od Xerxová » 12.10.2024 16:52:28 0
tak dneska mě Yoda naštval. V klidu pozoroval srnku (byl na vodítku). O kus dál jsem vytáhla mobil (křižovatka neznačených cest a chtěla jsem si ujistit trasu) a vodítko standardně hodila na zem. A ten zmetek to odpíchnul po chvíli z nuly na sto. Vyrazil po cestě (orientuje se výhradně zrakem - takže srnku z úvozové cesty neviděl a spíš jen vybíjel adrenalin, co v něm byl, tak blbej snad není, že by nevěděl kde stojí), na moje zařvání to otočil a tryskem se vracel. Proč to najednou stočil ze stráně do hustníku (přesně na druhou stranu od srny) netuším a už se to nedozvím. Zapraskaly větve a rozhostilo se ticho.
Já utíkala zpátky na původní cestu (nebyl), Pepa stál na odbočce, kde zmizel - nebyl. Ve mně by se krve nedořezal neb srna stále byla v klidu v dohledu (mám pocit, že byla tak trošku krotká a nebo blbá
dokonce i když jsme už kompletní odcházeli, stála jen o kousek dál - a to jsme mezi tím pískali a volali…). Pes nám nikdy nezmizel na déle než minutku… vždy se hned vracel a tentokrát navíc byl na vodítkách (spojené dvě - takže víc smyček a karabin…). A najednou nebyl a bylo ticho (jinak je slyšet dusot tlapek, v terénu doga tichá není). Vlezla jsem do hustníku, sestoupila k potoku - a tam stál Yoda na úzkém pásu trávníku mezi potokem a ohradníkem… Mile na mě vrtichvostil (já srdeční zástavu) a že je fajn, že ho přes ten potok přenesu. Že bez rozběhu to nedá a ten blbej ohradník je hned za ním… Celou dobu, co jsem lítala kolem (asi tak 5 minut - i když mi to připadalo děsně dlouho) tak stál 10 metrů od nás… Nekňučel, neštěkal, čekal, že dorazíme… Možná ani ránu nedostal (myslím, že by zaječel), od malička ho učím, že ohradníky jsou tabu… čekal… Naštvaně jsem ho protáhla potokem, i když vodu nerad… prolezla hustník na cestu, obrala se z pavučin a chmýří…a šlo se dál.
týdeníček je tady:
https://www.drporkert.com/dogy/images/Y ... index.html
tak dneska mě Yoda naštval. V klidu pozoroval srnku (byl na vodítku). O kus dál jsem vytáhla mobil (křižovatka neznačených cest a chtěla jsem si ujistit trasu) a vodítko standardně hodila na zem. A ten zmetek to odpíchnul po chvíli z nuly na sto. Vyrazil po cestě (orientuje se výhradně zrakem - takže srnku z úvozové cesty neviděl a spíš jen vybíjel adrenalin, co v něm byl, tak blbej snad není, že by nevěděl kde stojí), na moje zařvání to otočil a tryskem se vracel. Proč to najednou stočil ze stráně do hustníku (přesně na druhou stranu od srny) netuším a už se to nedozvím. Zapraskaly větve a rozhostilo se ticho.
Já utíkala zpátky na původní cestu (nebyl), Pepa stál na odbočce, kde zmizel - nebyl. Ve mně by se krve nedořezal neb srna stále byla v klidu v dohledu (mám pocit, že byla tak trošku krotká a nebo blbá 😄 dokonce i když jsme už kompletní odcházeli, stála jen o kousek dál - a to jsme mezi tím pískali a volali…). Pes nám nikdy nezmizel na déle než minutku… vždy se hned vracel a tentokrát navíc byl na vodítkách (spojené dvě - takže víc smyček a karabin…). A najednou nebyl a bylo ticho (jinak je slyšet dusot tlapek, v terénu doga tichá není). Vlezla jsem do hustníku, sestoupila k potoku - a tam stál Yoda na úzkém pásu trávníku mezi potokem a ohradníkem… Mile na mě vrtichvostil (já srdeční zástavu) a že je fajn, že ho přes ten potok přenesu. Že bez rozběhu to nedá a ten blbej ohradník je hned za ním… Celou dobu, co jsem lítala kolem (asi tak 5 minut - i když mi to připadalo děsně dlouho) tak stál 10 metrů od nás… Nekňučel, neštěkal, čekal, že dorazíme… Možná ani ránu nedostal (myslím, že by zaječel), od malička ho učím, že ohradníky jsou tabu… čekal… Naštvaně jsem ho protáhla potokem, i když vodu nerad… prolezla hustník na cestu, obrala se z pavučin a chmýří…a šlo se dál.
týdeníček je tady: https://www.drporkert.com/dogy/images/Yoda/1024/index.html
[OBR=250]https://www.drporkert.com/dogy/images/Yoda/1024/tyden2/slides/3924_153.jpg[/OBR] [OBR=250]https://www.drporkert.com/dogy/images/Yoda/1024/tyden2/slides/3924_248.jpg[/OBR] [OBR=250]https://www.drporkert.com/dogy/images/Yoda/1024/tyden2/slides/3924_75.jpg[/OBR]