od baty » 05.09.2019 18:17:26 0
aida píše:Baty, nechceš, abychom za Tebou někdy přišly s naší Šišenou? Mívám ji docela často u sebe v práci, s ní by ses veškerého strachu ze psů zbavila, je to neuvěřitelně milý tvor. I když, na druhou stranu, kolega F. a naše paní uklízečka se jí taky pořád bojí, resp. nemají a neznají pejsky. Já se psů taky dřív bála, moc, teď už ne.
Aido, jsi moc hodná, ale já nemám principiální problém se psy jako někdo s pavouky. Tohle je tak, že se psy s nimiž se seznamuji, mi jdou kamarádšofty naprosto dobře, v klidu se seznámíme, pokecáme (mají rádi, když nasadím svůj kontraaltový rejstřík, něco jako přítelské vrčení
) , podrbeme, pak se někde kolem mě uvelebí a návštěva probehne parádně, rovněž setkání se známými pejskaři, některé psy nezajímám, jiní se kamarádí.
Ale cizí, nevyzpytatelní volní psi ve volném terénu - to nedávám a nikdy v životě nedám. J
Jo, taková fryšavská PS VB v osmdesátých letech, dost velký špic, který celý den šmejdil po vsi, od rozbřesku do noci, a všecko měl v merku - vídali jsme se o prázdninách nebo když jsem přijela na návštěvu na faru a čekala na poslední autobus do Žďáru na vlak - tomu stačilo říct "čest práci, soudruhu", on zpovzdálí potáhl nosem, zřejmě mě za ta léta poznal, i když jsme se potkali dvakrát v létě, jednou v zimě a párkrát mezi tím, a klusal dál (vždycky po správné straně silnice!), s takovými rozumnými psy to jde, ale ty obludy bez bázně a bez kázně, co se prohánějí třeba na té krásné silničce za řečkovickými kasárnami nebo cestou na Vranov, vždycky jednou stačilo.
[quote="aida"]Baty, nechceš, abychom za Tebou někdy přišly s naší Šišenou? Mívám ji docela často u sebe v práci, s ní by ses veškerého strachu ze psů zbavila, je to neuvěřitelně milý tvor. I když, na druhou stranu, kolega F. a naše paní uklízečka se jí taky pořád bojí, resp. nemají a neznají pejsky. Já se psů taky dřív bála, moc, teď už ne.[/quote]
Aido, jsi moc hodná, ale já nemám principiální problém se psy jako někdo s pavouky. Tohle je tak, že se psy s nimiž se seznamuji, mi jdou kamarádšofty naprosto dobře, v klidu se seznámíme, pokecáme (mají rádi, když nasadím svůj kontraaltový rejstřík, něco jako přítelské vrčení :D ) , podrbeme, pak se někde kolem mě uvelebí a návštěva probehne parádně, rovněž setkání se známými pejskaři, některé psy nezajímám, jiní se kamarádí.
Ale cizí, nevyzpytatelní volní psi ve volném terénu - to nedávám a nikdy v životě nedám. J
Jo, taková fryšavská PS VB v osmdesátých letech, dost velký špic, který celý den šmejdil po vsi, od rozbřesku do noci, a všecko měl v merku - vídali jsme se o prázdninách nebo když jsem přijela na návštěvu na faru a čekala na poslední autobus do Žďáru na vlak - tomu stačilo říct "čest práci, soudruhu", on zpovzdálí potáhl nosem, zřejmě mě za ta léta poznal, i když jsme se potkali dvakrát v létě, jednou v zimě a párkrát mezi tím, a klusal dál (vždycky po správné straně silnice!), s takovými rozumnými psy to jde, ale ty obludy bez bázně a bez kázně, co se prohánějí třeba na té krásné silničce za řečkovickými kasárnami nebo cestou na Vranov, vždycky jednou stačilo.
