.
Uživatelský avatar
Karolína
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 2973
Registrován: 30.05.2007 6:56:58 0
Bydliště: HORNÍ MARŠOV

Další

Zpět na Aktuální dění

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Velká kočka a 3 návštevníků