5. 11. 2013 Povídání z Klokánie

[George]

Vážení,

tentokrát něco z temné historie z konce 19. století v Klokánii. Abych se přiznal, tak já raději kriminalitu takovou, ze staré dobré Anglie, než tu moderní, importovanou z Afriky, Středního východua a Asie jejich krimigangy.

Vražda u laguny.

Idylické prostředí buše, hlubokých údolí a skalních útesů v Modrých horách nenapovídá nic o drama které se zde koncem devatenáctého století odehrálo.

Železnice byla do Modrých hor vybudována už v roce 1863. Prudké stoupání do svahu hor bylo vyřešeno stylem cik – cak, tedy jak se tady říká Zig – zag a potom dvěma tunely. http://en.wikipedia.org/wiki/Lapstone_Zig_Zag" onclick="window.open(this.href);return false; Když parní mašinka, celá udýchaná, zdolala 250 metrové převýšení, tak už měla velkou žízeň a bylo ji nutno napojit.

Horské hřebeny příliš vodou neoplývají a v Klokánii už vůbec ne. Proto bylo nutno dostat vodu z potoka v údolí, necelé 3 km vzdáleném, k žíznivým lokomotivám v osadě Glenbrook. Zde byla přirozená mokřina a v přívětivém, vlhkém roce, dokonce i pramen vody. Tato mokřina byla zahražena podobně jako kdysi rybníky Jakubem Krčínem z Jelčan a Sedlčan a Petrem Vokem v jižních Čechách. Na hrázi byly vysazeny eukalypty k jejímu zpevnění a po ní dodnes vede úzká, jednosměrná silnička, kde si auta dávají přednost jedním a nebo druhým směrem. Nad hrází tak byla vytvořena vodní nádrž, ze které se pak vedla voda k napájení lokomotiv. Vodní nádrž dostala jméno „Glenbrook Lagoon“ a v jejím okolí byl tehdy panenský buš. Nyní je ve stejných místech pěkný přírodní park, a jinak je všude zástavba rodinných domků. Ještě v sedmdesátých letech minulého století jsme na laguně proháněli kanoe a kajaky, plavali a všeobecně se věnovali vodním radovánkám.

Potom byla voda shledána zdravotně závadnou, patrně z přetékajícího a nebo netěsnícího septiku. Tehdy zde kanalizace ještě nebyla. Avšak i po jejím zavedení je u laguny stále tabulka hlásající závadnost vody. Přesto je v parku pěkně a lze pozorovat četné vodní ptáky, kteří číst neumí a po zdravotně závadné vodě laguny se vesele prohánějí.

Za silnicí Great Western Highway a železniční tratí začíná divoký buš a hluboké údolí ve kterém teče potok Glenbrook Creek. V jednom místě tvoří pěknou přírodní tůň zvanou Duck hole. Tedy Kačení Díra. Nad touto ční zhruba dvacetimetrové pískovcové útesy. A právě na břehu Duck Hole, těsně pod útesem byly vybetonovány dva bytelné sokly na ukotvení mocné pumpy a parního stroje co tu pumpu poháněl. Z Glenbrooku byla trestanci vybudována přístupová cesta obtížným terénem, v příkrém svahu 6 stop, tedy kolem 2 metrů, široká. Touto pak tahali koníci dvoukolky plné černého kamenného uhlí na okraj útesu, odkud už putovalo posledních asi 30 metrů skluzem k parnímu stroji.

Od čerpadla k laguně bylo položeno čtyřpalcové, tedy 100mm, potrubí vyrobené z woodstave. To je z dřevěných latí stažených drátem. U většího potrubí se stahovaly latě obručemi, podobně jako u sudů. http://www.zeleznehory.net/drevene-potr ... hrady-sec/" onclick="window.open(this.href);return false; Podobně vedlo potrubí i od laguny k železniční zastávce, kde byly na vodu nadzení nádrže a napájecí zařízení pro lokomotivy.

Koncem devatenáctého století tak byla Glenbrook lagoon opuštěná vodní plocha obklopená divokým bušem. A právě zde se v roce 1896 udála jedna ze tří vražd spáchaných v blízkém okolí jediným mužem.

V roce 1893 přibyl do Sydney záhadný muž mnoha falešných jmen. Nyní si nechal říkat Frank Butler, ale byl také znám jako Frank Harwood, Frank Horwood, Sampson or Simpson, Clare, Burgess, Lee Weller, Richard Asche, Richard Ashe, James MacKnight, George Anderson, Richard (?) Ascher, Elgan, John Newnan. Notorický lhář a podvodník vymetl snad všechna vězení na svých cestách po světě. A necestoval málo. Od roku 1882 kdy opustil západní Dorset v Anglii, navštívil Gibraltar, Maltu, Egypt, Coquimbo (Chile) a potom městské vězení v San Francisku. Po opuštění ubytování v tomto vězení se v roku 1886 přesunul do Kanady, kde vstoupil do řad Royal Canadian Mounted Police, aby tuto instituci záhy opustil a ještě téhož roku vstoupil do armády Spojených Států Amerických pod jménem James MacKnight. Z armády však již v září téhož roku dezertuje. V následujícím roku, 1887, již v únoru znovu vstupuje do US army, aby v květnu opět dezertoval, odjel do San Franciska odkud se pak plavil na lodi Baclutha do své rodné země.

Od roku 1887 do roku 1893 tento výtečník stihl tropit lotroviny nejen ve své vlasti, ale i v Západní Austrálii, pacifických ostrovech, Novém Zélandu, Jižní Americe, USA a Kanadě, aby se pak koncem roku 1893 objevil jako záhadný muž jménem Frank Butler v Sydney v Austrálii s ukradeným kutacím či horním právem. Na svých dobrodružných cestách vymetl vězení snad všech zemí které kdy navštívil.

V tuto dobu ovládala myšlení obyvatel v NSW zlatá horečka a kde kdo se vydával hledat tento žlutý kov. Našemu výtečníkovi však velice rychle došlo, že hledání zlata a zlatokopectví je v prvé řadě velmi tvrdá práce a tak se záhy uchýlil ke své oblíbené podvodnické činnosti, kterou nyní zdokonalil o vraždy a okrádání svých obětí.

12. srpna 1896 nějaký pan Burgess z Norska si koupil koně a vůz ve stáji na Castlereagh Street v Sydney od firmy McCarthy. S naším dobře známým Frankem Butlerem vytvořil partnerství a vydali se údajně za zlatem k osadě Parkes, ve vnitrozemí NSW. Oba byli v této lokalitě spatřeni, ale od té doby pak Burgesse už nikdy nikdo nikde neuviděl.

Další zpráva nám říká, že ještě stejný měsíc v tomto roce odjel Butler se svým novým partnerem Frankem P. Harwoodem hledat zlato do okolí Cobaru v západním NSW. Od té doby Harwooda nikdy nikdo nikde nespatřil.

Podobná zpráva je o Frankovi Campbellovi, který odpověděl na inzerát Butlera a jako jeho společník se s ním vydal do okolí Mudgee v NSW. Od té doby milého Campbella nikdy nikdo nikde nespatřil.

13. září 1896 David L. Yates formou inzerátu hledal společníky za účelem hledání zlata. Mezi jinými mu odpověděl i nějaký Frank Harwood. Tento samozřejmě byl náš starý známý Frank Butler, vystupující pod jménem své nedávné oběti. Skupina zlatokopů se vydala směrem na Grafton v NSW. U lokality Coldale našli trochu zlata a tam se náš podvodník snažil přesvědčit ostatní, že kutání zde nemá smyslu, zlata tu je málo. Nepřesvědčil a nepohodl se a tak se vrátil s nepořízenou zpět do Sydney.

17. října 1896 dvacetiletý student University of Sydney, Arthur T.O. Preston, odpověděl na inzerát v novinách a setkal se s mužem jménem Frank Harwood v prostorách nádražní restaurace na George Street v Sydney. Oba pak odjeli vlakem do Emu Plains, na úpatí Modrých hor. Ve vlaku hovořili s panem Thompsonem, který vypověděl, že plánovali jít do osady Glenbrook. Za několik dnů potkal Thompson Harwooda v Sydney. Když se ptal na Prestona, tak Harwood mu řekl, že tento se do buše nehodil a že pojede s někým jiným.

29. října 1896 námořní kapitán na odpočinku, Lee E. Weller, který bydlel na Phillip Street v Sydney odjel na základě inzerátu hledat zlato s Frankem Butlerem. Do vlaku nastoupili ve stanici Redfern v Sydney a jeli do osady Glenbrook v Modrých horách. Plánovali, že v okolních potocích se budou dívat po zlatě. Utábořili se v buši nedaleko vody Glenbrook Lagoon. Weller byl naposledy spatřen 31. října 1896. Jeho přátelé oznámili na policii, že ho pohřešují a detektivové navštívili tábor u laguny, kde v popelu ohně našli ohořelé zbytky Wellerova notesu. Také tam našli kalhoty s iniciálami FH. Kalhoty původně jedné z obětí Franka Butlera, který jméno Frank Harwood také používal.

15. listopadu 1896 se nějaký Lee Weller ubytoval v Sailor’s Home, tedy v Námořnickém domově v Newcastle v NSW. Pak se nechal najmout na loď Swanhilda a na ní 23. listopadu 1896 odplul z Newcastle do San Franciska. Nebyl to nikdo jiný než náš podvodník, zloděj a vrah Frank Butler.

Asi 50 metrů od tábora u osady Linden v Modrých horách, kde tábořili Preston s Butlerem byla nalezena flanelová košile s Prestonovými iniciálami. 2. prosince 1896 bulo nalezeno tělo v mělkém, asi půl metru hlubokém hrobě. Bylo identifikováno jako Arthur Preston. Byl zastřelen ranou do týla. Tělo bylo exhumováno a 5. prosince 1896 pohřbeno na hřbitově Rookwood v Sydney.

Krátce po deváté hodině ranní v neděli 6. prosince 1896 bylo nalezeno tělo Lee Wellera v mělkém hrobu nedaleko laguny v Glenbrooku. Jako v případě Prestona, Weller byl zastřelen ranou do týla. Vše nasvědčovalo tomu, že Butler nechal svoje oběti si nejdříve vykopat hrob a pak je zastřelil a zahrabal. Tělo nalezl místní občan J.J.Meed, který s jinými na výzvu policie po těle pátral. Ostatky Lee Wellera byly exhumovány a 8. prosince 1896 pohřbeny na hřbitově Waverley v Sydney.

Loď Swanhilda už plula dva týdny Pacifikem, když si s jinou lodí vyměnila zprávy a noviny. Z těchto se kapitán lodi dověděl o vraždách v Modrých horách a uvědomil si, že Lee Weller je vlastně hledaný Frank Butler. Telegraficky zpravil detektiva Johna Roche kde je stíhaný vrah.

Detektiv John Roche, který vedl celé vyšetřování těchto vražd, nyní věděl, že pachatel je na cestě do San Franciska na lodi Swanhilda. Také si uvědomoval, že pachatele musí dopadnout dříve, než se ztratí někde v nesmírných prostorách a divočině USA. Sám se vydal na stíhání tohoto hromadného vraha.

Musel jednat velice rychle. Ze Sydney odjel rychlíkem přes Melbourne do Adelaidy v Jižní Austrálii kde se nalodil na parník plavící se do Londýna, odkud přeplul v jiném parníku do New Yorku odkud jel rychlíkem přes celé USA do San Franciska kam dorazil jen o den dříve než pomalá loď Swanhilda se stíhaným zločincem, 2. února 1897 . V lednu, na sklonku devatenáctého století to byl jistě úctyhodný výkon.

Detektiv John Roche učinil okamžité přípravy k zatknutí Butlera a to se uskutečnilo pod namířenými revolvery policie. Frank Butler byl tak překvapen, že nekladl žádný odpor. Po delším vyjednávání byl zločinec vydán do Austrálie, kde byl v Sydney po dlouhém procesu odsouzen k smrti provazem. Na oprátce se zhoupl ve vězení v Darlinghurstu v Sydney, v 9 hodin ráno v pátek 16. července 1897.

Doprovodné fotoalbum najdete zde: http://hillbilly.rajce.idnes.cz/Glenbrook_Lagoon" onclick="window.open(this.href);return false;


George Švehla 24/8/2013.

[ri]

Juu, horror
Bezva

[jakkel]

to teda je horror

[Xerxová]

hezké úterý všem Hadopasákům, Hadopaskám a zvířátkům těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp

Někdy aktuální dění, někdy příroda, někdy staré báje a někdy černá kronika ... prostě úterní Austrálie pokaždé jiná

[sharka.68]

Děkuji Georgi za tu černou historii...sepsal jsi to parádně

[FALLOWA]

V Klokánii žijí samé jedovaté potvory a toho vraha nic nekouslo - musel ho dostat detektiv, před jehož výkonem smekám .Díky,Georgi, povídání z Klokánie není nikdy nudné

[LFSH]

Fallowa to vystihla přesně.

[Lika]

Téda, a pak si vyjeďte s někým do buše Napínavě sepsáno a ty fotky!

[Rpuť]

Ta výroba potrubí je náramně zajímavá - sem to ještě neviděla ....

[Beda]

jůůůůůů, detektýfka

[Lída]

Zase bezva povídání (no jo, opakuju se, já vím!) , tentokrát i hororový
A fotky taky nemají chybu. Díky Georgi

[baty]

No tedááá, George Svehla alias Arthur William Upfield!
Miluju detektiva Bonaparta a tohle je úplně takový! Georgi díky, další tvář Austrálie a zrovna u vás za barákem.

[baty]

A navíc, Georgi, ten John Roche objel zeměkouli líp než Philleas Fogg v té verneovce, tak von ten Verne byl v podstatě realista, já se picnu!

[Louk]

Jj, příroda, mýty, detektivka... Díky, Georgi, za další velezajímavé povídání!

[Hana Williamson]

To bylo poctenicko, Jirko. Fakt zajimavy. Cim dal vic mne zajimaji paralely prekotneho vyvoje Australie a Ameriky. Dik za zajimavy clanek. MMCH, jak Australie byla kdysi trestaneckou kolonii, tak byl i dnesni stat Georgia v USA.

Jak se zotavujete z pozaru? Mezi jinym to musi byt makacka na uklid domecku. Moc na vas myslim.