Všehochuť. Co by vás mohlo zajímat.

Aktuální dění

Re: Všehochuť. Co by vás mohlo zajímat.

Příspěvekod sharka.68 » 30.10.2019 6:38:45 0

dík Ivo, silně o ní přemýšlím.... tak zejtra si pro ni jdu....
Naposledy upravil sharka.68 dne 31.10.2019 8:36:22 0, celkově upraveno 1
Obrázek
Uživatelský avatar
sharka.68
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 8874
Registrován: 12.08.2010 6:56:19 0
Bydliště: Perníkovice

Re: Všehochuť. Co by vás mohlo zajímat.

Příspěvekod sharka.68 » 30.10.2019 8:20:21 0

Obrázek
Uživatelský avatar
sharka.68
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 8874
Registrován: 12.08.2010 6:56:19 0
Bydliště: Perníkovice

Re: Všehochuť. Co by vás mohlo zajímat.

Příspěvekod Tečka » 30.10.2019 10:58:43 0

Ta troubička je super, a kdybych neměla tu svou, o něco větší, tak si ji pořídím.
Tu mou jsem si pořídila, když mi odešel Rekreantík, kterého jsem taky od podzimu do jara využívala na všechno možné. Tenkrát nebyl takový výběr malých spotřebičů, brala jsem, co bylo, a nedám na tu svou dopustit.
Když zachráníš jednu kočku, svět se nezmění, ale pro tuto kočku se svět změní navždy...
Uživatelský avatar
Tečka
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 2043
Registrován: 05.11.2007 8:39:30 0
Bydliště: Kousek od Kolína

Re: Všehochuť. Co by vás mohlo zajímat.

Příspěvekod sharka.68 » 31.10.2019 8:55:01 0

rozhovor s MVDr.Skalou - tenhle vet držel na inzulinu spoustu let,Bedinu Nynyšku

https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/vet ... droj=patro
Obrázek
Uživatelský avatar
sharka.68
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 8874
Registrován: 12.08.2010 6:56:19 0
Bydliště: Perníkovice

Re: Všehochuť. Co by vás mohlo zajímat.

Příspěvekod EvaB. » 31.10.2019 9:14:51 0

sharka.68 píše:rozhovor s MVDr.Skalou - tenhle vet držel na inzulinu spoustu let,Bedinu Nynyšku

https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/vet ... droj=patro

znám ho, hodně pracoval i pro útulky v době, kdy jsem se ještě kolem výstav a pod. pohybovala :-) ale nepsala jsem to do komentáře, třeba o tom sám hovořit nechtěl :wink:
EvaB.
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 1411
Registrován: 21.01.2010 14:28:54 0

Re: Všehochuť. Co by vás mohlo zajímat.

Příspěvekod Jana Bu. » 31.10.2019 17:00:59 0

tak bohužel bych se musela zaregistrovat, tak si to nepřečtu :brecim:
Jana Bu.
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 799
Registrován: 14.08.2008 20:09:00 0
Bydliště: Praha

Re: Všehochuť. Co by vás mohlo zajímat.

Příspěvekod Apina » 31.10.2019 21:21:10 0

EvaB. píše:
sharka.68 píše:rozhovor s MVDr.Skalou - tenhle vet držel na inzulinu spoustu let,Bedinu Nynyšku

https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/vet ... droj=patro

znám ho, hodně pracoval i pro útulky v době, kdy jsem se ještě kolem výstav a pod. pohybovala :-) ale nepsala jsem to do komentáře, třeba o tom sám hovořit nechtěl :wink:

Až na to, že článek je v IDěsu vedený jako Premium, tudíž si ho nepřečtu. Nenechám se tímto plátkem nechat vydírat a platit.
Apina
Uživatelský avatar
Apina
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 903
Registrován: 13.02.2008 21:59:39 0

Re: Všehochuť. Co by vás mohlo zajímat.

Příspěvekod Tora » 31.10.2019 21:35:08 0

Apino, jsem na tom stejně. Idnes jsem odhlásila ihned, jak po ná Babiš chmátnul a na premium mu nedám ani korunu. Stačí, že mu platím, čemu se nemůžu vyhnout :(
Uživatelský avatar
Tora
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 1546
Registrován: 02.10.2013 16:50:26 0

Re: Všehochuť. Co by vás mohlo zajímat.

Příspěvekod IvaP » 31.10.2019 22:33:28 0

Tora píše:Apino, jsem na tom stejně. Idnes jsem odhlásila ihned, jak po ná Babiš chmátnul a na premium mu nedám ani korunu. Stačí, že mu platím, čemu se nemůžu vyhnout :(
Já bych vám to zkopírovala, jen nevím jak. Zatím tam chodím, až bude placené, tak na to dlabu. Jinak toto byl asi jediný článek, který si zasloužil označení premium, ostatní nemělo cenu číst.
Uživatelský avatar
IvaP
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 2815
Registrován: 23.11.2010 13:49:48 0
Bydliště: Přerov

Re: Všehochuť. Co by vás mohlo zajímat.

Příspěvekod Jajka » 31.10.2019 22:51:25 0

Nóó, vysvítit, CtrlC, nový odt nebo txt, CtrlV. Kam to chcete poslat?
Zatím můžu číst - bonus za možnost diskutovat na Zvířetníku...
Optimálně mail do SZ.
Uživatelský avatar
Jajka
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 1045
Registrován: 21.10.2006 14:42:55 0
Bydliště: Praha 5

Re: Všehochuť. Co by vás mohlo zajímat.

Příspěvekod IvaP » 31.10.2019 23:34:22 0

Jajka píše:Nóó, vysvítit, CtrlC, nový odt nebo txt, CtrlV. Kam to chcete poslat?
Zatím můžu číst - bonus za možnost diskutovat na Zvířetníku...
Optimálně mail do SZ.
Už jsem to zkoušela před tím, než jsi to napsala, jen se mi to nějak nepovedlo - těžká ruka a bralo mi to i obrázky, rozhodilo se formátování...
Uživatelský avatar
IvaP
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 2815
Registrován: 23.11.2010 13:49:48 0
Bydliště: Přerov

Re: Všehochuť. Co by vás mohlo zajímat.

Příspěvekod sharka.68 » 01.11.2019 7:29:57 0

30. října 2019 16:01
Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I mezi zvířaty jsou hysterici, agresoři, rozmazlenci, kňourové, upovídálci, introverti a extroverti,“ popisuje veterinář Roman Skala. Na kontě má už šest tisíc operací.

U psů, koček a dalších domácích mazlíčků léčí kašel, stejně jako jim vyměňuje kyčelní klouby, byť původně chtěl uzdravovat žirafy a slony v Africe. Který pes je podle něj nejlepší pacient? Jaké psí plemeno trpí nejčastěji na nádory? Proč zvířata snášejí lépe bolest než lidé? A jaká bolest je i pro psy nesnesitelná?

Přibývají s podzimem nemoci i u domácích mazlíčků?
Infekce určitě. Jsou období, kdy tady máme malou epidemii průjmových onemocnění, hlavně když začne pršet a hodně se ochladí. Také se na podzim stává, že se staří a chroničtí pacienti často zhorší a umírají. Třeba když mají vážně nemocné ledviny nebo srdce. Vždycky se sestřičkou říkáme: „Když vydrží do Vánoc, zvládne to až do léta!“ S přicházející zimou se zkracují dny, metabolismus zvířete se tudíž nastaví na odpočinek, zpomalí se, zklidní a organismus, který je už na hraně, může pak vysadit.

Které psí plemeno je v ordinaci nejvíc v pohodě?
Asi pitbullové. Oni jsou sice venku agresivní, ale když přijdou k nám, zpravidla se dají dobře ošetřit. Jsou to většinou klidní pohodáři, snáší dobře bolest, neperou se a jsou vyrovnaní.

A nejhorší zvířecí pacient?
Takového nemám. Pochopitelně trable jsou se psy, kteří jsou hysteričtí, pokálejí vás, chtějí vás pokousat a řvou. Nebo s kočkami, které syčí, vytasí drápy a vycení zuby. To jsou pacienti, se kterými se prostě perete. Zvíře se brání, což je normální. Kočky se moc vychovat nedají, ale u psů je to hodně otázka výchovy.

V ordinaci se setkáváte s plejádou různých zvířecích povah, že?
Dnes panuje ve společnosti takový dojem, že zvířata jsou bez chyby, že jim nemůžete nic vyčítat, protože jsou to čisté duše. Oni jsou nám přece věrní! Oni nás milují! Za nic nemůžou, a když něco udělají, může za to člověk, nebo příroda… Vždycky najdeme nějakou omluvu. Jenže i mezi zvířaty jsou hysterici, agresoři, rozmazlenci, kňourové, upovídálci, introverti, extroverti... Když si to majitelé neuvědomí a neumějí s tím pracovat, zvýrazní se potom jen ty špatné vlastnosti. Ve chvíli, kdy se k chlupáčovi jen přiblížíme a on začne ječet a ňafat okolo sebe, páníčci ho začnou litovat a vždycky si vymyslí nějakou nesmyslnou teorii, proč to tak je. Nikdo neřekne, špatně jsem ho vychoval.
Všichni psi musejí mít do konce roku čip. Řada lidí z vesnic to odmítá

Zkouší to na vás v ordinaci třeba dominantní psi?
Například rotvajleři občas agresivní bývají. Stalo se mi to asi třikrát. Jenom jsem se jim podíval do očí a oni na mě okamžitě vystartovali a chtěli mě zabít. Ale to se stává výjimečně, drtivá většina psů i koček kouše ze strachu, bojí se.

Jdete na ně psychologicky?
Pro zvíře je veterina obzvláště nepřátelské území. A pokud se pes nebo kočka vystraší, začnou se chovat hystericky. U těch, co jsou jenom vystrašení, funguje, když je fyzicky přemůžete. Stává se totiž, že zvíře majitel nezvládne, proto používám systém, který se mi osvědčil, kdy páníčka pošlu do čekárny, psa drapnu za „flígr“, vysvětlím mu to fyzicky, pes se úplně uklidní, přestane klást odpor a nechá se krásně ošetřit. A to zvíře mě pak má, paradoxně, rádo. On totiž celý život čeká na to, až ho někdo sprdne a bude mu dělat šéfa smečky. Jsou psi, kteří jsou submisivní, chtějí mít silného vůdce, ke kterému budou moci vzhlížet. Chtějí být řízeni, ale zároveň i ochraňováni, pokud to mají v povaze. Když je někdo nejistý a neumí si dupnout, není pro psa pochopitelný, nemůže být pro něj dostatečně silný vůdce. Pokud psa dokážete rozumným způsobem, ale razantně zpracovat, a ukážete mu, že jste silnější než on, bude vás milovat a bude vám věřit.

Když takhle ve výchově občas suplujete páníčky, to asi občas nějaký ten šrám schytáte.
Zvláště od koček. Ty se vychovat moc nedají a ani nevyznávají hierarchii smečky. Každá je solitér. A když to má v sobě, půjde po vás vždycky. Většinou nám v ordinaci dávají zabrat. Jediný vážnější „pracovní“ úraz jsem měl právě od kočky, když mi prokousla ruku. To se mi stalo mockrát, ale tehdy jsem dostal zánět a měl jsem horečky. Naordinoval jsem si antibiotika a vyléčil se sám. Jinak drobné škrábance zastříknu dezinfekcí, zalepím a jedu dál.

Jak jste se vlastně dostal k tomu, že budete léčit zvířata?
Podle mých rodičů jsem chtěl být veterinářem už od šesti let. Toužil jsem léčit divoká zvířata v safari. Ještě za socialismu běhaly v televizi pořady o exotické přírodě a Africe a mně se to strašně líbilo. Lvi. Žirafy. Sloni… Když jsem se ale prokousal gymnáziem, zjistil jsem, že veterina se studuje buď v Brně, nebo v Košicích. A mně se z Prahy, kde jsem měl kamarády, úplně nechtělo. Začal jsem tedy přemýšlet o klasické medicíně. Nakonec ale přece jen zvítězilo veterinární lékařství a odjel jsem studovat do Košic.

Kdy jste přičichl k chirurgii?
Na škole jsem už okolo pátého ročníku měl pocit, že mě čím dál tím více láká chirurgie a ortopedie. Kromě toho jsem si kupoval zahraniční literaturu, abych si vytvořil ucelený a kvalitnější přehled. Začátkem 90. let u nás totiž veterina ještě hodně zaostávala za Západem.

Co vás k chirurgii přitahovalo?
Nejsem nijak komplikovaný člověk a mám rád věci, které fungují jednoduše a pochopitelně. A u chirurgie vidíte výsledek své práce brzy. Chirurg musí být rozhodný a musí si zachovat chladnou hlavu i v krizových situacích. A ty přicházejí, ať chcete, nebo ne. Všechno se zkrátka nedá úplně naplánovat, a rozhodnutí v těch momentech musí být co nejlepší.
Zaměstnání sebevrahů. Veterináři si sáhnou na život třikrát častěji

Máte za sebou šest tisíc operací, zažil jste na sále nějakou „prekérku“
Těch byla celá řada. U nás nejsme při operaci v šesti jako v „lidské“ nemocnici. Důvod je prozaický – peníze. Pokud bych chtěl pět lidí, kteří mi budou asistovat, musel bych je uživit. Operace, za kterou dnes dáte deset tisíc, by se tím dost prodražila. Drtivou většinu operací proto děláme ve dvou se sestrou, která mi asistuje. A nejvíce stresových situaci vzniká v první fázi, při anestezii. Zvíře musí spát, ale zároveň se musí i probrat. To znamená, že musíme vést anestezii kvalitně.

A občas to asi nejde hladce, že?
Stává se, že musím operovat zvíře, o kterém vím, že je to třeba špatně kompenzovaný kardiak. Nebo u zvířete dojde náhle k nějaké zástavě, ať už dýchání, nebo srdce. Naštěstí je to v průměru jedna ze dvou set operací. Ale tyhle situace jsou nejvíce stresující. Znáte to ze seriálů, kdy anesteziolog při operaci volá na chirurga: „Ztrácíme ho!“ A všichni začnou běhat a šílet. A my to řešíme stejně jako u lidí. Resuscitací. Většinou se nám zvíře podaří zachránit. Úmrtnost máme na úrovni lidské medicíny. To znamená téměř nulovou. V řádech promile. Je to i tím, že používáme kvalitní preparáty. V průběhu operace také u zvířete monitorujeme všechny základní parametry, jako je EKG křivka, teplota, saturace krve kyslíkem a množství vydechovaného CO2 . V principu úplně stejné jako při operaci u člověka. Na obrazovce vidíme, jaká je hloubka anestezie, a podle toho reagujeme.

Při operaci může nastat další problém, že je v místě něco jinak, než jste čekal. Stává se to?
Většinou u onkologických onemocnění v dutině břišní. Na rentgenu a ultrazvuku vidíte, že tam je nějaký útvar od pěti do padesáti centimetrů, ale vůbec netušíte, k čemu bude přirostlý, jak to tam bude vypadat, kolik tam bude cév. Vždycky to musíte řešit případ od případu. Takže improvizuji velmi často. A myslím, že právě v tom spočívá kvalita chirurga, že se s tím umí popasovat.

Dochází v důsledku šlechtění u psů nebo koček k nějakým anatomickým posunům, které vám komplikují práci?
Všichni veterináři mi potvrdí, že nejsou ideální takzvaná brachycefalická plemena, která mají v důsledku přešlechtění plochý a nedostatečně vyvinutý čumák a zkrácenou lebku. Patří mezi ně například mopsové i buldočci. Ti se dusí v klidu, natož při anestezii. Lidé vyšlechtí tvora, který vůbec neodpovídá přirozenému výběru. Chovatelé a majitelé pejska si sice pochvalují, jak je roztomilý, ale to zvíře trpí až do smrti. Nemůže dýchat, má křivé nohy, v důsledku toho špatně chodí, oči mu koukají z lebky, takže má pořád záněty… Bohužel, snaha mít něco výjimečného a výstředního se na těch zvířatech podepisuje. Někteří psi jsou pak odsouzeni k lidské asistenci, aby vůbec žili. Tohle se ale týká i některých obřích plemen. Když máte dogu, která váží 80 kg, její kostra to prostě nezvládá, což vede ke zdravotním problémům. Ale proti přírodě je třeba i kilová čivava nebo jorkšír. Pro ně by byla ideální váha 2–3 kg, ale to už by se nevešli do dámské kabelky a nepůsobilo by to dostatečně roztomile. Dost často se zapomíná, že ta zvířata už ztratila životaschopnost a jejich množení hraničí s něčím, čemu se v Německu říká týrání chovem. Mají tam na to dokonce zákon.

Jaké nejčastější operace děláte?
Dá se to rozdělit na takzvanou měkko tkáňovou chirurgii a na ortopedii. V rámci operací měkkých tkání nejčastěji provádím odstraňování pohlavních žláz u koček a kocourů, ale také u fen. Velké množství naší práce tvoří i onkologická chirurgie. Odstraňování kožních nádorů, nádorů mléčné žlázy u fen nebo u koček, dále břišní nádory, nebo hrudní, ale to je spíš výjimka. Potom jsou to operace orgánových systémů, jako zauzlení střeva, nebo cizí tělesa ve střevě nebo v žaludku a další.

Vy se ale specializujete na ortopedii…
Řešíme úrazy, zlomeniny, vykloubení. Ale asi nejčastější ortopedická operace je ruptura (natržení) předního zkříženého vazu. Hlavně u psů je to dáno anatomií nohy a přetížením vazu. Potom jsou to různé dědičné vady. Těch je velké množství, zvláště u mladších psů. Jsou to různé typy dysplazií (poruchy vývoje nebo růstu, pozn. red.) kyčelních a loketních kloubů. Dále vykloubení kolenní čéšky, což je velmi časté u menších plemen. Děláme i náhrady kloubů, třeba totální endoprotézu kyčelního kloubu. Princip je v tomto případě naprosto stejný jako u člověka. I implantáty jsou velmi podobné. Používáme ty od české firmy z Kladna, která převážně vyrábí lidské náhrady kloubů a doplňkově i pro psy.

Veterinární medicína se začíná hodně specializovat, podobně jako ta humánní, že?
I majitelé zvířat si začali do jisté míry sami specialisty hledat. Mají svého veterináře, kde řeší očkování a běžné věci, a když je něco vážnějšího, najdou si odborníka, třeba internistu, očního lékaře, chirurga nebo ortopeda. Ke mně se potom sjíždějí lidé z celé Prahy, nebo i mimo pražští.
Ilustrační snímek

Dotýkají se zvířati civilizační choroby?
Částečně ano. Neznám sice žádného veterináře, který by se zaměřil třeba jen na obezitologii, ale zrovna s nadváhou se u zvířat potýkáme dost často. Ruku v ruce s ní jdou srdeční i ortopedické problémy nebo cukrovka. Nadváha má totiž u zvířat téměř stejný dopad jako u lidí.Jednu výhodu však psi a kočky mají. Alespoň ti, co k nám chodí a mají zodpovědné a milující majitelé. Mají výhodu v tom, že žijí dost kvalitní a stabilizovaný život. Nechodí do práce, mají standardní biorytmy, pospí si, kdy potřebují, nají se, kdy chtějí, mají pravidelně pohyb, nekouří, nepijí alkohol, mají kvalitní stravu. Mají takovou celoživotní dovolenou all inclusive. Cesta na veterinu je jeden z mála stresů, které zažijí. My lidi jsme na tom dramaticky hůř. Pořád se na nás něco valí: stresy, práce, zlobí nás děti… Dopad „uspěchané společnosti“ psi zdaleka tak nevnímají. Samozřejmě to neplatí u týraných a špatně opečovávaných zvířat. Ale mám pocit, že těch naštěstí i díky osvětě a médiím ubývá. Průměrná kvalita péče se za 22 let praxe, kterou mám za sebou, rozhodně posunula k lepšímu.

Říkáte, že mají psi a kočky krásný život, hlavu si z ničeho nedělají. Čím to, že i u nich se vyskytuje velké množství nádorových onemocnění?
Možná že řeknu něco, co se nebude hodit do krámu koučům, kteří nám radí, jak máme žít, abychom byli šťastní. Můj názor je ten, a četl jsem závěry dvou studií, které to podporují, že většina případů zhoubných nádorů jsou způsobeny náhodou. To opravdu nechce moc lidí slyšet. Chceme mít pocit, že můžeme hodně věcí ovlivnit, nebo mít věci pod kontrolou, jenomže to, jestli zdravý člověk nebo zvíře onemocní nádorem, nesouvisí zdaleka jen s tím, jak žijeme, ale s tím, co se v těle odehrává na buněčné i imunitní úrovni. A to se tak snadno ovlivnit nedá. Třetina nádorů je vyvolaná nějakým vnějším faktorem a zbylé dvě třetiny jsou výsledkem náhodné genetické mutace v buňce.
Kočky a psi na marihuaně. Páníčkové jim tak léčí úzkost i bolesti

U fen hrají velkou roli také hormony, ne?
To jsou typicky gynekologické nádory mléčné žlázy a vaječníků, dělohy nebo pochvy. Vznikají vlivem pohlavních hormonů. Když fenu vykastrujete v útlém věku, před prvním háráním, je na 99,9 % jisté, že nebude mít ve stáří nádor mléčné žlázy. S každým dalším háráním se riziko vzniku nádoru rychle zvyšuje. Ale spoustu nádorů se takhle vysvětlit nedá. Snažíme se hledat příčiny, ale zatím je nenalézáme.

Která plemena na nádory trpí nejčastěji?
Boxeři patří statisticky k nejvíce postiženým plemenům různými druhy nádorů. Typicky třeba mastocytomem (potenciálně nebezpečný, nejčastěji kožní nádor, pozn. red.). Když si pořídíte boxera, existuje prostě velká pravděpodobnost, že se u něj v průběhu života nějaký nádor objeví.

Občas s nadsázkou hovoříte o takzvané „parkové univerzitě“.O co jde?
To je sněm ženských v parku, které venčí své mazlíčky, a jste-li začínající pejskař, v průběhu procházky vám vysypou z rukávu, na co zaručeně váš pes bude trpět a jak se o něj starat. Ony už za život měly tři chlupáče, takže vědí lépe než všichni ostatní, co a jak. Že já mám v ordinaci denně desítky pacientů, pro ně vůbec není argument, protože ony mají svoje zkušenosti…Při venčení se tak od nich dozvíte, že fenka musí mít za život aspoň jednou štěňátka a pak bude spokojená, šťastná, dožije se vysokého věku a nebude mít nikdy žádné problémy…Tak to je lež! To už medicína dávno vyvrátila. Když má fena totiž štěňata jen jednou, je to stejné, jako by je neměla vůbec.

Jaké jsou další nejčastější mýty?
Že se u kocourů nesmí provést kastrace před 9. až 12. měsícem věku. Jinak jim pak prý nenaroste penis a ucpou se močovým pískem. To už se také dávno vyvrátilo... Další mýtus je, že pes nesmí žrát brambory. To si pamatuji ještě z dětství, že se to říkalo. Ve skutečnosti je potřeba brambory jen tepelně upravit a před jídlem ohřát, pak je pes klidně může. Často se také říká: „Když pes líže zeď, chybí mu vápník!“ Možná to mohlo platit kdysi, ale dnešní disperzní nátěry asi nemají s vápnem nic moc společného. Zeď psi lížou jen tak, protože jim to chutná… A klasika, se kterou majitelé psů také často přicházejí, je, že štěňata nesmí běhat do schodů. A tak lidé nosí svého psa do schodů, ale v době růstu ho zároveň nechají hodinu lítat za balónem, což je zátěž na pohybový aparát stonásobně větší. Ve skutečnosti schody problém nejsou, jen jich nesmí být třeba osmdesát – prostě dělat vše s mírou. Také se setkávám s názorem, že psi malých plemen nesmějí mléčné výrobky, protože by pak příliš vyrostli. Což je také nesmysl. Psi mají geneticky danou nějakou velikost, a asi to neovlivní to, když sežerou jogurt.

Tohle opravdu někteří majitelé psů řeší?
Ano, je to totiž typická námitka těch, co jim psa prodali. Když si koupíte pejska bez papírů, většinou čivavu nebo jorkšíra, a vyroste vám pak z toho štěněte osmikilový pes, jste překvapená – a může se stát, že se potom od chovatele dozvíte, že vám čivava vyrostla proto, že jste jí dala dvakrát pacholíka a jednou tvaroh. Že si za to vlastně můžete sama. Přitom je to tím, že jde o křížence, a ne o čistokrevného psa. Nebo občas v ordinaci slyším: „Moje sousedka říkala, že její pes přestal kulhat, když mu dávala koňský preparát. Je ta operace tedy opravdu nutná?“ Na to se těžko reaguje. Lidé mají někdy pocit, že jako veterináři máme pět diagnóz: kašel, kulhání, průjem, drbání se a počurávání. Jenže když pes kulhá, může za tím být třicet až padesát diagnóz. A to, že sousedce zabralo tohle, neznamená, že to zabere i u mého psa.

V čem se hlavně liší zvířecí pacienti od těch lidských?
Lidé jednají daleko více racionálně, zvířata zase daleko víc intuitivně a spontánně. Psům a kočkám se mylně podsouvají lidské vlastnosti i náš způsob uvažování. Páníčci mají proto často pocit, že zvíře bude léčbu, nebo operaci, prožívat stejně jako oni. Ale ono to tak není. Zvíře to zkrátka zdaleka tak neanalyzuje jako my. Jedná na základě momentálních pocitů. Pro člověka je onkologická operace katastrofická záležitost, život se mu obrátí o 180 stupňů, všechno se změní a začne o všem přemýšlet. Psovi vyndám z břicha kilový nádor a on, když ho břicho po dvou dnech přestane bolet, je v pohodě a vlastně mu nic není. Vůbec nepřemýšlí, co bude. Neřeší, co rodina, děti, známí, práce, hypotéka. Nažere se a jde se projít. Lidé jsou strašně komplikovaní.
Atlas bolesti psů a koček

V českých domácnostech žijí podle odhadů asi 2 miliony psů a 1,5 milionu koček. Jaké jsou u nich nejčastější nemoci a bolesti?

PSI

ZÁNĚT SPOJIVEK:
Vzniká v důsledku dráždění oka např. řasami, víčkem, které je příliš velké, nebo chlupy, které rostou na normálně bez srstnatém víčku. Zánět mohou způsobit ale i alergie,cizí těleso v oku (např. osiny z trav), poškrábání, infekce či paraziti. Pokud výtok z očí psa obtěžuje, nebo je hnisavý, veterinář příčinu problému odstraní a naordinuje léčbu.

ZÁNĚT ZVUKOVODU:
Hafani s většími převislými ušními boltci se během života těmto potížím asi nevyhnou. Vlhké prostředí v uchu je totiž ideální živnou půdou pro bakterie a kvasinky. Proto pejskům pravidelně uši kontrolujte, jestli nejsou zarudlé nebo zda se v nich netvoří větší množství zapáchajícího mazu, který zvukovod ucpává. Problémy přicházejí nejčastěji na podzim se sychravým počasím, ale může je způsobit i voda, která do ucha nateče při koupání. Potřepávání hlavou, škrábání tlapkou v uchu nebo otírání hlavy o koberec jsou první příznaky. Vyplatí se uši kontrolovat a občas je vyčistit ušním kapkami. Zánět v uchu mohou ale vyvolat i parazité, alergie či zapíchnuté osiny.

ZÁNĚT HORNÍCH CEST DÝCHACÍCH, RÝMA:
Rýma nejčastěji způsobuje psům trable v průběhu podzimu nebo zimy, kdy je jejich imunita oslabená. Pes kašle a kýchá, teče mu z čenichu a může mít výtok z očí. Při léčbě běžné rýmy zkraťte venčení a zabraňte dalšímu prochladnutí. Kurýrujte psa klidovým režimem. „Léčba se podobně jako u lidí odehrává pomocí léků usnadňujících odkašlávání a v případě podezření na bakteriální infekci se ordinují antibiotika,“říká veterinář Roman Skala.

STŘEVNÍ A ŽALUDEČNÍ INFEKCE:
„Pes se venku nakazí tak, že něco infikovaného olízne nebo sežere, proto tyto infekce často přicházejí v epidemiích na podzim,“ popisuje veterinář Skala. Typické příznaky jsou zvracení a průjem.„U těžších případů podáváme antibiotika a injekčně léky proti zvracení. Pokud jde o štěňata nebo o starší psy, většinou ještě ordinujeme infuze, které jim doplní tekutiny a ionty. Když se trávicí trakt uklidní, přecházíme na tablety a také na dietu.“

ZÁNĚT DÁSNÍ:
Ten způsobuje u psů v drtivé většině případů zubní kámen. „Alfa a omega stejně jako u člověka je pravidelná zubní hygiena. To znamená pravidelně čistit zuby. Kdo to u svého psa nezvládne, je možné jednou za čas v takové lehčí narkóze vyčistit zubní kámen ve veterinární ordinaci,zpravidla ultrazvukem. Po nějaké době se však zubní kámen objeví znova,“ říká veterinář Roman Skala.

BLECHY, KLÍŠŤATA, TRUDNÍK:
Pokud se váš pes začne drbat, je neklidný a na kůži se mu objeví červené ranky, prohlédněte mu srst, zejména v okolí ocasu a na břiše, může být totiž zablešený. Blech, které se zasídlí v bytě nebo na chalupě, se navíc budete jen obtížně zbavovat. Odstraňte je proto nejen ze srsti zvířete, ale zaměřte se i na pelech, koberce a další místa, kde se zvíře nejčastěji pohybuje. Účinná antiparazitika ve formě obojků,spot on (roztok pro nakapání na kůži) nebo tablet by měly psa před blechami ochránit. Další obtěžující parazité jsou klíšťata. Pejsky mohou ohrozit lymskou boreliózou a ojediněle i klíšťovou encefalitidou. Velké trable může psům způsob i demodikóza, což je kožní onemocnění, jehož původcem je parazit trudník psí. Kdysi se nemoci říkalo „červená prašivina“ a dodnes může psa ohrozit na životě, pokud se léčí špatně, nebo se na ni nepřijde včas. Způsobuje chronický zánět kůže, vypadávání srsti, po těle psa vznikají lysiny. „Vyskytuje se hlavně u psů s oslabenou imunitou a u některých krátkosrstých plemen, kde svou roli hraje i genetika,“ upřesňuje veterinář Roman Skala.

ZAČERVENÍ:
Nejčastějším evergreenem u psů a koček jsou škrkavky. Ty se přenášejí z matky na mláďata, která přicházejí k novým majitelům už s larvami v krevním oběhu, nebo dospělými parazity ve střevech. „Koťata nebo štěňata mohou mít v sobě různá vývojová stadia škrkavky, proto by se měla často odčervovat. Do prvního půl roku i co tři týdny. Odčervením se totiž hubí jen dospělí paraziti ve střevě,“ vysvětluje Skala. Nakazit se ale mohou i starší čtyřnozí mazlíčci, když sežerou trus jiného zvířete s vajíčky škrkavky. Důležité je proto odčervování 2x až 3x ročně, i když se pes jeví jako zdravý.

ZÁNĚT DĚLOHY U FEN:
Když má fena krátce po hárání, víc než obvykle pije, málo žere a je bez nálady, unavená a schvácená, může se jednat o zánět dělohy, který má u fen vážný průběh. „Jde o bakteriální infekci uvnitř dělohy. Hlavní příčinou je to, že fena není kastrovaná a nemá štěňata, respektive je nemá pravidelně. Pohlavní cyklus je u fen velmi důrazně zaměřen tak, aby došlo k zabřeznutí, pokud k němu nedojde, může se děloha po deseti nebo patnácti cyklech dostat do fáze, kdy se v ní začne hromadit tekutina a může dojít k infekci,“ varuje veterinář. Feně pak hrozí až otrava krve. Děloha je totiž plná hnisu, který se vstřebává do krevního oběhu. Je proto třeba reagovat okamžitě. Léčbu veterinář provádí pomocí léků, které dělohu vyprázdní, jejich úspěšnost ale není stoprocentní. Další možností je odstranění dělohy a vaječníků.

PŘEPLNĚNÍ NEBO ZÁNĚT ANÁLNÍCH ŽLÁZEK:
Když si pes začne olizovat zadek nebo tzv. sáňkuje (vozí se zadkem po zemi), nebo si okusuje kořen ocasu, jde s největší pravděpodobností o přeplnění análních žlázek. „Zapáchající sekret, kterým si psi značkují teritorium, se normálně vyprazdňuje ze žlázek v konečníku při stolici. Ty se ale mohou přeplnit, a potom je ideální žlázky co nejdříve vymačkat. Jinak může dojít k zánětu,“ říká Skala.

CIZÍ TĚLESA:
„Asi každý veterinář, který dělá chirurgii, už z útrob psů vyndaval ledacos: míčky, kameny, kusy oblečení, provázky, kusy dřeva, kosti, gumičky… Já jsem dokonce jednou vyoperoval i botu,“líčí veterinář Skala. Problém je podle něj v tom, že se trable u psa nemusí hned projevit. „Ani ultrazvukové nebo rentgenové vyšetření ne vždycky cizí těleso v dutině břišní odhalí.“ Pokud váš pes něco spolkne, navštivte veterináře. Když předmět neprojde střevem, na řadu přichází operace.

ARTRÓZA:
Kulhání a problémy schůzí, hlavně po delším odpočinku či po zvýšené zátěži, mohou být projevem artrózy, zejména u velkých plemen, u psů s nadváhou a s nedostatkem pohybu. Jde o bolestivé chronické degenerativní onemocnění, kdy dochází k mírné zánětlivé reakci uvnitř kloubu. V důsledku toho se poškozuje chrupavka. Ta vysychá, praská a snižuje se její pružnost. „Dopad na kloubní plochy je pak daleko tvrdší. Psa bolí kost, která je pod chrupavkou,“ vysvětluje Skala. Artrózu neumějí lékaři zastavit ani u lidí.

KOČKY

ZÁNĚT ZEVNÍHO ZVUKOVODU:
Více než 80% těchto zánětů způsobuje tzv. strupovka ušní. Jde o ušní svrab, který zvířata obtěžuje úporným svěděním. Součástí léčby je usmrcení parazita, vyčištění zvukovodu a léčba zánětu.

KOČIČÍ RÝMA:
Je u koček častou infekcí dýchacích cest. Kromě výtoků z nosu a zánětu spojivek se projevuje i dalšími záněty v nose a v tlamě. Šíří se většinou ve větších komunitách, například v útulcích nebo u větších chovatelů. Když máte jednu kočku doma, pravděpodobně kočičí rýmou neonemocní. Zvíře při léčbě potřebuje dostatek krmiva, vodu, teplo a klid. Komplikace se léčí antibiotiky.

PROBLÉMY S MOČOVÝM MĚCHÝŘEM:
Dříve se jejich vznik připisoval infekčním zánětům nebo přítomností močového písku. „Je pravda, že záněty močového měchýře a močové trubice jsou u koček pořád velmi časté, ale dnes většina z nich nemá zjevnou příčinu, a dokonce se dává do souvislosti se stresem,“ upozorňuje veterinář Skala. Pokud tedy kočka není v optimální psychické pohodě, může se to u ní projevit trablemi s močovými cestami. „Když jde o klasický zánět, léčí se antibiotiky, pokud jde o přítomnost kamenů nebo písku, řešení je chirurgické.“

ZÁNĚT DÁSNÍ:
„Nejprve vzniká jako zánět v důsledku podráždění dásně od zubního kamene, ale potom ho v některých případech může udržovat imunita zvířete a může být velmi intenzivní,“ popisuje Roman Skala. Takový zánět způsobuje silnou bolest a neustupuje, ani když veterinář odstraní zubní kámen. „V rámci léčby se buď dlouhodobě podávají léky, nebo kočka musí prodělat kompletní extrakci chrupu,“říká Skala.

SELHÁNÍ LEDVIN:
Jedna z nejčastějších příčin úmrtí u starších koček, ale i psů. „Většinou se jedná o neinfekční zánět ledvin. Problém je v tom, že trvá dlouho, než se projeví. A když to poznáte, už je většinou pozdě. V té chvíli už má totiž zvíře tři čtvrtě ledvinné kapacity nefunkční,což znamená, že mu funguje jen půlka jedné ledviny,“ vysvětluje Skala. Typické příznaky? Kočka nadměrně pije a méně žere, hubne, má zhoršenou kvalitu srsti. Nemoc je, bohužel, nevyléčitelná.

Jak psi vnímají bolest?
Daleko méně než lidé. Je to dáno pudovým jednáním, ale i geneticky. Znám v podstatě jediný stav, kdy je fyzická bolest pro psy devastující, a to jsou bolesti páteře. Taková ta vystřelující bolest, jako když vás někdo šlehne bičem. To si psi stěžují nahlas, ječí, bojí se dotyků a pohybů.

Jakou máte zkušenost s přírodní medicínou v rámci léčby psů a koček
Ta má stejně jako u lidí hodně zastánců i hodně odpůrců. Já jsem někde uprostřed. Třeba bylinky, proč ne. My léčíme chemií, nicméně to jsou všechno látky, které analogicky pocházejí z přírody. Není důvod se bylinkářství vysmívat. Problém je, že to není propracovaná metodika. Ale když pes kašle, proč mu nedat jitrocelový sirup? Ve chvíli, kdy má infekci močových cest, proč nezkusit čaj z brusinek? Jen to užívejte s rozumem a něco si o tom přečtěte. I bylinky mohou mít totiž vedlejší účinky. Naopak homeopatii nevěřím. Považuju ji jen za placebo efekt. Přesto ji klientům nezakazuji. Chcete to dávat, dávejte! Ono to totiž neublíží, protože je to jen cukr. A majitelé zvířat pak mají dobrý pocit, že udělali všechno, co mohli.

Placebo efekt tedy více funguje na ně než na jejich zvířata?
Myslím, že existuje velmi výrazný vliv páníčků na psy a opačně. Jsou to svým způsobem spojené nádoby. A jsem přesvědčený, že tohle naladění se na určitou vlnu je důležité. Když je v dobrém rozpoložení páníček a věří, že to zvířeti pomůže, může to mít pozitivní vliv i na hojení nebo léčení psa nebo kočky. Existuje ale i takzvané samovyléčení. Část akutních případů by dost možná ani doktora nepotřebovala. Někdy se vyplatí nehrotit situaci, počkat na to, co se stane. Ale také se může stát, že stav podceníte. Rozhodování je někdy prostě složité.

Co konopí? Slyšela jsem, že mast může léčit i ekzémy u psů.
Když za mnou přijde majitel zvířete s návrhem, že chce psa léčit konopím, asi jsme schopni se dohodnout, že to může zkusit. Měl jsem klienty, kteří dávali koláčky s marihuanou psovi, který byl vážně nemocný, a velmi si to pochvalovali. Minimálně byl zhulený, takže mu bylo lépe. Netrpěl a dožil se s tou těžkou nemocí, kterou měl, o půl roku navíc v lepší kvalitě života.

Očkování začíná být velké téma i ve veterinární medicíně. Setkáváte se často s antivakcinačními postoji u majitelů mazlíčků?
Budeme-li se bavit o vedlejších účincích očkování, tak ne že by nebyly, ale je jich velmi málo a vlastně jsem nikdy nezažil fatální průběh takové reakce. Očkování má určitě smysl. V praxi se občas setkávám s tím, že lidé chtějí, aby se neočkovalo tak často, jak je doporučováno. Tam se dá po dohodě vakcinační schéma upravit. Je logické, že výrobci vakcíny chtějí, aby se očkovalo ideálně každý rok, ale imunita po očkování řadou vakcín funguje i tři roky. Třeba vzteklinu dnes nemusíte očkovat každý rok, ale jednou za dva nebo tři roky, podle toho, jak to uvádí výrobce vakcíny. Stejně tak je to s psinkou (nakažlivé virové onemocnění, které způsobuje vysoké horečky, apatii, výtoky, zánět plic a další příznaky; často končí smrtí, pozn. red.), parvovirózou (silně nakažlivé virové onemocnění hlavně u štěňat, nejčastěji se projevuje krvavým průjmem, zvracením, bez léčby zvíře umírá na dehydrataci či zástavu srdce, pozn.red.), infekční hepatitidou. Pak existují další vážné nemoci jako leptospiróza (horečnaté bakteriální onemocnění, kdy se od zvířete může nakazit i člověk, pozn. red.) nebo parainfluenza (akutní virový zánět dýchacích cest, pozn. red.) a tam je potřeba skutečně přeočkovávat po roce.
Ilustrační snímek

Takže můžete očkování takzvaně rozvolnit?
Přesně tak. Když si to klient přeje, vždycky to s ním proberu, upozorním ho na plusy i minusy a on se rozhodne. Nebo to i sám navrhnu u staršího zvířete, když mi už nepřijde nutné ho očkovat každý rok. Podle mých zkušeností vždycky funguje se s majitelem zvířete dohodnout, jakým způsobem budeme postupovat. Největší problém je nerozhodný člověk, který neví, co chce, ví, co nechce, má milion informaci z internetu, ale neumí si je přebrat, a pořád něco mění.

Působíte na mě, že jste velký srdcař v životě i v práci…
Mě ta práce baví i po těch 22 letech. Je to krásný pocit, když vidím zvíře, které jsem uzdravil. Kdybych vyhrál ve Sportce, dokážu si představit, že bych v ordinaci nebyl třeba pět dní v týdnu, ale jen tři, zaoperoval bych si pro radost a šel domů. Ale dělal bych tuhle práci dál. Vybral jsem si dobře, neměnil bych.

Zdroj: https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/vet ... droj=patro
Obrázek
Uživatelský avatar
sharka.68
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 8874
Registrován: 12.08.2010 6:56:19 0
Bydliště: Perníkovice

Re: Všehochuť. Co by vás mohlo zajímat.

Příspěvekod aida » 01.11.2019 8:23:51 0

Pěkný rozhovor, pan doktor má sympatické názory.
aida
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 1294
Registrován: 10.03.2007 11:38:15 0

Re: Všehochuť. Co by vás mohlo zajímat.

Příspěvekod Tora » 01.11.2019 9:08:32 0

Díky, Sharko, stálo za to ten rozhovor si přečíst. Přečetla jsem ho celý, a to se mi stává málokdy.
Uživatelský avatar
Tora
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 1546
Registrován: 02.10.2013 16:50:26 0

Re: Všehochuť. Co by vás mohlo zajímat.

Příspěvekod sharka.68 » 05.11.2019 8:30:03 0

Není zač Toro...

našla jsem dneska tohle, dopadla bych jako ta paní...

https://www.policie.cz/clanek/kocka-pre ... m=z-boxiku
Obrázek
Uživatelský avatar
sharka.68
žabí královna/král
žabí královna/král
 
Příspěvky: 8874
Registrován: 12.08.2010 6:56:19 0
Bydliště: Perníkovice

PředchozíDalší

Zpět na Aktuální dění

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků