Rodina Miňákových už je zase spolu....Majolenka odešla za Minečkem a Pitinkou

[sharka.68]

Od včerejšího rána, je rodina Miňákových zase spolu...jen mně tu najednou chybí 3 čtvernožci...
Majolenka se narodila 12.7.2012 v zahradní chatce u Ireny v Lázních Bohdaneč
https://www.rajce.idnes.cz/madamjardini ... /521028965
https://www.rajce.idnes.cz/madamjardini ... /521028961
2.9.2012 jsem ji odnesla na veterinu se zápalem plic a už se na zahradu nevrátila. Majolenka byla celej život svéráz. Milovala tetu Nenelku a ctila adoptivní rodiče Minečka a Pitinku. Když odešel Miňák, otřásl se její doposavad pohodovej život v základech, když loni odešla Pitinka, Majolenka přišla o svoji jistotu a začala se všech stranit..občas si zašla za Nenelkou, ale jinak se utápěla ve smutku..jíst dostávala,pít také,měla svůj záchůdek, ale mezi kočky se moc nehrnula..trvalo to půl roku...potom jsem ji odlapla a odnesla na veterinu,protože se mi nezdála její vůně..veti zjistili,že má rakovinu, bohužel s metastázemi a padla dohoda, že včas přijdeme..
Krabice prožila se smečkou..jen pořád chodila a hledala ty dva a občas na mne ječela - Kde jsou,kam jsi je odnesla? Vrať mi je!!!
Koncem února se jí začalo měnit tělíčko, nádor se probral...ale cpala se, pila, všechno normální..ale obě jsme věděly...
5.3. si vyječela večer konzervu ..dostala tuňákovou gourmetu a spucla ji celou,pak se napila a šla si lehnout na křeslo..po 3h ranní za mnou přišla do postele. Nevěřila jsem vlastním očím. Po 12 letech se přišla tulit? Majolenka-Bělouš? Chytla mne za ruku a nepustila,vsunula si hlavu do mý dlaně a tichounce předla...já byla v sedmým nebi a blbec jsem netušila,že ona do něj právě odchází... po čtvrté hodině 6.3.2024 vrnění přestalo,Tělíčko ochablo,stisk pacek povolil..Majolenka odešla...za mostem z Duhy bylo radostné shledání a tady dole,smutný a bolavý kopání jamky na zahradě, kde se narodila...
https://www.rajce.idnes.cz/sharka-68/al ... /836015283
https://www.rajce.idnes.cz/sharka-68/al ... /888638388
https://www.rajce.idnes.cz/sharka-68/al ... /694563826
Dívala jsem se na to tělíčko,který bych tak ráda chovala a hladila, dokud v něm byl život, ale respektovala jsem, že o to nestojí, že mám prostě kočku netykavku...někdy jsem jí to vyčítala, ale nenutila ji...zlehka jsem jí někdy pohladila hlavičku,když se cpala tuňákem nebo mletým hovězím, když si přišla pro svoji dávku mletého kozlíkového kořene. Naděje, že jednou přijde, tu byla...naděje se stala skutečností, ale cena byla příliš vysoká...měla jsem toho svýho tříbarevnýho Divouse ráda, snad to věděla...
https://www.rajce.idnes.cz/sharka-68/al ... /961151550

[Mar-ska]

Je mi to líto, odcházela v klidu. Nám odešla do věčných lovišť před čtrnácti dny naše Činda. Byla to velká kamarádka Edýska. Když byl ještě štěňátko tak mu vždycky ráno přinesla myš ,, asi aby nestrádal hladem " . Měla ji schovanou za schody. Je po ní prázdno. Byla to bojovnice, všechny kočky a kocoury vypráskala ze dvora.

[Jana Bu.]

Tohle je vždy smutné....

[alimo]

Chápu Šárko, jak ti asi je..... a měla tě ráda, měla, to by se jinak nepřišla rozloučit. Nějak mám zamžený monitor . Pomalu se začínám bát o Čerťu, bude jí 11-12, dětství a ranné mládí neměla pěkné, ale pak si nás našla , láska moje zelenooká. Zatím je v pohodě, baští, spí s námi v posteli, večer honí plyšmyši... zatím...

[sharka.68]

Alčo,to si taky říkám..ž ty její projevy náklonosti, byly prostě jiné..a že šla k tomu,kdo jí vlastně zbyl a byla s ním do svého konce..a myslím, že byla ráda, že neodchází sama a opuštěná...
taky se dívám na ty ostatní s tím, že Norisce bude v dubnu 16 let, Pidikočce 15, želvinám v létě 14 a Če-čen v úterý bude 6 let, Cecilce je tak mezi 8-10 lety..už bylo těch odchodů u mne dost,ať na nás ta s kosou na chvíli zapomene...

[Matylda]

To je mi líto, Sharko. Ale odešla tak, jak chtěla.

[Xerxová]

[Tora]

Tohle jsou moc smutné chvíle. Na dálku tě objímám. Nám tehdy odešlo pět kocourků během jednoho roku, vždycky jsme se dostali z jedné rány a bum další. Takže vím, jaké to je, když takhle postupně odchází, jak chybí. Občas by je člověk přerazil,ale když nejsou, tak po nich zůstává díra. Drž se.

[Apina]

Sharko,
Majolenka věděla, že ji máš ráda a věřila Ti. Však by jinak naposledy, kdy potřebovala už svést jen ten poslední boj, nepřišla. Odešla tak, jak to chtěla.

Jo, bolí to a bolet bude, vždyť jsi je všechny milovala.

Však já sbírám síly, abych dokázala podpořit mou také nechovací a dost netykavku Amálku, až ten její čas nastane... Krátí se to. Včera jsme byly u veta, toho mého starého, který mě nepřesvědčuje k týrání léčením (mimochodem v zahraničí za opravdu hodně peněz). Sám konstatoval, že by jí museli uříznout půlku hlavy, což si myslím od začátku. Tak vyfásla dvě pigára - antibiotika, která už zase nutně potřebovala (i jiní veti jí je dali a i něco proti bolestem), a nějaké kortikoidy. Večer byla veselejší, ve středu večer jí mám sama dát injekci dalších kortikoidů. Uvidíme, jak jí tu injekci zvládnu dát a jak vlastně vůbec ještě dlouho budeme ještě bojovat. Je to Amálka, která si musí říci. Je ale tvrďák, ostatně jako všechny naše kočičky, které jsme zatím měli. Snad poznám, až nastane její čas a pomohu jí včas.

[sharka.68]

Já vím..jen se s tím prostě musím vyrovnat..
I Vy dvě, budete bojovat,dokud to bude k žití a bude to mít smysl..Amálka pozná,kdy už je čas a Ty musíš najít v sobě tu sílu, přes všechnu tu strašnou bolest...
Mám to za sebou tolikrát,že si říkám, že už to přece znám a nemůže mne to tolik rozhodit...a stejně na to nikdo nejsme připraveni tak,aby nás to nedostalo...
Buďte spolu...ať máte ještě hodně času..moc Vám to oběma přeju....

[Vave]

Je mi to líto, Sharko. Uý Ti odešlo tolik kočenek, o kterých jsi tak krásně psala. Jejich čas je bohužel o tolik kratší než ten náš.

[sharka.68]

Děkuju Vave,
včera jsem u mamky koukala na jejich fotky..má je v těch spojených rámečcích,jako mozaiku...jednou z té mozaiky budou jen vzpomínky na ty,co mne provázeli životem..moje kočičí společenstvo se rozpadá...
Někdy se mi o nich zdává a nechci ,nechci se probudit...jenže ti živí, mne potřebují..je s nimi hezky a klid, stárnou..za ty roky se stačí pohledět si do očí, usmát se, s přibýváním let jsou mazlivější..ten poslední živel, byla Majolenka..želvice jsou tulítka, (každej den jim říkám, jak jsme za ně ráda, že jsou se mnou...jejich čas je vyměřený a nevím,kolik jim ho ještě zvbývá...krade jim ho nemoc). Cecilka by se mazlila 25 hodin denně, Pidikočka si přijde na svoji pětiminutovku ducání a drbání huňatého kožuchu, Če-čen se zářícíma očima a zrzavou bradičkou říká celou svojí kočkou,že jí to hlazení začíná bavit a Noriska, moje princeznička křehouičká, ale statečná, si na mně v noci ustýlá a spí blaženě až do rána,na mé zdřevěnělé Šárce...ještě úpořád, ji nové podněty zahánějí za televízi a když donesu grilovaný kůře, je š´tastná...
jednou bude celé společenstvo spolu a jednou, s nimi budu i Já...

[Vave]

Amen, Šárko. K tomu se nedá co dodat.

[Apina píše z mobilu]

Někteří už vědí, ty Sharko asi ne, Amálka odešla za Duhu minulou neděli 2.6. Už nemohla jíst ani s pomocí. Poslední týdny jsem ji krmila z ruky, šlo to špatně, ale pořád se snažila, ale v tu neděli se to začalo lámat. Bohužel nebylo už co řešit. Byla do poslední chvíle pořád dost aktivní. Ještě ten poslední týden mi několikrát utekla na chodbu. Byla na kortikoidech, jejich dávky se stále zvyšovaly. Až když ji vět uspal navěky, dala se prohlédnout. Jinak na sebe dlouho nenechala téměř sáhnout, já ji absolutně respektovala.Ten nádor v čelisti jí postupně znehybnil kloub, vyplnil tlamu a nemohla ji otvírat. Jinak šel hodně do strany, což jí možná trochu pomáhalo prodloužit život. Ty máš díru po třech kočičkách a k tomu po Šarikovi, já svým způsobem také - Micinka, Micánek a teď ta obrovská díra po Amálce.

[Xerxová]

Apino, je mi to líto