od LFSH » 13.11.2019 5:47:38 0
Hledání zatím negativní, nikde v okolí po něm nejsou stopy. Vyptávání ani letáčky nic nepřinesly - moc se nedivím: jen v blízkém sousedství mají alespoň tucet vymazlených koček chodících ven a půlka z nich má pruhy. Veterina u nás není, musí se jezdit do Plzně, kde jich jsou desítky. Snažím se to zorganizovat a doufat, že nepřehlédnu tu jednu klíčovou. Takže zbývají dvě možnosti: buď se přestěhoval k zatím nezjištěným sousedům nebo ho má na svědomí jistý psychopat, kterém stojí za to jezdit denně téměř 50 km a dalším 50 km zpátky, jen aby mne mohl šmírovat. Věřte mi, že ta druhá možnost mně působí muka a doufám, že je to jen paranoia. Věřila jsem, že vzdálenost, jejich nedůvěra k cizím a jeho pohodlnost je ochrání. Moje chyba.
Ne, ve čtyři ráno ho nehledám. To raději využívám, že Matýsek tvrdě spí (dokonce ve vlastní posteli), balím vánoční dárky a snažím se to stihnout do šesti, kdy začíná Tlapková patrola.
Když jsem si je brala, nepředstírala jsem, že mám možnost udržet je trvale uvnitř. Bylo dohodnuto, že budou ZE ZAČÁTKU uvnitř a až si zvyknou, můžou postupně zkoumat okolí. Krátce po té, co jsem si je vzala, se moje situace prudce zkomplikovala, ale i to se podařilo vyřešit a kočky zůstaly mezi blízkými a ani prostředí nebylo zcela neznámé. Půl roku mi přišlo na zvykání dostatečné, aby se mohlo nechat otevřené okno a volně větrat. Okolí bylo dle našich dlouhodobých zkušeností bezpečné (a současné vyptávání - i mezi majiteli milovaných polovenkovek - to potvrdilo), navíc začínaly velmi zvolna vyhříváním na venkovním parapetu. Až do toho zmizení nechodily daleko, na zavolání nebo na zvuk mého auta se během chvíle objevily v 999 případech z 1000. Na jídlo chodily 3x denně bez zavolání.
Oprsklíky občas vídám. Sašu ne moc často, ale Hubert chodí pravidelně na kočičí drb (moc nevyrostl, ale je z něj černý válec s nožičkami a výstavní srstí).
Mimochodem Ťapík ťunťou nezůstal a z Číču vyrostla rázná kočka.
Hledání zatím negativní, nikde v okolí po něm nejsou stopy. Vyptávání ani letáčky nic nepřinesly - moc se nedivím: jen v blízkém sousedství mají alespoň tucet vymazlených koček chodících ven a půlka z nich má pruhy. Veterina u nás není, musí se jezdit do Plzně, kde jich jsou desítky. Snažím se to zorganizovat a doufat, že nepřehlédnu tu jednu klíčovou. Takže zbývají dvě možnosti: buď se přestěhoval k zatím nezjištěným sousedům nebo ho má na svědomí jistý psychopat, kterém stojí za to jezdit denně téměř 50 km a dalším 50 km zpátky, jen aby mne mohl šmírovat. Věřte mi, že ta druhá možnost mně působí muka a doufám, že je to jen paranoia. Věřila jsem, že vzdálenost, jejich nedůvěra k cizím a jeho pohodlnost je ochrání. Moje chyba.
Ne, ve čtyři ráno ho nehledám. To raději využívám, že Matýsek tvrdě spí (dokonce ve vlastní posteli), balím vánoční dárky a snažím se to stihnout do šesti, kdy začíná Tlapková patrola.
Když jsem si je brala, nepředstírala jsem, že mám možnost udržet je trvale uvnitř. Bylo dohodnuto, že budou ZE ZAČÁTKU uvnitř a až si zvyknou, můžou postupně zkoumat okolí. Krátce po té, co jsem si je vzala, se moje situace prudce zkomplikovala, ale i to se podařilo vyřešit a kočky zůstaly mezi blízkými a ani prostředí nebylo zcela neznámé. Půl roku mi přišlo na zvykání dostatečné, aby se mohlo nechat otevřené okno a volně větrat. Okolí bylo dle našich dlouhodobých zkušeností bezpečné (a současné vyptávání - i mezi majiteli milovaných polovenkovek - to potvrdilo), navíc začínaly velmi zvolna vyhříváním na venkovním parapetu. Až do toho zmizení nechodily daleko, na zavolání nebo na zvuk mého auta se během chvíle objevily v 999 případech z 1000. Na jídlo chodily 3x denně bez zavolání.
Oprsklíky občas vídám. Sašu ne moc často, ale Hubert chodí pravidelně na kočičí drb (moc nevyrostl, ale je z něj černý válec s nožičkami a výstavní srstí).
Mimochodem Ťapík ťunťou nezůstal a z Číču vyrostla rázná kočka.
