15. 6. 2015 Dítě jede poprvé na vodu

[RenataE]

Hřívnatec zítra vyráží na školní výcvikový kurs, jedou na vodu, pojedou Moravu.
Užili jsme si zábavný večer, kdy já jsem trousila různá moudra typu: "Máš s sebou nějaký šátek?" "Ano, mám." "Jaký?" "Palestinku, řekla jsi, že mám s sebou mít šátek." "A víš proč máš mít šátek?"
Naše diskuse o tom, že když si člověk spálí zátylek, tak je dobré mít šátek (a nemít na krku dva masivní řetízky), skončila sázkou o láhev Fernetu. Protože sázky zásadně neprohrávám, doufám, že sluníčko bude přiměřeně slunit a moje dítě opět uzná, že matčiny rady mají něco do sebe
Když jsem ho obdařila repelentem, emulzí na spáleniny a dokonale nepromokavou bundou, tak pravil:"A fakt bys nechtěla tyhle zkušenosti radši pochytat cestou?" "Ne. Opravdu bych byla raději, kdyby mi někdo řekl, že se určitě spálím, že žabky plavou strašně rychle a že jakékoliv pití chutná lépe z porcelánového hrnku než z ešusu."
A co vy?

[sharka.68]

tak jen doufej,že část těch věcí,nenajdeš po jeho odjezdu, vecpaných do skříně.....

PS: u nás se drželo heslo: Co jsem zapomněl , to fakt nepotřebuju..

PS2: už jsi si někdy dojela na dovolenoou a neměla tašku s věcma na sebe?

[Inka]

Ono na té vodě je to zrádné. Pokud člověk nejde mezi lidi, vystačí týden s jedním oblečením, ale jsou věci, které by měl mít. Jako jedinou nutnost a první věc do barelu jsou boty do vody. Blahé paměti náš spolubráška přijel z tábora se čtyřma botama od čtyř párů, tu poslední utopil v Kolíně, když jsme lodě plavili na loděnici. Taky si nedal vysvětlit, že dvě lodi uvázané za třetí nejsou dobré řešení. Spáleniny od sluníčka a parádní úpaly známe taky, nejhorší je asi to zvracení. To se rychle snižuje počet míst kam postavit stan. Holt chlapec uvidí, buď ho řeka vyškolí napoprvé a bude dobře, nebo bude mít smůlu a při pavědomí že je zkušený vodák může být vyškolen až napodruhé

[Matylda]

Kuba se před týdnem z první vody vrátil- jeli se školou Vltavu Sice jsem v životě na vodě nebyla, ale ze všech svých zkušeností vím, že pantofle uplavou, i když sandály nesnáší, pít musí hodně, i když mu to tak nepřipadá a jelikož jsem si vybavení obvykle nosila na zádech, dokázala jsem vybrat to nejnutnější. Jedinou věc nám škola (která jezdí Vltavu každý rok) neřekla: že v kempech u Vltavy, kde si podle nich děti měly kupovat jídlo, stojí rohlík čtyři koruny, pivo v hospodě padesát a nejlevnější hotové jídlo je smažák s hranolkama za stodeset a jinam se nedostanou, protože sotva vytáhnou lodě a během 30 minut postaví stany, budou muset vyklusat na návštěvy kulturních památek v okolí. Takže většina děcek měla málo peněz. Sice měli s sebou i nějaké suroviny, ale na lodích se toho moc vézt nedalo a opravdu mě nenapadlo, že to bude takovej cenovej masakr.

[karakal]

Tak já nevím Renato, jestli bych si přála, aby se mi dítko spálilo, nebo ne. ALe uznávám, že to je jedna z nejúčinnějších výchovných metod . No velkej je dost, on to zvládne. Spíš jde o to, jestli ho to chytne, nebo nadosmrti otráví. Ale to ovlivní hlavně kolektiv, se kterým jede. Taky samozřejmě počasí, ale to až na druhém místě.
Teda Matyldo, to musel organizovat nejakej trouba. Na vodu jsem jezdívala hlavně jako dítko vedoucího (admirála hladomora). Každý den se vařila večeře, ráno se hromadně mazaly chleby pro všechny (rohlíky byly jen občas, jsou moc drahé a nesnášejí nacpání do loďáků, takže vlastně jen když se nakupovalo to ráno) a v poledne se zastavilo někde u břehu a obědvali jsme opět chleba s něčím, tentokrát bez namazání. S výjimkou asi tak jedné události, kdy se nepovedlo sehnat zásoby v plánovaném místě (po které se objevil ten titul), bylo vždy jídla dost a to v době, kdy o víkendech fakt nebylo nikde nic otevřeného. Vždy se sebralo několik dětí, prázdné loďáky a šlo se nakoupit. Jak to, že oni jídlo nepobrali? My měli 2/3 lodí zavřených a pobrali jsme i obří hrnec a rošt pod něj. A to jsme jako stany měli stará Áčka a spali na nafukovačkách. Dneska to vybavení zabere mnohem méně místa, i spacáky jsou skladnější (a teplejší). Že by ty současné lodě byli menší? To se mi nezdá.
Ovšem památky sme si moc neužili, to přiznávám. Akorát vždy uprostřed akce se někde stálo dva dny a šlo se do města. A to byl taky jediný oběd v restauraci za celou dobu a platil se nějak hromadně z rozpočtu akce. A sem tam se vylezlo na nějakou zříceninu, co byla přímo u vody s dobrým kotvištěm (Zbořený kostelec na Sázavě, nebo Dívčí kámen na Vltavě).
Naše děti už splouvaly kus Sázavy a jistě se jim to ještě párkrát poštěstí s námi, než vyrazí samy, tak doufám, že budou mít dost rozumu. Zatím tedy jen jednodenně, ale pod stan zase jezdíme s autem, tak se to prostě jednou spojí dohromady a bude.

[Matylda]

No, víš, Karakal, byla to školní akce- takže i to vzdělání bylo potřeba. Jeli na nafukovacích Pálavách, které jim byly zapůjčeny na místě. Vařili si tak, jak jeli na lodích nebo spali ve stanech, takže s sebou měli malé vařiče, ešusy a jen náš Kuba sekeru- nevěřil, že v kempu jim oheň udělá někdo jinej Učitelé se snaží moc věcí neřešit, takže shánět s osmnáctiletými dětmi jídlo a pak to hromadně vařit by bylo zbytečné. Školní akce nejsou od toho, aby to děcka měla o moc jednodušší, víš?

[sharka.68]

já ti nevim Matyldo, jednodušší je jít se najíst do hospody, než uvařit pro všechny...přitom ohřát fazole v konzervě a k tomu dát chleba mi přijde lepší,jak si dát smažák.....kantorům asi ne...

[Jana Bu.]

Opravdu bych byla raději, kdyby mi někdo řekl, že se určitě spálím, že žabky plavou strašně rychle a že jakékoliv pití chutná lépe z porcelánového hrnku než z ešusu."
A co vy?

No, v jednom nesouhlasím, některé pití chutná právě nejlíp z ešusu, takový čaj po spaní pod širákem s napadaným jehličím...... prostě to kouzlo je nepřenosné

[Petrs01]

některé pití chutná právě nejlíp z ešusu, takový čaj po spaní pod širákem s napadaným jehličím......

...je studenej, zatímco o ešák si spálíš pusu.
Malý plastový hrníček je nadevše! (A ešus v kterém se vaří je přikrytý víčkem - proti jehličí nic nemám, ale popel si klidně odpustím a navíc se to uvaří dřív.)

[YGA]

Jenom poznámečka k tomu hrnku - teda že bych si někdy na čundr (vodu jsem nikdá nejela) brala vídeňský porculán, tož to ani náhodou. A pivo stejnak chutná nejlíp rovnou z flašky - ono je někdy štěstí, vůbec nějaké to pití mít. Navíc ešus je jedinečná nádoba - uvaří se v něm, sní se to z něj, vypije a nakonec aj hlava se dá v něm umýt.
Ale ono je dnes všecko jinak ... to za našich mladých let ...

[sharka.68]

jsi mi připomněla...naši kamarádi vodáci se vždy myli v řece nebo ve sprchách v kempech..ale na poslední vodu,si jeden z nich bral solární sprchu-ten černej gumovej pytlík se šlaufkem

[Petrs01]

Čaj s příchutí včerejšího guláše si odpustím - velkej ešus na pití, malej na jídlo - když už se teda musí vařit. Konzerva se dá ohřát tak jak je nebo sníst studená. Hrníček (plastovej, porcelán rozbiješ a plecháček tě spálí taky) umožňuje vypít čaj teplý, což je po studené noci přesně ten důvod proč stojí za to sebou ten ešus vláčet.

[Beda]

Navíc ešus je jedinečná nádoba - uvaří se v něm, sní se to z něj, vypije a nakonec aj hlava se dá v něm umýt.

plastovej hrníček mě nenapadl, ale něco na tom je

a ten ešus? no jasně, třídílnej - velkej, malej a víčko, co se vše složí do sebe - zastoupí to veškerý nádobí... jinak ještě lžíce (případně i lžička) a nůž, a to stačí

[Xerxová]

do hor i na vodu... vždy s porcelánovým širokým hrníčkem. Vejde se do ešusu (tudíž se nerozbije). Nepálí do ruky. A čaj nebo kafe z něj chutná nejlíp

[radanova]

Boty do vody, šátek a hrnek jsem sebou na první vodu měla, neb rady jsem si ráda vyslechla, jenže mě táhlo na třicet )), nerada piju z ešusu, dokonce nemám ráda zvuk míchání čehokoli lžící v ešusu, nějak se mi to zajedlo na chmelu. Hřívnatcovi přeju tak dobrou partu aby se mu vodáctví zalíbilo nafurt jako mě.